Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   kn ಭೂತಕಾಲ – ೩

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

೮೩ [ಎಂಬತ್ತಮೂರು]

83 [Embattamūru]

ಭೂತಕಾಲ – ೩

[bhūtakāla – 3.]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
telefonovat ಟೆ--ಫ-ನ್--ಾಡ--ುದ-. ಟ-ಲ-ಫ-ನ- ಮ-ಡ-ವ-ದ-. ಟ-ಲ-ಫ-ನ- ಮ-ಡ-ವ-ದ-. ------------------ ಟೆಲಿಫೋನ್ ಮಾಡುವುದು. 0
Ṭe-ip-ōn ---u----. Ṭeliphōn māḍuvudu. Ṭ-l-p-ō- m-ḍ-v-d-. ------------------ Ṭeliphōn māḍuvudu.
Telefonoval jsem. ನ--ು ಫೋ-್ ಮಾ--ದ-. ನ-ನ- ಫ-ನ- ಮ-ಡ-ದ-. ನ-ನ- ಫ-ನ- ಮ-ಡ-ದ-. ----------------- ನಾನು ಫೋನ್ ಮಾಡಿದೆ. 0
Nānu-p-ō- ------. Nānu phōn māḍide. N-n- p-ō- m-ḍ-d-. ----------------- Nānu phōn māḍide.
Celou dobu jsem telefonoval. ನಾನ---ೂ--ತಿಸಮ---ೋ-್ -ಲ--ಿ -ಾತನ-----ತ-ದ--ೆ. ನ-ನ- ಪ-ರ-ತ-ಸಮಯ ಫ-ನ- ನಲ-ಲ- ಮ-ತನ-ಡ-ತ-ತ-ದ-ದ-. ನ-ನ- ಪ-ರ-ತ-ಸ-ಯ ಫ-ನ- ನ-್-ಿ ಮ-ತ-ಾ-ು-್-ಿ-್-ೆ- ------------------------------------------ ನಾನು ಪೂರ್ತಿಸಮಯ ಫೋನ್ ನಲ್ಲಿ ಮಾತನಾಡುತ್ತಿದ್ದೆ. 0
N-nu------sa---- -hō- nal-i-m-tan-ḍutti-de. Nānu pūrtisamaya phōn nalli mātanāḍuttidde. N-n- p-r-i-a-a-a p-ō- n-l-i m-t-n-ḍ-t-i-d-. ------------------------------------------- Nānu pūrtisamaya phōn nalli mātanāḍuttidde.
ptát se ಪ್--್ನಿ-ು-ುದು. ಪ-ರಶ-ನ-ಸ-ವ-ದ-. ಪ-ರ-್-ಿ-ು-ು-ು- -------------- ಪ್ರಶ್ನಿಸುವುದು. 0
P-aś-i-u-udu. Praśnisuvudu. P-a-n-s-v-d-. ------------- Praśnisuvudu.
Zeptal jsem se. ನ-ನು-ಪ-ರಶ್-- --ಳ-ದೆ. ನ-ನ- ಪ-ರಶ-ನ- ಕ-ಳ-ದ-. ನ-ನ- ಪ-ರ-್-ೆ ಕ-ಳ-ದ-. -------------------- ನಾನು ಪ್ರಶ್ನೆ ಕೇಳಿದೆ. 0
N--u ---ś-e -ēḷi-e. Nānu praśne kēḷide. N-n- p-a-n- k-ḷ-d-. ------------------- Nānu praśne kēḷide.
Vždy jsem se ptal. ನ--ು----ಾಗ-ು-ಪ್-ಶ್-ೆ-ಕ--ು---ಿದ-ದ-. ನ-ನ- ಯ-ವ-ಗಲ- ಪ-ರಶ-ನ- ಕ-ಳ-ತ-ತ-ದ-ದ-. ನ-ನ- ಯ-ವ-ಗ-ು ಪ-ರ-್-ೆ ಕ-ಳ-ತ-ತ-ದ-ದ-. ---------------------------------- ನಾನು ಯಾವಾಗಲು ಪ್ರಶ್ನೆ ಕೇಳುತ್ತಿದ್ದೆ. 0
N-n- --v-g-lu-p---n----ḷutt--d-. Nānu yāvāgalu praśne kēḷuttidde. N-n- y-v-g-l- p-a-n- k-ḷ-t-i-d-. -------------------------------- Nānu yāvāgalu praśne kēḷuttidde.
vyprávět ಹೇಳು-ುದು ಹ-ಳ-ವ-ದ- ಹ-ಳ-ವ-ದ- -------- ಹೇಳುವುದು 0
Hēḷu-u-u Hēḷuvudu H-ḷ-v-d- -------- Hēḷuvudu
Vyprávěl jsem. ನಾ-- -ೇ--ದ-. ನ-ನ- ಹ-ಳ-ದ-. ನ-ನ- ಹ-ಳ-ದ-. ------------ ನಾನು ಹೇಳಿದೆ. 0
n--- -ēḷi--. nānu hēḷide. n-n- h-ḷ-d-. ------------ nānu hēḷide.
Vyprávěl jsem celou příhodu. ನಾನು ಸ----್ಣ--ಥೆ--ೇ--ದೆ. ನ-ನ- ಸ-ಪ-ರ-ಣ ಕಥ- ಹ-ಳ-ದ-. ನ-ನ- ಸ-ಪ-ರ-ಣ ಕ-ೆ ಹ-ಳ-ದ-. ------------------------ ನಾನು ಸಂಪೂರ್ಣ ಕಥೆ ಹೇಳಿದೆ. 0
