Konverzační příručka

cs smět něco   »   ro „a avea voie” ceva

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [şaptezeci şi trei]

„a avea voie” ceva

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Ai v-ie s---on---- d--a? A- v--- s- c------ d---- A- v-i- s- c-n-u-i d-j-? ------------------------ Ai voie să conduci deja? 0
Smíš už pít alkohol? A- v-ie-----ei -----a-c--l? A- v--- s- b-- d--- a------ A- v-i- s- b-i d-j- a-c-o-? --------------------------- Ai voie să bei deja alcool? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? A- v-i--să-călă---eş-- -eja sin-u- î- s---in--a-e? A- v--- s- c---------- d--- s----- î- s----------- A- v-i- s- c-l-t-r-ş-i d-j- s-n-u- î- s-r-i-ă-a-e- -------------------------------------------------- Ai voie să călătoreşti deja singur în străinătate? 0
smět a av-a----e a a--- v--- a a-e- v-i- ----------- a avea voie 0
Smíme tady kouřit? Av-m v--- s- -um---ai-i? A--- v--- s- f---- a---- A-e- v-i- s- f-m-m a-c-? ------------------------ Avem voie să fumăm aici? 0
Smí se tu kouřit? S--poa-e--um- a--i? S- p---- f--- a---- S- p-a-e f-m- a-c-? ------------------- Se poate fuma aici? 0
Lze platit kreditní kartou? Se-po-----l--i -----rte-d--cr-dit? S- p---- p---- c- c---- d- c------ S- p-a-e p-ă-i c- c-r-e d- c-e-i-? ---------------------------------- Se poate plăti cu carte de credit? 0
Lze platit šekem? Se---ate ----i -u-c--? S- p---- p---- c- c--- S- p-a-e p-ă-i c- c-c- ---------------------- Se poate plăti cu cec? 0
Lze platit hotově? Se-p---e pl-------ai c-s-? S- p---- p---- n---- c---- S- p-a-e p-ă-i n-m-i c-s-? -------------------------- Se poate plăti numai cash? 0
Mohu si zatelefonovat? Am-vo-e -----u şi eu -- tel-fon? A- v--- s- d-- ş- e- u- t------- A- v-i- s- d-u ş- e- u- t-l-f-n- -------------------------------- Am voie să dau şi eu un telefon? 0
Mohu se na něco zeptat? A- ---e s---nt-e- -- eu c--a? A- v--- s- î----- ş- e- c---- A- v-i- s- î-t-e- ş- e- c-v-? ----------------------------- Am voie să întreb şi eu ceva? 0
Mohu něco říci? A- -o----ă -p----- ----ev-? A- v--- s- s--- ş- e- c---- A- v-i- s- s-u- ş- e- c-v-? --------------------------- Am voie să spun şi eu ceva? 0
On nesmí spát v parku. Nu are-v--- -ă -oa-mă ----ar-. N- a-- v--- s- d----- î- p---- N- a-e v-i- s- d-a-m- î- p-r-. ------------------------------ Nu are voie să doarmă în parc. 0
On nesmí spát v autě. Nu-ar--voie--ă-do---ă-în -aş-n-. N- a-- v--- s- d----- î- m------ N- a-e v-i- s- d-a-m- î- m-ş-n-. -------------------------------- Nu are voie să doarmă în maşină. 0
On nesmí spát na nádraží. Nu---e -oie -ă do-----în --ră. N- a-- v--- s- d----- î- g---- N- a-e v-i- s- d-a-m- î- g-r-. ------------------------------ Nu are voie să doarmă în gară. 0
Můžeme se posadit? Putem-l----o-? P---- l-- l--- P-t-m l-a l-c- -------------- Putem lua loc? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Ne d--i-vă -u-ă--me---l? N- d--- v- r---- m------ N- d-ţ- v- r-g-m m-n-u-? ------------------------ Ne daţi vă rugăm meniul? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? Pu-em ----- -eparat? P---- p---- s------- P-t-m p-ă-i s-p-r-t- -------------------- Putem plăti separat? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!