Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   mk Минато време 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [осумдесет и три]

83 [osoomdyesyet i tri]

Минато време 3

[Minato vryemye 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
telefonovat те-----ира т--------- т-л-ф-н-р- ---------- телефонира 0
ty-l--foni-a t----------- t-e-y-f-n-r- ------------ tyelyefonira
Telefonoval jsem. Ј-с -е---о-и-ав. Ј-- т----------- Ј-с т-л-ф-н-р-в- ---------------- Јас телефонирав. 0
Јas --e--ef--i--v. Ј-- t------------- Ј-s t-e-y-f-n-r-v- ------------------ Јas tyelyefonirav.
Celou dobu jsem telefonoval. Јас--ело вр--е те-еф-нирав. Ј-- ц--- в---- т----------- Ј-с ц-л- в-е-е т-л-ф-н-р-в- --------------------------- Јас цело време телефонирав. 0
Ј----zy-----ry--y- --el-efon--av. Ј-- t----- v------ t------------- Ј-s t-y-l- v-y-m-e t-e-y-f-n-r-v- --------------------------------- Јas tzyelo vryemye tyelyefonirav.
ptát se прашува п------ п-а-у-а ------- прашува 0
p---h---a p-------- p-a-h-o-a --------- prashoova
Zeptal jsem se. Ја- ---ш-в. Ј-- п------ Ј-с п-а-а-. ----------- Јас прашав. 0
Јas-pr-s--v. Ј-- p------- Ј-s p-a-h-v- ------------ Јas prashav.
Vždy jsem se ptal. Ј-с с-ко-----р-ш--а-. Ј-- с------ п-------- Ј-с с-к-г-ш п-а-у-а-. --------------------- Јас секогаш прашував. 0
Ј-- -y--ogua-h-p--sh-----. Ј-- s--------- p---------- Ј-s s-e-o-u-s- p-a-h-o-a-. -------------------------- Јas syekoguash prashoovav.
vyprávět р--к-ж--а р-------- р-с-а-у-а --------- раскажува 0
ras-aʐoo-a r--------- r-s-a-o-v- ---------- raskaʐoova
Vyprávěl jsem. Ја--р--к--у-ав. Ј-- р---------- Ј-с р-с-а-у-а-. --------------- Јас раскажував. 0
Јa--ra--a-oov-v. Ј-- r----------- Ј-s r-s-a-o-v-v- ---------------- Јas raskaʐoovav.
Vyprávěl jsem celou příhodu. Ј-- -а ра--аж-- ц--ата ---к-зна. Ј-- ј- р------- ц----- п-------- Ј-с ј- р-с-а-а- ц-л-т- п-и-а-н-. -------------------------------- Јас ја раскажав целата приказна. 0
Јa- -a-ras-a--v -zy-la-----i-az-a. Ј-- ј- r------- t------- p-------- Ј-s ј- r-s-a-a- t-y-l-t- p-i-a-n-. ---------------------------------- Јas јa raskaʐav tzyelata prikazna.
učit se у-и у-- у-и --- учи 0
o-c-i o---- o-c-i ----- oochi
Učil jsem se. Јас-у-е-. Ј-- у---- Ј-с у-е-. --------- Јас учев. 0
Јa--o-ch--v. Ј-- o------- Ј-s o-c-y-v- ------------ Јas oochyev.
Učil jsem se celý večer. Ј----ч-в цела в-че-. Ј-- у--- ц--- в----- Ј-с у-е- ц-л- в-ч-р- -------------------- Јас учев цела вечер. 0
Јa---och--v tzy-l--v-------. Ј-- o------ t----- v-------- Ј-s o-c-y-v t-y-l- v-e-h-e-. ---------------------------- Јas oochyev tzyela vyechyer.
pracovat раб--и р----- р-б-т- ------ работи 0
ra--ti r----- r-b-t- ------ raboti
Pracoval jsem. Ј-- -або-е-. Ј-- р------- Ј-с р-б-т-в- ------------ Јас работев. 0
Јa--ra-ot---. Ј-- r-------- Ј-s r-b-t-e-. ------------- Јas rabotyev.
Pracoval jsem celý den. Ја----бот---ц-л-д--. Ј-- р------ ц-- д--- Ј-с р-б-т-в ц-л д-н- -------------------- Јас работев цел ден. 0
Ј-s-rabotyev-t-ye---y-n. Ј-- r------- t---- d---- Ј-s r-b-t-e- t-y-l d-e-. ------------------------ Јas rabotyev tzyel dyen.
jíst јаде ј--- ј-д- ---- јаде 0
јad-e ј---- ј-d-e ----- јadye
Jedl jsem. Ј-с-ј--е-. Ј-- ј----- Ј-с ј-д-в- ---------- Јас јадев. 0
Јas-јa----. Ј-- ј------ Ј-s ј-d-e-. ----------- Јas јadyev.
Snědl jsem všechno jídlo. Ја--г- и---ов цело---ј-де-е. Ј-- г- и----- ц----- ј------ Ј-с г- и-е-о- ц-л-т- ј-д-њ-. ---------------------------- Јас го изедов целото јадење. 0
Ј-- --o -zyed------eloto ј--y---e. Ј-- g-- i------ t------- ј-------- Ј-s g-o i-y-d-v t-y-l-t- ј-d-e-y-. ---------------------------------- Јas guo izyedov tzyeloto јadyeњye.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!