Nānu-s-m-ūrṇa -a--e--ē--de. Nānu sampūrṇa kathe hēḷide. N-n- s-m-ū-ṇ- k-t-e h-ḷ-d-. --------------------------- Nānu sampūrṇa kathe hēḷide.
učit se ಕಲಿ-ುವು-ು ಕಲ-ಯ-ವ-ದ- ಕ-ಿ-ು-ು-ು --------- ಕಲಿಯುವುದು 0
K--i--v-du Kaliyuvudu K-l-y-v-d- ---------- Kaliyuvudu
Učil jsem se. ನ--- ಕಲಿ--. ನ-ನ- ಕಲ-ತ-. ನ-ನ- ಕ-ಿ-ೆ- ----------- ನಾನು ಕಲಿತೆ. 0
n-nu--alite. nānu kalite. n-n- k-l-t-. ------------ nānu kalite.
Učil jsem se celý večer. ನಾನು ಇಡೀ---ಯಂ-ಾಲ ಕಲ---. ನ-ನ- ಇಡ- ಸ-ಯ-ಕ-ಲ ಕಲ-ತ-. ನ-ನ- ಇ-ೀ ಸ-ಯ-ಕ-ಲ ಕ-ಿ-ೆ- ----------------------- ನಾನು ಇಡೀ ಸಾಯಂಕಾಲ ಕಲಿತೆ. 0
N-nu---ī-sāy-ṅ-ā-- -----e. Nānu iḍī sāyaṅkāla kalite. N-n- i-ī s-y-ṅ-ā-a k-l-t-. -------------------------- Nānu iḍī sāyaṅkāla kalite.
pracovat ಕೆಲ- ಮ----ು--. ಕ-ಲಸ ಮ-ಡ-ವ-ದ-. ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ವ-ದ-. -------------- ಕೆಲಸ ಮಾಡುವುದು. 0
K-------āḍuv-d-. Kelasa māḍuvudu. K-l-s- m-ḍ-v-d-. ---------------- Kelasa māḍuvudu.
Pracoval jsem. ನಾನ--ಕ-ಲಸ ಮ-ಡ-ದ-. ನ-ನ- ಕ-ಲಸ ಮ-ಡ-ದ-. ನ-ನ- ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ದ-. ----------------- ನಾನು ಕೆಲಸ ಮಾಡಿದೆ. 0
N-nu---l-------i--. Nānu kelasa māḍide. N-n- k-l-s- m-ḍ-d-. ------------------- Nānu kelasa māḍide.
Pracoval jsem celý den. ನ-ನ- ಇ-ೀ -ಿ-ಸ-ಕ-ಲಸ -ಾಡಿದ-. ನ-ನ- ಇಡ- ದ-ವಸ ಕ-ಲಸ ಮ-ಡ-ದ-. ನ-ನ- ಇ-ೀ ದ-ವ- ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ದ-. -------------------------- ನಾನು ಇಡೀ ದಿವಸ ಕೆಲಸ ಮಾಡಿದೆ. 0
Nān---ḍī -iv--- kela-a-m--i--. Nānu iḍī divasa kelasa māḍide. N-n- i-ī d-v-s- k-l-s- m-ḍ-d-. ------------------------------ Nānu iḍī divasa kelasa māḍide.
jíst ತ-ನ-ನು--ದು. ತ-ನ-ನ-ವ-ದ-. ತ-ನ-ನ-ವ-ದ-. ----------- ತಿನ್ನುವುದು. 0
Ti-nuvud-. Tinnuvudu. T-n-u-u-u- ---------- Tinnuvudu.
Jedl jsem. ನಾನ--ತ-ಂ--. ನ-ನ- ತ--ದ-. ನ-ನ- ತ-ಂ-ೆ- ----------- ನಾನು ತಿಂದೆ. 0
Nā---ti---. Nānu tinde. N-n- t-n-e- ----------- Nānu tinde.
Snědl jsem všechno jídlo. ನಾ------ನ------ರ್-ಿಯಾಗಿ-ತ--ದ-. ನ-ನ- ಊಟವನ-ನ- ಪ-ರ-ತ-ಯ-ಗ- ತ--ದ-. ನ-ನ- ಊ-ವ-್-ು ಪ-ರ-ತ-ಯ-ಗ- ತ-ಂ-ೆ- ------------------------------ ನಾನು ಊಟವನ್ನು ಪೂರ್ತಿಯಾಗಿ ತಿಂದೆ. 0
N--- -ṭava--u-pūr-iyā----ind-. Nānu ūṭavannu pūrtiyāgi tinde. N-n- ū-a-a-n- p-r-i-ā-i t-n-e- ------------------------------ Nānu ūṭavannu pūrtiyāgi tinde.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!