Konverzační příručka

cs Schůzka   »   am ቀጠሮ

24 [dvacet čtyři]

Schůzka

Schůzka

24 [ሃያ አራት]

24 [haya ārati]

ቀጠሮ

[k’et’ero]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Ujel ti autobus? አ-ቶ----መለጠህ-ሽ? አ---- አ------- አ-ቶ-ሱ አ-ለ-ህ-ሽ- -------------- አውቶቢሱ አመለጠህ/ሽ? 0
ā-i----su-ā-elet’---/sh-? ā-------- ā-------------- ā-i-o-ī-u ā-e-e-’-h-/-h-? ------------------------- āwitobīsu āmelet’ehi/shi?
Čekal / Čekala jsem na tebe půl hodiny. ለ--ሽ---- -በ----። ለ--- ሰ-- ጠ------ ለ-ማ- ሰ-ት ጠ-ኩ-/-። ---------------- ለግማሽ ሰዓት ጠበኩህ/ሽ። 0
l--ima-hi s-‘a-i t’-be-u-i/---. l-------- s----- t------------- l-g-m-s-i s-‘-t- t-e-e-u-i-s-i- ------------------------------- legimashi se‘ati t’ebekuhi/shi.
Nemáš u sebe mobil? ሞ-ይል----ን አ-ያዝ-ው-----? ሞ-------- አ----------- ሞ-ይ-ክ-ሽ-ን አ-ያ-ከ-ም-ሽ-ም- ---------------------- ሞባይልክ(ሽ)ን አልያዝከውም/ሽውም? 0
mo-ay---k-(--i-n---li-a--ke-i--/shiw--i? m---------------- ā--------------------- m-b-y-l-k-(-h-)-i ā-i-a-i-e-i-i-s-i-i-i- ---------------------------------------- mobayiliki(shi)ni āliyazikewimi/shiwimi?
Příště přijď přesně! በ-ቀ-ለ- -ዜ----ቱ---ኝ! በ----- ጊ- በ--- ተ--- በ-ቀ-ለ- ጊ- በ-አ- ተ-ኝ- ------------------- በሚቀጥለው ጊዜ በሰአቱ ተገኝ! 0
b-mī--et-il-w- gī---bes----u-tegenyi! b------------- g--- b------- t------- b-m-k-e-’-l-w- g-z- b-s-’-t- t-g-n-i- ------------------------------------- bemīk’et’ilewi gīzē bese’ātu tegenyi!
Příště si vezmi taxi! በሚቀጥለ--ጊዜ ታክ--ያ-! በ----- ጊ- ታ-- ያ-- በ-ቀ-ለ- ጊ- ታ-ሲ ያ-! ----------------- በሚቀጥለው ጊዜ ታክሲ ያዝ! 0
b----’-t’-l-wi-g-z--takis--y---! b------------- g--- t----- y---- b-m-k-e-’-l-w- g-z- t-k-s- y-z-! -------------------------------- bemīk’et’ilewi gīzē takisī yazi!
Příště si vezmi deštník! በ---ለው--ዜ ጃን-ላ-ያዝ! በ----- ጊ- ጃ--- ያ-- በ-ቀ-ለ- ጊ- ጃ-ጥ- ያ-! ------------------ በሚቀጥለው ጊዜ ጃንጥላ ያዝ! 0
b--īk’----------īzē-----t’-l--y--i! b------------- g--- j-------- y---- b-m-k-e-’-l-w- g-z- j-n-t-i-a y-z-! ----------------------------------- bemīk’et’ilewi gīzē janit’ila yazi!
Zítra mám volno. ነገ እረፍ- ነ-። ነ- እ--- ነ-- ነ- እ-ፍ- ነ-። ----------- ነገ እረፍት ነኝ። 0
n-ge--refi----eny-. n--- i------ n----- n-g- i-e-i-i n-n-i- ------------------- nege irefiti nenyi.
Sejdeme se zítra? ነገ----ና-? ነ- እ----- ነ- እ-ገ-ኝ- --------- ነገ እንገናኝ? 0
n--- in--ena-yi? n--- i---------- n-g- i-i-e-a-y-? ---------------- nege inigenanyi?
