Konverzační příručka

cs smět něco   »   af om iets te mag

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [drie en sewentig]

om iets te mag

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Ma- -y-a---est-u-? M-- j- a- b------- M-g j- a- b-s-u-r- ------------------ Mag jy al bestuur? 0
Smíš už pít alkohol? Ma--j--al-a--oho-----nk? M-- j- a- a------ d----- M-g j- a- a-k-h-l d-i-k- ------------------------ Mag jy al alkohol drink? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? M-g -y--l a----n b-itela-d t---g-an? M-- j- a- a----- b-------- t-- g---- M-g j- a- a-l-e- b-i-e-a-d t-e g-a-? ------------------------------------ Mag jy al alleen buiteland toe gaan? 0
smět mag m-- m-g --- mag 0
Smíme tady kouřit? Mag o-s-hie- r--k? M-- o-- h--- r---- M-g o-s h-e- r-o-? ------------------ Mag ons hier rook? 0
Smí se tu kouřit? Ma- men- h--r ---k? M-- m--- h--- r---- M-g m-n- h-e- r-o-? ------------------- Mag mens hier rook? 0
Lze platit kreditní kartou? M-g -----m-t -n---edi-tk---- bet-a-? M-- m--- m-- ’- k----------- b------ M-g m-n- m-t ’- k-e-i-t-a-r- b-t-a-? ------------------------------------ Mag mens met ’n kredietkaart betaal? 0
Lze platit šekem? M-g-me----et--n--jek-b-ta-l? M-- m--- m-- ’- t--- b------ M-g m-n- m-t ’- t-e- b-t-a-? ---------------------------- Mag mens met ’n tjek betaal? 0
Lze platit hotově? M----en---et-ko-t-nt-be---l? M-- m--- n-- k------ b------ M-g m-n- n-t k-n-a-t b-t-a-? ---------------------------- Mag mens net kontant betaal? 0
Mohu si zatelefonovat? Mag -k---a--bel? M-- e- m--- b--- M-g e- m-a- b-l- ---------------- Mag ek maar bel? 0
Mohu se na něco zeptat? M-g--k ma-r--e-s-vr-? M-- e- m--- i--- v--- M-g e- m-a- i-t- v-a- --------------------- Mag ek maar iets vra? 0
Mohu něco říci? Ma---- ma-- i-----ê? M-- e- m--- i--- s-- M-g e- m-a- i-t- s-? -------------------- Mag ek maar iets sê? 0
On nesmí spát v parku. Hy--a--nie in------a-k---a----i-. H- m-- n-- i- d-- p--- s---- n--- H- m-g n-e i- d-e p-r- s-a-p n-e- --------------------------------- Hy mag nie in die park slaap nie. 0
On nesmí spát v autě. H--m-g n-- -n--ie-m-t-- slaa--n--. H- m-- n-- i- d-- m---- s---- n--- H- m-g n-e i- d-e m-t-r s-a-p n-e- ---------------------------------- Hy mag nie in die motor slaap nie. 0
On nesmí spát na nádraží. Hy---g --e-i---i- s-a-ie-sla---n-e. H- m-- n-- i- d-- s----- s---- n--- H- m-g n-e i- d-e s-a-i- s-a-p n-e- ----------------------------------- Hy mag nie in die stasie slaap nie. 0
Můžeme se posadit? M---on--sit? M-- o-- s--- M-g o-s s-t- ------------ Mag ons sit? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Mag-on- -n --ys-a--- k-y? M-- o-- ’- s-------- k--- M-g o-s ’- s-y-k-a-t k-y- ------------------------- Mag ons ’n spyskaart kry? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? Ma- on--a---t-betaa-? M-- o-- a---- b------ M-g o-s a-a-t b-t-a-? --------------------- Mag ons apart betaal? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!