čeština » amharština   Úklid


18 [osmnáct]

Úklid

-

18 [አስራ ስምንት]
18 [āsira siminiti]

የቤት ጽዳት
yebēti ts’idati

18 [osmnáct]

Úklid

-

18 [አስራ ስምንት]
18 [āsira siminiti]

የቤት ጽዳት
yebēti ts’idati

Klikněte zde k zobrazení textu:   
češtinaአማርኛ
Dnes je sobota. ዛሬ ቅ-- ነ--
z--- k------ n---።
Dnes máme čas. ዛሬ እ- ጊ- አ---
z--- i--- g--- ā----።
Dnes uklidíme byt. ዛሬ እ- ቤ- እ------
z--- i--- b--- i-------------።
   
Já uklidím koupelnu. እኔ መ---- ቤ-- እ---- ነ--
i-- m---------- b----- i----------- n---።
Můj manžel umyje auto. የእ- ባ- መ-- እ--- ነ-
y----- b--- m----- i------- n--i
Děti umyjí kola. ልጆ- ሳ----- እ--- ና---
l------ s------------ i--------- n------።
   
Babička zalije květiny. ሴት አ-- አ---- ው- እ---- ነ--
s--- ā---- ā--------- w--- i----------- n---።
Děti si uklidí dětský pokoj. ልጆ- የ---- ክ-- እ--- ና---
l------ y---------- k----- i-------- n------።
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. ባሌ የ--- ጠ--- እ--- ነ--
b--- y------- t------- i--------- n---።
   
Dám prádlo do pračky. እኔ ል---- ማ--- ማ-- ው-- እ----- ነ--
i-- l---------- m-------- m------ w------ i---------- n---።
Pověsím prádlo. እኔ ል-- እ---- ነ--
i-- l----- i--------- n---።
Vyžehlím prádlo. እኔ ል---- እ------ ነ--
i-- l---------- i------------- n---።
   
Okna jsou špinavá. መስ--- ቆ-- ና---
m---------- k-------- n------።
Podlaha je špinavá. ወለ- ቆ-- ነ--
w----- k-------- n---።
Nádobí je špinavé. መመ--- እ-- ቆ-- ነ--
m--------- i----- k-------- n---።
   
Kdo umyje okna? መስ---- የ----- ማ- ነ-?
m------------ y------------- m--- n---?
Kdo vyluxuje? ወለ--- የ----- ማ- ነ-?
w--------- y------------ m--- n---?
Kdo umyje nádobí? መመ--- እ---- የ----- ማ- ነ-?
m--------- i--------- y------------ m--- n---?
   

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř.

Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu.