Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   kk Өткен шақ 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [сексен үш]

83 [seksen üş]

Өткен шақ 3

Ötken şaq 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
telefonovat те-ефонм-н----ле-у т_________ с______ т-л-ф-н-е- с-й-е-у ------------------ телефонмен сөйлесу 0
tel-f-n-en-----e-w t_________ s______ t-l-f-n-e- s-y-e-w ------------------ telefonmen söylesw
Telefonoval jsem. Ме---ел-ф-нм-н-сө-ле-т-м. М__ т_________ с_________ М-н т-л-ф-н-е- с-й-е-т-м- ------------------------- Мен телефонмен сөйлестім. 0
Me- -e-efo--e- --y-estim. M__ t_________ s_________ M-n t-l-f-n-e- s-y-e-t-m- ------------------------- Men telefonmen söylestim.
Celou dobu jsem telefonoval. М-н ү-е-і т-л-ф-нме--сөй-е--- -ү-д--. М__ ү____ т_________ с_______ ж______ М-н ү-е-і т-л-ф-н-е- с-й-е-і- ж-р-і-. ------------------------------------- Мен үнемі телефонмен сөйлесіп жүрдім. 0
Me- ----- -elef----n-söyle--- j--d-m. M__ ü____ t_________ s_______ j______ M-n ü-e-i t-l-f-n-e- s-y-e-i- j-r-i-. ------------------------------------- Men ünemi telefonmen söylesip jürdim.
ptát se с--ау с____ с-р-у ----- сұрау 0
su-aw s____ s-r-w ----- suraw
Zeptal jsem se. Ме----р--ым. М__ с_______ М-н с-р-д-м- ------------ Мен сұрадым. 0
Me--su--d--. M__ s_______ M-n s-r-d-m- ------------ Men suradım.
Vždy jsem se ptal. М-н---ем---ұр-----мын. М__ ү____ с___________ М-н ү-е-і с-р-й-ы-м-н- ---------------------- Мен үнемі сұрайтынмын. 0
M-- ün-mi-s-r-ytı-mın. M__ ü____ s___________ M-n ü-e-i s-r-y-ı-m-n- ---------------------- Men ünemi suraytınmın.
vyprávět ай-у а___ а-т- ---- айту 0
ay-w a___ a-t- ---- aytw
Vyprávěl jsem. М-н--йтып--ерд-м. М__ а____ б______ М-н а-т-п б-р-і-. ----------------- Мен айтып бердім. 0
Men -------er--m. M__ a____ b______ M-n a-t-p b-r-i-. ----------------- Men aytıp berdim.
Vyprávěl jsem celou příhodu. Мен --иға-ы--ол-қ----ып ---д--. М__ о______ т____ а____ б______ М-н о-и-а-ы т-л-қ а-т-п б-р-і-. ------------------------------- Мен оқиғаны толық айтып бердім. 0
Men-----a----ol---a-tı- ber-i-. M__ o______ t____ a____ b______ M-n o-ï-a-ı t-l-q a-t-p b-r-i-. ------------------------------- Men oqïğanı tolıq aytıp berdim.
učit se о-у о__ о-у --- оқу 0
o-w o__ o-w --- oqw
Učil jsem se. Мен-о--д--. М__ о______ М-н о-ы-ы-. ----------- Мен оқыдым. 0
M----q-dım. M__ o______ M-n o-ı-ı-. ----------- Men oqıdım.
Učil jsem se celý večer. М-- ке- бо-- о--д--. М__ к__ б___ о______ М-н к-ш б-й- о-ы-ы-. -------------------- Мен кеш бойы оқыдым. 0
Men---- -oy--o--dım. M__ k__ b___ o______ M-n k-ş b-y- o-ı-ı-. -------------------- Men keş boyı oqıdım.
pracovat жұм-- -с--у ж____ і____ ж-м-с і-т-у ----------- жұмыс істеу 0
ju-ıs--s-ew j____ i____ j-m-s i-t-w ----------- jumıs istew
Pracoval jsem. Мен--ұ-ыс істедім. М__ ж____ і_______ М-н ж-м-с і-т-д-м- ------------------ Мен жұмыс істедім. 0
Men---mıs-i---di-. M__ j____ i_______ M-n j-m-s i-t-d-m- ------------------ Men jumıs istedim.
Pracoval jsem celý den. Ме- -үн- б--ы---м-- --т----. М__ к___ б___ ж____ і_______ М-н к-н- б-й- ж-м-с і-т-д-м- ---------------------------- Мен күні бойы жұмыс істедім. 0
M-n--ün- bo-ı j-mıs -stedim. M__ k___ b___ j____ i_______ M-n k-n- b-y- j-m-s i-t-d-m- ---------------------------- Men küni boyı jumıs istedim.
jíst та-а-т-ну т________ т-м-қ-а-у --------- тамақтану 0
tam--tanw t________ t-m-q-a-w --------- tamaqtanw
Jedl jsem. М-- -а--қт-нды-. М__ т___________ М-н т-м-қ-а-д-м- ---------------- Мен тамақтандым. 0
M-- --ma--an--m. M__ t___________ M-n t-m-q-a-d-m- ---------------- Men tamaqtandım.
Snědl jsem všechno jídlo. Ме--бар т---қты--еп -ойдым. М__ б__ т______ ж__ қ______ М-н б-р т-м-қ-ы ж-п қ-й-ы-. --------------------------- Мен бар тамақты жеп қойдым. 0
M---bar-tam-qt---ep-----ı-. M__ b__ t______ j__ q______ M-n b-r t-m-q-ı j-p q-y-ı-. --------------------------- Men bar tamaqtı jep qoydım.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!