Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   ro Trecut 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [optzeci şi trei]

Trecut 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
telefonovat a---r-- -a-telefon a v---- l- t------ a v-r-i l- t-l-f-n ------------------ a vorbi la telefon 0
Telefonoval jsem. Am---rb-t--a -e-e---. A- v----- l- t------- A- v-r-i- l- t-l-f-n- --------------------- Am vorbit la telefon. 0
Celou dobu jsem telefonoval. Am-vo-bit-t-t -i-pu- -- -ele-o-. A- v----- t-- t----- l- t------- A- v-r-i- t-t t-m-u- l- t-l-f-n- -------------------------------- Am vorbit tot timpul la telefon. 0
ptát se a-î--reba a î------ a î-t-e-a --------- a întreba 0
Zeptal jsem se. Am--n--eba-. A- î-------- A- î-t-e-a-. ------------ Am întrebat. 0
Vždy jsem se ptal. Am --treba- înt-t----n-. A- î------- î----------- A- î-t-e-a- î-t-t-e-u-a- ------------------------ Am întrebat întotdeauna. 0
vyprávět a--o-esti a p------ a p-v-s-i --------- a povesti 0
Vyprávěl jsem. Am --v--t--. A- p-------- A- p-v-s-i-. ------------ Am povestit. 0
Vyprávěl jsem celou příhodu. A--p-v-s-i- toa-ă p-ves-e-. A- p------- t---- p-------- A- p-v-s-i- t-a-ă p-v-s-e-. --------------------------- Am povestit toată povestea. 0
učit se a--nvă-a a î----- a î-v-ţ- -------- a învăţa 0
Učil jsem se. A- în--ţ--. A- î------- A- î-v-ţ-t- ----------- Am învăţat. 0
Učil jsem se celý večer. Am-învăţat t--tă--eara. A- î------ t---- s----- A- î-v-ţ-t t-a-ă s-a-a- ----------------------- Am învăţat toată seara. 0
pracovat a --cra a l---- a l-c-a ------- a lucra 0
Pracoval jsem. A----crat. A- l------ A- l-c-a-. ---------- Am lucrat. 0
Pracoval jsem celý den. A- l-c--- -o--- -iua. A- l----- t---- z---- A- l-c-a- t-a-ă z-u-. --------------------- Am lucrat toată ziua. 0
jíst a--â--a a m---- a m-n-a ------- a mânca 0
Jedl jsem. A- -ânca-. A- m------ A- m-n-a-. ---------- Am mâncat. 0
Snědl jsem všechno jídlo. A- mânc-- -o-t--mânc---a. A- m----- t---- m-------- A- m-n-a- t-a-ă m-n-a-e-. ------------------------- Am mâncat toată mâncarea. 0

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!