Konverzační příručka

cs smět něco   »   sq mund

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [shtatёdhjetёetre]

mund

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? A-m------i-j-pё-- ---in---ta--mё? A m--- t-- j----- m------ t------ A m-n- t-i j-p-s- m-k-n-s t-s-m-? --------------------------------- A mund t’i japёsh makinёs tashmё? 0
Smíš už pít alkohol? A-m-nd-tё--ish -l-----ta--? A m--- t- p--- a----- t---- A m-n- t- p-s- a-k-o- t-n-? --------------------------- A mund tё pish alkool tani? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? A --nd -- --hёt--- j----ё s--eti--ta-i? A m--- t- u------- j----- s------ t---- A m-n- t- u-h-t-s- j-s-t- s-t-t-t t-n-? --------------------------------------- A mund tё udhёtosh jashtё shtetit tani? 0
smět mu-d m--- m-n- ---- mund 0
Smíme tady kouřit? A---nd t------------ k-tu? A m--- t- p--- d---- k---- A m-n- t- p-m- d-h-n k-t-? -------------------------- A mund tё pimё duhan kёtu? 0
Smí se tu kouřit? A--un- -- pi-d--a-----u? A m--- t- p- d---- k---- A m-n- t- p- d-h-n k-t-? ------------------------ A mund tё pi duhan kёtu? 0
Lze platit kreditní kartou? A-------ё p----j-me-k-rt-----d-t-? A m--- t- p----- m- k---- k------- A m-n- t- p-g-a- m- k-r-ё k-e-i-i- ---------------------------------- A mund tё paguaj me kartё krediti? 0
Lze platit šekem? A---n- -- -agu---me--ek? A m--- t- p----- m- ç--- A m-n- t- p-g-a- m- ç-k- ------------------------ A mund tё paguaj me çek? 0
Lze platit hotově? A mund -ё--agu-- ---l--- nё---rё? A m--- t- p----- m- l--- n- d---- A m-n- t- p-g-a- m- l-k- n- d-r-? --------------------------------- A mund tё paguaj me lekё nё dorё? 0
Mohu si zatelefonovat? A----d-t---el-f-n-j-n----r-? A m--- t- t-------- n------- A m-n- t- t-l-f-n-j n-ё-e-ё- ---------------------------- A mund tё telefonoj njёherё? 0
Mohu se na něco zeptat? A-mu-d-tё-pye- -ёr --çk-? A m--- t- p--- p-- d----- A m-n- t- p-e- p-r d-ç-a- ------------------------- A mund tё pyes pёr diçka? 0
Mohu něco říci? A -und-tё t----di---? A m--- t- t--- d----- A m-n- t- t-e- d-ç-a- --------------------- A mund tё them diçka? 0
On nesmí spát v parku. A- n----u-- -ё f-ej- nё ----. A- n-- m--- t- f---- n- p---- A- n-k m-n- t- f-e-ё n- p-r-. ----------------------------- Ai nuk mund tё flejё nё park. 0
On nesmí spát v autě. Ai--uk ---d tё ---jё-n----k-nё. A- n-- m--- t- f---- n- m------ A- n-k m-n- t- f-e-ё n- m-k-n-. ------------------------------- Ai nuk mund tё flejё nё makinё. 0
On nesmí spát na nádraží. A--n-- mund -ё ---j- -ё--t----n-- e--re-i-. A- n-- m--- t- f---- n- s-------- e t------ A- n-k m-n- t- f-e-ё n- s-a-i-n-n e t-e-i-. ------------------------------------------- Ai nuk mund tё flejё nё stacionin e trenit. 0
Můžeme se posadit? A m-----ё-ul-m-? A m--- t- u----- A m-n- t- u-e-i- ---------------- A mund tё ulemi? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? A--und--ё--a---p-i -e-yn-? A m--- t- n- j---- m------ A m-n- t- n- j-p-i m-n-n-? -------------------------- A mund tё na jepni menynё? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? A-mu-d--ё-pag---m--ve--e veç? A m--- t- p------- v-- e v--- A m-n- t- p-g-a-m- v-ç e v-ç- ----------------------------- A mund tё paguajmё veç e veç? 0

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!