Konverzační příručka

cs smět něco   »   ti ገለ ምፍቃድ

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [ሰብዓንሰለስተን]

73 [sebi‘aniselesiteni]

ገለ ምፍቃድ

[gele mifik’adi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? መ-ና -ኽ-ዝ-ር ይፍ---ካ ድዩ? መ-- ን----- ይ----- ድ-- መ-ና ን-ት-ው- ይ-ቐ-ል- ድ-? --------------------- መኪና ንኽትዝውር ይፍቐደልካ ድዩ? 0
m-kīn-----̱i-----iri y--i-̱’-del--a -i-u? m----- n------------ y------------- d---- m-k-n- n-h-i-i-i-i-i y-f-k-’-d-l-k- d-y-? ----------------------------------------- mekīna niẖitiziwiri yifiḵ’edelika diyu?
Smíš už pít alkohol? ኣልኮል ክ--- ይ-ቐ---ድ-? ኣ--- ክ--- ይ---- ድ-- ኣ-ኮ- ክ-ሰ- ይ-ቐ-ካ ድ-? ------------------- ኣልኮል ክትሰቲ ይፍቐደካ ድዩ? 0
ali---i -i-i-----yif-k-’e------iyu? a------ k------- y----------- d---- a-i-o-i k-t-s-t- y-f-k-’-d-k- d-y-? ----------------------------------- alikoli kitisetī yifiḵ’edeka diyu?
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? በይንኻ-ኣ--ወ-ኢ ----ክ--- ይፍቐ-ካ-ድ-? በ--- ኣ- ወ-- ሃ-- ክ--- ይ---- ድ-- በ-ን- ኣ- ወ-ኢ ሃ-ር ክ-ዝ- ይ-ቐ-ካ ድ-? ------------------------------ በይንኻ ኣብ ወጻኢ ሃገር ክትዝር ይፍቐደካ ድዩ? 0
beyi-i-̱a -bi -e--’a’- h-ge-i k---zi-i ----ḵ’-d--a di--? b-------- a-- w------- h----- k------- y----------- d---- b-y-n-h-a a-i w-t-’-’- h-g-r- k-t-z-r- y-f-k-’-d-k- d-y-? --------------------------------------------------------- beyiniẖa abi wets’a’ī hageri kitiziri yifiḵ’edeka diyu?
smět ምፍ-ድ ም--- ም-ቓ- ---- ምፍቓድ 0
mifiḵ’a-i m--------- m-f-k-’-d- ---------- mifiḵ’adi
Smíme tady kouřit? ኣብዚ-ክነ-ክ--ይ---ና---? ኣ-- ክ---- ይ---- ዲ-- ኣ-ዚ ክ-ት-ኽ ይ-ቐ-ና ዲ-? ------------------- ኣብዚ ክነትክኽ ይፍቐድና ዲዩ? 0
abiz---ine-ik-h-i ---i-̱’ed-n--d-yu? a---- k---------- y----------- d---- a-i-ī k-n-t-k-h-i y-f-k-’-d-n- d-y-? ------------------------------------ abizī kinetikiẖi yifiḵ’edina dīyu?
Smí se tu kouřit? ኣብዚ-ም--- -ፍቐድ ኣ-- ም--- ይ--- ኣ-ዚ ም-ኻ- ይ-ቐ- ------------- ኣብዚ ምትኻኽ ይፍቐድ 0
ab--ī--iti-̱a--- yi-ik--edi a---- m--------- y--------- a-i-ī m-t-h-a-̱- y-f-k-’-d- --------------------------- abizī mitiẖaẖi yifiḵ’edi
Lze platit kreditní kartou? ብ-ረ-- --ድ -------ፍ-ድ---? ብ---- ካ-- ክ---- ይ--- ዲ-- ብ-ረ-ት ካ-ድ ክ-ከ-ል ይ-ቐ- ዲ-? ------------------------ ብክረዲት ካርድ ክትከፍል ይፍቐድ ዲዩ? 0
