Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   bs Zavisne rečenice sa da li

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [devedeset i tri]

Zavisne rečenice sa da li

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Ne z--- d- l- m- o- v---. Ne znam da li me on voli. 0
Nevím, jestli se vrátí. Ne z--- d- l- ć- s- o- v------. Ne znam da li će se on vratiti. 0
Nevím, jestli mi zavolá. Ne z--- d- l- ć- m- n------. Ne znam da li će me nazvati. 0
Zdalipak mě má rád? Da l- o- m--- i--- v---? Da li on mene ipak voli? 0
Zdalipak se vrátí? Da l- ć- s- o- i--- v------? Da li će se on ipak vratiti? 0
Zdalipak zavolá? Da l- ć- m- o- i--- n------? Da li će me on ipak nazvati? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Pi--- s- d- l- o- m---- n- m---. Pitam se da li on misli na mene. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Pi--- s- d- l- o- i-- d----. Pitam se da li on ima drugu. 0
Ptám se, jestli mi lže. Pi--- s- d- l- o- l---. Pitam se da li on laže. 0
Zdalipak na mě myslí? Mi--- l- o- i--- n- m---? Misli li on ipak na mene? 0
Zdalipak má jinou? Im- l- o- i--- n--- d----? Ima li on ipak neku drugu? 0
Zdalipak říká pravdu? Ka-- l- o- i--- i-----? Kaže li on ipak istinu? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Su----- d- l- m- o- s------ v---. Sumnjam da li me on stvarno voli. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Su----- d- l- ć- m- p-----. Sumnjam da li će mi pisati. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. Su----- d- l- ć- m- o------. Sumnjam da li će me oženiti. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Da l- o- m--- s------ v---? Da li on mene stvarno voli? 0
Zdalipak mi napíše? Da l- ć- m- i--- p-----? Da li će mi ipak pisati? 0
Zdalipak si mne vezme? Da l- ć- m- i--- o------? Da li će me ipak oženiti? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...