Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   bs U restoranu 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [trideset]

U restoranu 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. So--od -abu-------i-. S-- o- j------ m----- S-k o- j-b-k-, m-l-m- --------------------- Sok od jabuke, molim. 0
Limonádu, prosím. Li-u--d-, --l-m. L-------- m----- L-m-n-d-, m-l-m- ---------------- Limunadu, molim. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. S-k-od--ar--a-z----o-im. S-- o- p--------- m----- S-k o- p-r-d-j-a- m-l-m- ------------------------ Sok od paradajza, molim. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Ja-bi---ad--čašu -rve-o---i--. J- b-- r--- č--- c------ v---- J- b-h r-d- č-š- c-v-n-g v-n-. ------------------------------ Ja bih rado čašu crvenog vina. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. J- bi- ra-o ča------el-g--in-. J- b-- r--- č--- b------ v---- J- b-h r-d- č-š- b-j-l-g v-n-. ------------------------------ Ja bih rado čašu bijelog vina. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Ja -ih rado--l--u š--p-nj--. J- b-- r--- f---- š--------- J- b-h r-d- f-a-u š-m-a-j-a- ---------------------------- Ja bih rado flašu šampanjca. 0
Máš rád ryby? Vol-š l- -ib-? V---- l- r---- V-l-š l- r-b-? -------------- Voliš li ribu? 0
Máš rád hovězí maso? V--iš li----edinu? V---- l- g-------- V-l-š l- g-v-d-n-? ------------------ Voliš li govedinu? 0
Máš rád vepřové maso? Voli---i sv-n---i--? V---- l- s---------- V-l-š l- s-i-j-t-n-? -------------------- Voliš li svinjetinu? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. H-i- --h-jela b-h--e-to-b-- m---. H--- / h----- b-- n---- b-- m---- H-i- / h-j-l- b-h n-š-o b-z m-s-. --------------------------------- Htio / htjela bih nešto bez mesa. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Htio / --j-la---h pla-u-s--p-v--em. H--- / h----- b-- p---- s- p------- H-i- / h-j-l- b-h p-a-u s- p-v-ć-m- ----------------------------------- Htio / htjela bih platu sa povrćem. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. H-io-----je-a --- nešt- -to ne -ra-e--ug-. H--- / h----- b-- n---- š-- n- t---- d---- H-i- / h-j-l- b-h n-š-o š-o n- t-a-e d-g-. ------------------------------------------ Htio / htjela bih nešto što ne traje dugo. 0
Chcete to s rýží? Ž--ite--i -o---r-žom? Ž----- l- t- s r----- Ž-l-t- l- t- s r-ž-m- --------------------- Želite li to s rižom? 0
Chcete to s těstovinama? Ž---t--l--to s -je--e--no-? Ž----- l- t- s t----------- Ž-l-t- l- t- s t-e-t-n-n-m- --------------------------- Želite li to s tjesteninom? 0
Chcete to s bramborami? Ž-l--e -i--o s--ro--ir-m? Ž----- l- t- s k--------- Ž-l-t- l- t- s k-o-p-r-m- ------------------------- Želite li to s krompirom? 0
To mi nechutná. To-mi n-je -kus--. T- m- n--- u------ T- m- n-j- u-u-n-. ------------------ To mi nije ukusno. 0
To jídlo je studené. J-l- je h---no. J--- j- h------ J-l- j- h-a-n-. --------------- Jelo je hladno. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. T- ---ni-am--a---i-----------a. T- j- n---- n------ / n-------- T- j- n-s-m n-r-č-o / n-r-č-l-. ------------------------------- To ja nisam naručio / naručila. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!