bik-re--t---ari-- kiti-ef-l- y-fiḵ’edi d-yu? b--------- k----- k--------- y--------- d---- b-k-r-d-t- k-r-d- k-t-k-f-l- y-f-k-’-d- d-y-? --------------------------------------------- bikiredīti karidi kitikefili yifiḵ’edi dīyu?
Lze platit šekem? ብባን- -ኽፋ- ይፍ-- -ዩ? ብ--- ም--- ይ--- ዲ-- ብ-ን- ም-ፋ- ይ-ቐ- ዲ-? ------------------ ብባንክ ምኽፋል ይፍቐድ ዲዩ? 0
bib-n--- mih--f--i y---k--e-i d---? b------- m-------- y--------- d---- b-b-n-k- m-h-i-a-i y-f-k-’-d- d-y-? ----------------------------------- bibaniki miẖifali yifiḵ’edi dīyu?
Lze platit hotově? ብጥረ-ገ-ዘብ-ም-ፋልጥራይ -ዩ--ፍቐ--? ብ------- ም------ ዲ- ት--- ? ብ-ረ-ገ-ዘ- ም-ፋ-ጥ-ይ ዲ- ት-ቐ- ? -------------------------- ብጥረ-ገንዘብ ምኽፋልጥራይ ዲዩ ትፍቐድ ? 0
b-t’ire---niz------h-i---i-’-r--- -ī-u--i-ik-’-d--? b--------------- m--------------- d--- t--------- ? b-t-i-e-g-n-z-b- m-h-i-a-i-’-r-y- d-y- t-f-k-’-d- ? --------------------------------------------------- bit’ire-genizebi miẖifalit’irayi dīyu tifiḵ’edi ?
Mohu si zatelefonovat? ሓ-ር-ክድው--እፍ-- -ዩ? ሓ-- ክ--- እ--- ዲ-- ሓ-ር ክ-ው- እ-ቐ- ዲ-? ----------------- ሓጻር ክድውል እፍቐድ ዲዩ? 0
ḥa-s-a---k--i-il--ifik-’-d- d---? h-------- k------- i-------- d---- h-a-s-a-i k-d-w-l- i-i-̱-e-i d-y-? ---------------------------------- ḥats’ari kidiwili ifiḵ’edi dīyu?
Mohu se na něco zeptat? ኣሕጽር ------ትት እፍ-- ዲ-? ኣ--- ኣ-- ክ--- እ--- ዲ-- ኣ-ጽ- ኣ-ለ ክ-ት- እ-ቐ- ዲ-? ---------------------- ኣሕጽር ኣቢለ ክሓትት እፍቐድ ዲዩ? 0
aḥit--i-i---------ḥ-t----if-k--ed--d-y-? a--------- a---- k-------- i-------- d---- a-̣-t-’-r- a-ī-e k-h-a-i-i i-i-̱-e-i d-y-? ------------------------------------------ aḥits’iri abīle kiḥatiti ifiḵ’edi dīyu?
Mohu něco říci? ኣሕጽ- --ለ ክዛ-ብ -ፍ-ድ ዲዩ? ኣ--- ኣ-- ክ--- እ--- ዲ-- ኣ-ጽ- ኣ-ለ ክ-ረ- እ-ቐ- ዲ-? ---------------------- ኣሕጽር ኣቢለ ክዛረብ እፍቐድ ዲዩ? 0
a----s’-r- abī-e--i---ebi --iḵ-e-- dī-u? a--------- a---- k------- i-------- d---- a-̣-t-’-r- a-ī-e k-z-r-b- i-i-̱-e-i d-y-? ----------------------------------------- aḥits’iri abīle kizarebi ifiḵ’edi dīyu?
