Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   ml Past tense 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [എൺപത്തിമൂന്ന്]

83 [enpathimoonnu]

Past tense 3

[kazhinja 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština malajálamština Poslouchat Více
telefonovat ഒരു ഫോൺ കോൾ ------ക ഒര- ഫ-ൺ ക-ൾ ച-യ-യ-ക ഒ-ു ഫ-ൺ ക-ൾ ച-യ-യ-ക ------------------- ഒരു ഫോൺ കോൾ ചെയ്യുക 0
oru fon--o-----y---a oru fon kol cheyyuka o-u f-n k-l c-e-y-k- -------------------- oru fon kol cheyyuka
Telefonoval jsem. ഞ-- ഒരു ഫോ- ക----െ---ു. ഞ-ൻ ഒര- ഫ-ൺ ക-ൾ ച-യ-ത-. ഞ-ൻ ഒ-ു ഫ-ൺ ക-ൾ ച-യ-ത-. ----------------------- ഞാൻ ഒരു ഫോൺ കോൾ ചെയ്തു. 0
njaan-oru -o- -ol c--yth-. njaan oru fon kol cheythu. n-a-n o-u f-n k-l c-e-t-u- -------------------------- njaan oru fon kol cheythu.
Celou dobu jsem telefonoval. ഞാൻ --ഴ-വൻ സ-യ-ു- ഫ-ണ-ൽ ആയിരു--ന-. ഞ-ൻ മ-ഴ-വൻ സമയവ-- ഫ-ണ-ൽ ആയ-ര-ന-ന-. ഞ-ൻ മ-ഴ-വ- സ-യ-ു- ഫ-ണ-ൽ ആ-ി-ു-്-ു- ---------------------------------- ഞാൻ മുഴുവൻ സമയവും ഫോണിൽ ആയിരുന്നു. 0
n-aa--mu-h--a------y---- fonil--ay--un--. njaan muzhuvan samayavum fonil aayirunnu. n-a-n m-z-u-a- s-m-y-v-m f-n-l a-y-r-n-u- ----------------------------------------- njaan muzhuvan samayavum fonil aayirunnu.
ptát se ചോ--ക-ക-ക ച-ദ-ക-ക-ക ച-ദ-ക-ക-ക --------- ചോദിക്കുക 0
cho---kuka chodikkuka c-o-i-k-k- ---------- chodikkuka
Zeptal jsem se. ഞ---ച--ദ--്ചു. ഞ-ൻ ച--ദ-ച-ച-. ഞ-ൻ ച-ാ-ി-്-ു- -------------- ഞാൻ ചോദിച്ചു. 0
nj-an --e----chu. njaan cheaadichu. n-a-n c-e-a-i-h-. ----------------- njaan cheaadichu.
Vždy jsem se ptal. ഞാ---പ്-ോഴ-ം--ോ-ിച്-ു. ഞ-ൻ എപ-പ-ഴ-- ച-ദ-ച-ച-. ഞ-ൻ എ-്-ോ-ു- ച-ദ-ച-ച-. ---------------------- ഞാൻ എപ്പോഴും ചോദിച്ചു. 0
nja-- -ppozhu--c--dichu. njaan appozhum chodichu. n-a-n a-p-z-u- c-o-i-h-. ------------------------ njaan appozhum chodichu.
vyprávět പ-യൂ പറയ- പ-യ- ---- പറയൂ 0
pa--y-o parayoo p-r-y-o ------- parayoo
Vyprávěl jsem. ഞ-ൻ പ-ഞ്--. ഞ-ൻ പറഞ-ഞ-. ഞ-ൻ പ-ഞ-ഞ-. ----------- ഞാൻ പറഞ്ഞു. 0
njaan--a-a--u. njaan paranju. n-a-n p-r-n-u- -------------- njaan paranju.
Vyprávěl jsem celou příhodu. ഞ-ൻ-ക- മ---വ- പറഞ--ു. ഞ-ൻ കഥ മ-ഴ-വൻ പറഞ-ഞ-. ഞ-ൻ ക- മ-ഴ-വ- പ-ഞ-ഞ-. --------------------- ഞാൻ കഥ മുഴുവൻ പറഞ്ഞു. 0
