Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   kk Past tense 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [сексен үш]

83 [seksen üş]

Past tense 3

[Ötken şaq 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
telefonovat т-л-фо---- с--л-су т--------- с------ т-л-ф-н-е- с-й-е-у ------------------ телефонмен сөйлесу 0
t--e-on-e---ö-lesw t--------- s------ t-l-f-n-e- s-y-e-w ------------------ telefonmen söylesw
Telefonoval jsem. Мен---лефо---н сө-лес-ім. М-- т--------- с--------- М-н т-л-ф-н-е- с-й-е-т-м- ------------------------- Мен телефонмен сөйлестім. 0
M---t-l--o------öyle---m. M-- t--------- s--------- M-n t-l-f-n-e- s-y-e-t-m- ------------------------- Men telefonmen söylestim.
Celou dobu jsem telefonoval. М-- -н-м- -----он-ен ---ле-------дім. М-- ү---- т--------- с------- ж------ М-н ү-е-і т-л-ф-н-е- с-й-е-і- ж-р-і-. ------------------------------------- Мен үнемі телефонмен сөйлесіп жүрдім. 0
Men -n-----el------- -ö--e----jür-im. M-- ü---- t--------- s------- j------ M-n ü-e-i t-l-f-n-e- s-y-e-i- j-r-i-. ------------------------------------- Men ünemi telefonmen söylesip jürdim.
ptát se с---у с---- с-р-у ----- сұрау 0
suraw s---- s-r-w ----- suraw
Zeptal jsem se. М-----ра--м. М-- с------- М-н с-р-д-м- ------------ Мен сұрадым. 0
M-- ---a-ım. M-- s------- M-n s-r-d-m- ------------ Men suradım.
Vždy jsem se ptal. М---ү--мі-----й-ын--н. М-- ү---- с----------- М-н ү-е-і с-р-й-ы-м-н- ---------------------- Мен үнемі сұрайтынмын. 0
Men---em-----ayt-n-ın. M-- ü---- s----------- M-n ü-e-i s-r-y-ı-m-n- ---------------------- Men ünemi suraytınmın.
vyprávět айту а--- а-т- ---- айту 0
a--w a--- a-t- ---- aytw
Vyprávěl jsem. М-----ты--бе-дім. М-- а---- б------ М-н а-т-п б-р-і-. ----------------- Мен айтып бердім. 0
Me- a-t---------. M-- a---- b------ M-n a-t-p b-r-i-. ----------------- Men aytıp berdim.
Vyprávěl jsem celou příhodu. М-н--қиға---т--ық ----------і-. М-- о------ т---- а---- б------ М-н о-и-а-ы т-л-қ а-т-п б-р-і-. ------------------------------- Мен оқиғаны толық айтып бердім. 0
M-n--q----- -olıq--y-ıp--er-im. M-- o------ t---- a---- b------ M-n o-ï-a-ı t-l-q a-t-p b-r-i-. ------------------------------- Men oqïğanı tolıq aytıp berdim.
učit se оқу о-- о-у --- оқу 0
oqw o-- o-w --- oqw
Učil jsem se. Мен-------. М-- о------ М-н о-ы-ы-. ----------- Мен оқыдым. 0
M-- oqıd--. M-- o------ M-n o-ı-ı-. ----------- Men oqıdım.
Učil jsem se celý večer. М-н--е--бойы---ыд-м. М-- к-- б--- о------ М-н к-ш б-й- о-ы-ы-. -------------------- Мен кеш бойы оқыдым. 0
M---keş--oyı-o-ıdı-. M-- k-- b--- o------ M-n k-ş b-y- o-ı-ı-. -------------------- Men keş boyı oqıdım.
pracovat ж-м-с----еу ж---- і---- ж-м-с і-т-у ----------- жұмыс істеу 0
j-mıs is-ew j---- i---- j-m-s i-t-w ----------- jumıs istew
Pracoval jsem. Ме- ж-м---іст--і-. М-- ж---- і------- М-н ж-м-с і-т-д-м- ------------------ Мен жұмыс істедім. 0
M-n------ ist---m. M-- j---- i------- M-n j-m-s i-t-d-m- ------------------ Men jumıs istedim.
Pracoval jsem celý den. Мен---н---о-ы-жұ--- ----д-м. М-- к--- б--- ж---- і------- М-н к-н- б-й- ж-м-с і-т-д-м- ---------------------------- Мен күні бойы жұмыс істедім. 0
Men k-n- b-yı jum-s ----d-m. M-- k--- b--- j---- i------- M-n k-n- b-y- j-m-s i-t-d-m- ---------------------------- Men küni boyı jumıs istedim.
jíst т--а--а-у т-------- т-м-қ-а-у --------- тамақтану 0
tam--ta-w t-------- t-m-q-a-w --------- tamaqtanw
Jedl jsem. М-н---ма-та--ым. М-- т----------- М-н т-м-қ-а-д-м- ---------------- Мен тамақтандым. 0
M-------qta-dım. M-- t----------- M-n t-m-q-a-d-m- ---------------- Men tamaqtandım.
Snědl jsem všechno jídlo. Ме--ба----ма-т----- ----ы-. М-- б-- т------ ж-- қ------ М-н б-р т-м-қ-ы ж-п қ-й-ы-. --------------------------- Мен бар тамақты жеп қойдым. 0
M---b-----m-qt--j-p -oydım. M-- b-- t------ j-- q------ M-n b-r t-m-q-ı j-p q-y-ı-. --------------------------- Men bar tamaqtı jep qoydım.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!