Konverzační příručka

cs Ve městě   »   bs U gradu

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [dvadeset i pet]

U gradu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. H-io-/-h-jela --h--o ----ez-ičke s---ice. H--- / h----- b-- d- ž---------- s------- H-i- / h-j-l- b-h d- ž-l-e-n-č-e s-a-i-e- ----------------------------------------- Htio / htjela bih do željezničke stanice. 0
Chci (jet) na letiště. H----/ --j-la -ih--o ae-od-oma. H--- / h----- b-- d- a--------- H-i- / h-j-l- b-h d- a-r-d-o-a- ------------------------------- Htio / htjela bih do aerodroma. 0
Chci (jet) do centra. Ht-o-- -t-el--bi- -o -e---- g-a-a. H--- / h----- b-- d- c----- g----- H-i- / h-j-l- b-h d- c-n-r- g-a-a- ---------------------------------- Htio / htjela bih do centra grada. 0
Jak se dostanu na nádraží? K-ko--- ------do želj---i--e s-an-c-? K--- d- d---- d- ž---------- s------- K-k- d- d-đ-m d- ž-l-e-n-č-e s-a-i-e- ------------------------------------- Kako da dođem do željezničke stanice? 0
Jak se dostanu na letiště? K-k--da --đe--d- ae-od-o-a? K--- d- d---- d- a--------- K-k- d- d-đ-m d- a-r-d-o-a- --------------------------- Kako da dođem do aerodroma? 0
Jak se dostanu do centra? Kak--da-do----d- -en--a gr-da? K--- d- d---- d- c----- g----- K-k- d- d-đ-m d- c-n-r- g-a-a- ------------------------------ Kako da dođem do centra grada? 0
Potřebuji taxi. T--b------s-. T----- t----- T-e-a- t-k-i- ------------- Trebam taksi. 0
Potřebuji plán města. Tre--- --a- -r---. T----- p--- g----- T-e-a- p-a- g-a-a- ------------------ Trebam plan grada. 0
Potřebuji hotel. T--bam-h---l. T----- h----- T-e-a- h-t-l- ------------- Trebam hotel. 0
Chci si pronajmout auto. H--- / --j-l--b-----na-mi-----to. H--- / h----- b-- i-------- a---- H-i- / h-j-l- b-h i-n-j-i-i a-t-. --------------------------------- Htio / htjela bih iznajmiti auto. 0
Tady je moje kreditní karta. Ov--- j- moj- -----t-- k-r--ca. O---- j- m--- k------- k------- O-d-e j- m-j- k-e-i-n- k-r-i-a- ------------------------------- Ovdje je moja kreditna kartica. 0
Tady je můj řidičský průkaz. O--j---e m--a v-z--ka-dozvola. O---- j- m--- v------ d------- O-d-e j- m-j- v-z-č-a d-z-o-a- ------------------------------ Ovdje je moja vozačka dozvola. 0
Co je v tomto městě k vidění? Šta se---a v----ti u--rad-? Š-- s- i-- v------ u g----- Š-a s- i-a v-d-e-i u g-a-u- --------------------------- Šta se ima vidjeti u gradu? 0
Běžte do starého města. I-i-- u st--------. I---- u s---- g---- I-i-e u s-a-i g-a-. ------------------- Idite u stari grad. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Nap-avite o----zak-gr-da. N-------- o------- g----- N-p-a-i-e o-i-a-a- g-a-a- ------------------------- Napravite obilazak grada. 0
Běžte do přístavu. I--t--d- l---. I---- d- l---- I-i-e d- l-k-. -------------- Idite do luke. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. N--ra---e---i-azak --k-. N-------- o------- l---- N-p-a-i-e o-i-a-a- l-k-. ------------------------ Napravite obilazak luke. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? K--e--oš--namen--os-- postoje? K--- j-- z----------- p------- K-j- j-š z-a-e-i-o-t- p-s-o-e- ------------------------------ Koje još znamenitosti postoje? 0

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!