nja---k-th- m-zh--a- --r-n--. njaan katha muzhuvan paranju. n-a-n k-t-a m-z-u-a- p-r-n-u- ----------------------------- njaan katha muzhuvan paranju.
učit se പ-ിക-കാൻ പഠ-ക-ക-ൻ പ-ി-്-ാ- -------- പഠിക്കാൻ 0
p-dikkan padikkan p-d-k-a- -------- padikkan
Učil jsem se. ഞാന---ഠി----. ഞ-ന- പഠ-ച-ച-. ഞ-ന- പ-ി-്-ു- ------------- ഞാന് പഠിച്ചു. 0
njanu ----c-u. njanu padichu. n-a-u p-d-c-u- -------------- njanu padichu.
Učil jsem se celý večer. വ-ക-ന്ന-രം -ു-ു---ഞാൻ-പഠി-്ച-. വ-ക-ന-ന-ര- മ-ഴ-വൻ ഞ-ൻ പഠ-ച-ച-. വ-ക-ന-ന-ര- മ-ഴ-വ- ഞ-ൻ പ-ി-്-ു- ------------------------------ വൈകുന്നേരം മുഴുവൻ ഞാൻ പഠിച്ചു. 0
v-ikunn-r----u---van -jaa- p-d-ch-. vaikunneram muzhuvan njaan padichu. v-i-u-n-r-m m-z-u-a- n-a-n p-d-c-u- ----------------------------------- vaikunneram muzhuvan njaan padichu.
pracovat ജ--ി ജ-ല- ജ-ല- ---- ജോലി 0
joli joli j-l- ---- joli
Pracoval jsem. ഞ-- ജ--- --യ്-ി-്ടുണ--്. ഞ-ൻ ജ-ല- ച-യ-ത-ട-ട-ണ-ട-. ഞ-ൻ ജ-ല- ച-യ-ത-ട-ട-ണ-ട-. ------------------------ ഞാൻ ജോലി ചെയ്തിട്ടുണ്ട്. 0
n-aan jo-- --ey--it-u---. njaan joli cheythittundu. n-a-n j-l- c-e-t-i-t-n-u- ------------------------- njaan joli cheythittundu.
Pracoval jsem celý den. ഞ-ൻ --വ-ം ---ുവൻ --ലി ച---ത-. ഞ-ൻ ദ-വസ- മ-ഴ-വൻ ജ-ല- ച-യ-ത-. ഞ-ൻ ദ-വ-ം മ-ഴ-വ- ജ-ല- ച-യ-ത-. ----------------------------- ഞാൻ ദിവസം മുഴുവൻ ജോലി ചെയ്തു. 0
n-a---d---s---mu-h--a- -oli --eythu. njaan divasam muzhuvan joli cheythu. n-a-n d-v-s-m m-z-u-a- j-l- c-e-t-u- ------------------------------------ njaan divasam muzhuvan joli cheythu.
jíst ഭ-്ഷ-ം ഭക-ഷണ- ഭ-്-ണ- ------ ഭക്ഷണം 0
b-aks-a-am bhakshanam b-a-s-a-a- ---------- bhakshanam
Jedl jsem. ഞ-- -ഴി-്ചി-്-ുണ--്. ഞ-ൻ കഴ-ച-ച-ട-ട-ണ-ട-. ഞ-ൻ ക-ി-്-ി-്-ു-്-്- -------------------- ഞാൻ കഴിച്ചിട്ടുണ്ട്. 0
n-a-- --z---h---u-du. njaan kazhichittundu. n-a-n k-z-i-h-t-u-d-. --------------------- njaan kazhichittundu.
Snědl jsem všechno jídlo. ഭക്-ണ--ല്-ാ----ിച---. ഭക-ഷണമ-ല-ല-- കഴ-ച-ച-. ഭ-്-ണ-െ-്-ാ- ക-ി-്-ു- --------------------- ഭക്ഷണമെല്ലാം കഴിച്ചു. 0
b-a---anam-lla------i-h-. bhakshanamellam kazhichu. b-a-s-a-a-e-l-m k-z-i-h-. ------------------------- bhakshanamellam kazhichu.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!