Konverzační příručka

cs smět něco   »   et midagi tohtima

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [seitsekümmend kolm]

midagi tohtima

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? T-hi--s- j--a a-toga s-i--? T---- s- j--- a----- s----- T-h-d s- j-b- a-t-g- s-i-a- --------------------------- Tohid sa juba autoga sõita? 0
Smíš už pít alkohol? T-hid sa--ub- a-koho-i ----? T---- s- j--- a------- j---- T-h-d s- j-b- a-k-h-l- j-u-? ---------------------------- Tohid sa juba alkoholi juua? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? T-h---s--ju-a --si vä---m------õ-ta? T---- s- j--- ü--- v--------- s----- T-h-d s- j-b- ü-s- v-l-s-a-l- s-i-a- ------------------------------------ Tohid sa juba üksi välismaale sõita? 0
smět to-t--a t------ t-h-i-a ------- tohtima 0
Smíme tady kouřit? Toh--e--- ---- -u--se---a? T----- m- s--- s---------- T-h-m- m- s-i- s-i-s-t-d-? -------------------------- Tohime me siin suitsetada? 0
Smí se tu kouřit? To-ib---in s-itse-a--? T---- s--- s---------- T-h-b s-i- s-i-s-t-d-? ---------------------- Tohib siin suitsetada? 0
Lze platit kreditní kartou? To--b----- ---d-------d-ga-m-----? T---- s--- k-------------- m------ T-h-b s-i- k-e-i-t-a-r-i-a m-k-t-? ---------------------------------- Tohib siin krediitkaardiga maksta? 0
Lze platit šekem? T-h-b sii---še-ig- m-k--a? T---- s--- t------ m------ T-h-b s-i- t-e-i-a m-k-t-? -------------------------- Tohib siin tšekiga maksta? 0
Lze platit hotově? To-i- s-in a-n--t sula--h-s-ma---a? T---- s--- a----- s-------- m------ T-h-b s-i- a-n-l- s-l-r-h-s m-k-t-? ----------------------------------- Tohib siin ainult sularahas maksta? 0
Mohu si zatelefonovat? To-i--m- ---k-l----i-t-d-? T---- m- h----- h--------- T-h-n m- h-t-e- h-l-s-a-a- -------------------------- Tohin ma hetkel helistada? 0
Mohu se na něco zeptat? T-hin -a -e-ke- -i--g--k-s-da? T---- m- h----- m----- k------ T-h-n m- h-t-e- m-d-g- k-s-d-? ------------------------------ Tohin ma hetkel midagi küsida? 0
Mohu něco říci? Tohin-m----t-e- m-d--i öe-da? T---- m- h----- m----- ö----- T-h-n m- h-t-e- m-d-g- ö-l-a- ----------------------------- Tohin ma hetkel midagi öelda? 0
On nesmí spát v parku. T- ----ohi p-rg---ma----. T- e- t--- p----- m------ T- e- t-h- p-r-i- m-g-d-. ------------------------- Ta ei tohi pargis magada. 0
On nesmí spát v autě. T---- tohi---tos maga--. T- e- t--- a---- m------ T- e- t-h- a-t-s m-g-d-. ------------------------ Ta ei tohi autos magada. 0
On nesmí spát na nádraží. T- ---toh------ija---- m-gada. T- e- t--- r---------- m------ T- e- t-h- r-n-i-a-m-s m-g-d-. ------------------------------ Ta ei tohi rongijaamas magada. 0
Můžeme se posadit? T-h-me -e -s-uda? T----- m- i------ T-h-m- m- i-t-d-? ----------------- Tohime me istuda? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? T-h----me men-ü- -a-da? T----- m- m----- s----- T-h-m- m- m-n-ü- s-a-a- ----------------------- Tohime me menüüd saada? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? To-i-e me-e-a--i---ks-a? T----- m- e----- m------ T-h-m- m- e-a-d- m-k-t-? ------------------------ Tohime me eraldi maksta? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!