Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   bs Negacija 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [šezdeset i pet]

Negacija 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Da--- -e --s-en---up? D- l- j- p----- s---- D- l- j- p-s-e- s-u-? --------------------- Da li je prsten skup? 0
Ne, stojí jen sto euro. N---on---št--samo-st---n---u-a. N-- o- k---- s--- s------ e---- N-, o- k-š-a s-m- s-o-i-u e-r-. ------------------------------- Ne, on košta samo stotinu eura. 0
Ale já mám jen padesát. A-i-j--i--m--am- ----s-t. A-- j- i--- s--- p------- A-i j- i-a- s-m- p-d-s-t- ------------------------- Ali ja imam samo pedeset. 0
Jsi už hotový / hotová? Jesi li -e--got-v-/ -o-ova? J--- l- v-- g---- / g------ J-s- l- v-ć g-t-v / g-t-v-? --------------------------- Jesi li već gotov / gotova? 0
Ne, ještě ne. Ne,---š-ne. N-- j-- n-- N-, j-š n-. ----------- Ne, još ne. 0
Ale už brzo budu hotový. A-i sam us---o got---/ ---o--. A-- s-- u----- g---- / g------ A-i s-m u-k-r- g-t-v / g-t-v-. ------------------------------ Ali sam uskoro gotov / gotova. 0
Chceš ještě polévku? Že--- -----š--u--? Ž---- l- j-- s---- Ž-l-š l- j-š s-p-? ------------------ Želiš li još supe? 0
Ne, už nechci. Ne--ne -eli- v-še. N-- n- ž---- v---- N-, n- ž-l-m v-š-. ------------------ Ne, ne želim više. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. Ali-još jeda--sl---le-. A-- j-- j---- s-------- A-i j-š j-d-n s-a-o-e-. ----------------------- Ali još jedan sladoled. 0
Bydlíš tady už dlouho? S-a-u-----i v---d--o -vdje? S------- l- v-- d--- o----- S-a-u-e- l- v-ć d-g- o-d-e- --------------------------- Stanuješ li već dugo ovdje? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Ne- tek--edan m--s--. N-- t-- j---- m------ N-, t-k j-d-n m-e-e-. --------------------- Ne, tek jedan mjesec. 0
Ale znám už hodně lidí. A-i-v-ć-p-zna-em ---go-----i. A-- v-- p------- m---- l----- A-i v-ć p-z-a-e- m-o-o l-u-i- ----------------------------- Ali već poznajem mnogo ljudi. 0
Pojedeš zítra domů? P-------li -u-ra-k-ći? P------ l- s---- k---- P-t-j-š l- s-t-a k-ć-? ---------------------- Putuješ li sutra kući? 0
Ne, až o víkendu. N-,------a--iken-. N-- t-- z- v------ N-, t-k z- v-k-n-. ------------------ Ne, tek za vikend. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. A-i se--r---- --ć u----je-j-. A-- s- v----- v-- u n-------- A-i s- v-a-a- v-ć u n-d-e-j-. ----------------------------- Ali se vraćam već u nedjelju. 0
Je tvoje dcera už dospělá? D------e tv-j---ć------e----r-s--? D- l- j- t---- k----- v-- o------- D- l- j- t-o-a k-e-k- v-ć o-r-s-a- ---------------------------------- Da li je tvoja kćerka već odrasla? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. Ne- o---ima --- seda--a----g-din-. N-- o-- i-- t-- s--------- g------ N-, o-a i-a t-k s-d-m-a-s- g-d-n-. ---------------------------------- Ne, ona ima tek sedamnaest godina. 0
Ale už má přítele. Al---na -eć i-a mom--. A-- o-- v-- i-- m----- A-i o-a v-ć i-a m-m-a- ---------------------- Ali ona već ima momka. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!