On nesmí spát v parku. ኣብ ፓ-ክ-ም-ቃስ ---ቐዶ---ዩ። ኣ- ፓ-- ም--- ኣ----- እ-- ኣ- ፓ-ክ ም-ቃ- ኣ-ፍ-ዶ- እ-። ---------------------- ኣብ ፓርክ ምድቃስ ኣይፍቐዶን እዩ። 0
abi-par-ki-mid-k’as--a----k-’----i-iyu። a-- p----- m-------- a------------ i--- a-i p-r-k- m-d-k-a-i a-i-i-̱-e-o-i i-u- --------------------------------------- abi pariki midik’asi ayifiḵ’edoni iyu።
On nesmí spát v autě. ኣብ-መ-ና -ድ----ይፍ------። ኣ- መ-- ክ--- ኣ----- እ-- ኣ- መ-ና ክ-ቕ- ኣ-ፍ-ዶ- እ-። ---------------------- ኣብ መኪና ክድቕስ ኣይፍቐዶን እዩ። 0
a-i-me---a-k--ik--i-i-a-if---’e---i iy-። a-- m----- k--------- a------------ i--- a-i m-k-n- k-d-k-’-s- a-i-i-̱-e-o-i i-u- ---------------------------------------- abi mekīna kidiḵ’isi ayifiḵ’edoni iyu።
On nesmí spát na nádraží. ኣብ መ--- ---- ---ስ-ኣ------እዩ። ኣ- መ--- ---- ክ--- ኣ----- እ-- ኣ- መ-ብ- --ቡ- ክ-ቕ- ኣ-ፍ-ዶ- እ-። ---------------------------- ኣብ መደብር -ባቡር ክድቕስ ኣይፍቐዶን እዩ። 0
abi---d-biri -babur- --d----isi--y-f--̱’edon--iyu። a-- m------- ------- k--------- a------------ i--- a-i m-d-b-r- --a-u-i k-d-k-’-s- a-i-i-̱-e-o-i i-u- -------------------------------------------------- abi medebiri -baburi kidiḵ’isi ayifiḵ’edoni iyu።
Můžeme se posadit? ኮፍ-ከነ-ል ይ-ቐድ-ዲዩ ? ኮ- ከ--- ይ--- ዲ- ? ኮ- ከ-ብ- ይ-ቐ- ዲ- ? ----------------- ኮፍ ከነብል ይፍቐድ ዲዩ ? 0
k--i-keneb----y--iḵ’ed- -īyu ? k--- k------- y--------- d--- ? k-f- k-n-b-l- y-f-k-’-d- d-y- ? ------------------------------- kofi kenebili yifiḵ’edi dīyu ?
Můžeme dostat jídelní lístek? ና- ም-ቢ--ርተ--ንር---ፍ---ዲዩ? ና- ም------ ክ--- ይ--- ዲ-- ና- ም-ቢ-ካ-ተ ክ-ር- ይ-ቐ- ዲ-? ------------------------ ናይ ምግቢ-ካርተ ክንርኢ ይፍቐድ ዲዩ? 0
na----i---ī--a-i-e k-n-ri’---if-ḵ’--i d---? n--- m------------ k------- y--------- d---- n-y- m-g-b---a-i-e k-n-r-’- y-f-k-’-d- d-y-? -------------------------------------------- nayi migibī-karite kiniri’ī yifiḵ’edi dīyu?
Můžeme zaplatit zvlášť? ፈ------ከ-ል-ይ--ድ --? ፈ--- ክ---- ይ--- ዲ-- ፈ-ሊ- ክ-ከ-ል ይ-ቐ- ዲ-? ------------------- ፈላሊና ክንከፍል ይፍቐድ ዲዩ? 0
f-l----a k-n-ke--li yif---’edi--ī--? f------- k--------- y--------- d---- f-l-l-n- k-n-k-f-l- y-f-k-’-d- d-y-? ------------------------------------ felalīna kinikefili yifiḵ’edi dīyu?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!