Konverzační příručka

cs smět něco   »   lt ką galėti (turėti leidimą, sutikimą)

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [septyniasdešimt trys]

ką galėti (turėti leidimą, sutikimą)

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? Ar t---jau--alima v--r-o-i-aut-----lį? Ar tau jau galima vairuoti automobilį? A- t-u j-u g-l-m- v-i-u-t- a-t-m-b-l-? -------------------------------------- Ar tau jau galima vairuoti automobilį? 0
Smíš už pít alkohol? Ar -au-ja---al----ge-ti--l-o---į? Ar tau jau galima gerti alkoholį? A- t-u j-u g-l-m- g-r-i a-k-h-l-? --------------------------------- Ar tau jau galima gerti alkoholį? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? A--t-u --- galima -ien-m -až--oti-į--ž----į? Ar tau jau galima vienam važiuoti į užsienį? A- t-u j-u g-l-m- v-e-a- v-ž-u-t- į u-s-e-į- -------------------------------------------- Ar tau jau galima vienam važiuoti į užsienį? 0
smět g-lėti (tur--i l--d---, s-ti---ą) galėti (turėti leidimą, sutikimą) g-l-t- (-u-ė-i l-i-i-ą- s-t-k-m-) --------------------------------- galėti (turėti leidimą, sutikimą) 0
Smíme tady kouřit? Ar-m-- ----ga-im- -ū-y-i? Ar mes čia galime rūkyti? A- m-s č-a g-l-m- r-k-t-? ------------------------- Ar mes čia galime rūkyti? 0
Smí se tu kouřit? A--čia-ga---- rūk--i? Ar čia galima rūkyti? A- č-a g-l-m- r-k-t-? --------------------- Ar čia galima rūkyti? 0
Lze platit kreditní kartou? Ar g-li-a-sumo------re-it--e --rt-le? Ar galima sumokėti kreditine kortele? A- g-l-m- s-m-k-t- k-e-i-i-e k-r-e-e- ------------------------------------- Ar galima sumokėti kreditine kortele? 0
Lze platit šekem? Ar g---m- s--o-ė---č-kiais? Ar galima sumokėti čekiais? A- g-l-m- s-m-k-t- č-k-a-s- --------------------------- Ar galima sumokėti čekiais? 0
Lze platit hotově? A- ---i-a sumok--i--i- g-y-a-siai-? Ar galima sumokėti tik grynaisiais? A- g-l-m- s-m-k-t- t-k g-y-a-s-a-s- ----------------------------------- Ar galima sumokėti tik grynaisiais? 0
Mohu si zatelefonovat? A- g-l---p--k--b--t-? Ar galiu paskambinti? A- g-l-u p-s-a-b-n-i- --------------------- Ar galiu paskambinti? 0
Mohu se na něco zeptat? A------u-----k- --kl-u-t-? Ar galiu kai ko paklausti? A- g-l-u k-i k- p-k-a-s-i- -------------------------- Ar galiu kai ko paklausti? 0
Mohu něco říci? Ar --l-u -a- k--pa---yt-? Ar galiu kai ką pasakyti? A- g-l-u k-i k- p-s-k-t-? ------------------------- Ar galiu kai ką pasakyti? 0
On nesmí spát v parku. J-m neg---ma --e-o-i---rke. Jam negalima miegoti parke. J-m n-g-l-m- m-e-o-i p-r-e- --------------------------- Jam negalima miegoti parke. 0
On nesmí spát v autě. J-----galim- mieg-----u-omo--lyje. Jam negalima miegoti automobilyje. J-m n-g-l-m- m-e-o-i a-t-m-b-l-j-. ---------------------------------- Jam negalima miegoti automobilyje. 0
On nesmí spát na nádraží. J-- n---lima---eg-ti -e----nk--i- -t-ty-e. Jam negalima miegoti geležinkelio stotyje. J-m n-g-l-m- m-e-o-i g-l-ž-n-e-i- s-o-y-e- ------------------------------------------ Jam negalima miegoti geležinkelio stotyje. 0
Můžeme se posadit? A- -al--e s--tis? Ar galime sėstis? A- g-l-m- s-s-i-? ----------------- Ar galime sėstis? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? A---a-i-- g-uti--a--iar--tį? Ar galime gauti valgiaraštį? A- g-l-m- g-u-i v-l-i-r-š-į- ---------------------------- Ar galime gauti valgiaraštį? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? A- --li-e-su-o---i atsk--ai? Ar galime sumokėti atskirai? A- g-l-m- s-m-k-t- a-s-i-a-? ---------------------------- Ar galime sumokėti atskirai? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!