Zítra bohužel nemohu. አ-----ነገ አል-ልም። አ------- አ----- አ-ና-ው-ነ- አ-ች-ም- --------------- አዝናለው!ነገ አልችልም። 0
ā-i-ale----e-- ālich--i-i. ā------------- ā---------- ā-i-a-e-i-n-g- ā-i-h-l-m-. -------------------------- āzinalewi!nege ālichilimi.
Máš na víkend něco v plánu? ለሳ-ንቱ መጨ-ሻ -ኖ- እቅ- ---/ሽ? ለ---- መ--- ቀ-- እ-- አ----- ለ-ም-ቱ መ-ረ- ቀ-ች እ-ድ አ-ህ-ሽ- ------------------------- ለሳምንቱ መጨረሻ ቀኖች እቅድ አለህ/ሽ? 0
l-sa--ni-u-m------e-h- k’e-och- ik’-di ----i-s--? l--------- m---------- k------- i----- ā--------- l-s-m-n-t- m-c-’-r-s-a k-e-o-h- i-’-d- ā-e-i-s-i- ------------------------------------------------- lesaminitu mech’eresha k’enochi ik’idi ālehi/shi?
Nebo máš už něco domluveno? ወይም አስ-ድመ-/ሽ---ሮ---ካ--ሻ-? ወ-- አ------- ቀ-- ይ------- ወ-ም አ-ቀ-መ-/- ቀ-ሮ ይ-ካ-/-ል- ------------------------- ወይም አስቀድመህ/ሽ ቀጠሮ ይዘካል/ሻል? 0
we-i-i ---k’---m-hi/-hi-k’---e-o yize---i--h---? w----- ā--------------- k------- y-------------- w-y-m- ā-i-’-d-m-h-/-h- k-e-’-r- y-z-k-l-/-h-l-? ------------------------------------------------ weyimi āsik’edimehi/shi k’et’ero yizekali/shali?
Navrhuji, abychom se setkali / setkaly o víkendu. በሳምንቱ--ጨረሻ ---ና- ነ---- የ-ለው። በ---- መ--- እ---- ነ- እ- የ---- በ-ም-ቱ መ-ረ- እ-ገ-ኝ ነ- እ- የ-ለ-። ---------------------------- በሳምንቱ መጨረሻ እንገናኝ ነው እኔ የምለው። 0
b--a-in-tu--e------sha--n-g---nyi ne-i -n- -em-l-wi. b--------- m---------- i--------- n--- i-- y-------- b-s-m-n-t- m-c-’-r-s-a i-i-e-a-y- n-w- i-ē y-m-l-w-. ---------------------------------------------------- besaminitu mech’eresha inigenanyi newi inē yemilewi.
Neuděláme piknik? ሽርሽር-ብንሄ--ይሻላል？ ሽ--- ብ--- ይ---- ሽ-ሽ- ብ-ሄ- ይ-ላ-？ --------------- ሽርሽር ብንሄድ ይሻላል？ 0
s-iris-iri b-----di-yi----a--？ s--------- b------- y--------- s-i-i-h-r- b-n-h-d- y-s-a-a-i- ------------------------------ shirishiri binihēdi yishalali？
Nepojedeme na pláž? ወደ-ባህ--ዳ-ቻ -ንሄ- -ሻ--? ወ- ባ-- ዳ-- ብ--- ይ---- ወ- ባ-ር ዳ-ቻ ብ-ሄ- ይ-ላ-? --------------------- ወደ ባህር ዳርቻ ብንሄድ ይሻላል? 0
wede--a-i-i d-r---- b--i-ēd- y--ha-al-? w--- b----- d------ b------- y--------- w-d- b-h-r- d-r-c-a b-n-h-d- y-s-a-a-i- --------------------------------------- wede bahiri daricha binihēdi yishalali?
Nezajedeme do hor? ወደ--ራ-ዎ--ብ----ይ--ል? ወ- ተ---- ብ--- ይ---- ወ- ተ-ራ-ቹ ብ-ሄ- ይ-ላ-? ------------------- ወደ ተራራዎቹ ብንሄድ ይሻላል? 0
w-de--er-r-w---u b-n-hē-i-y-s-----i? w--- t---------- b------- y--------- w-d- t-r-r-w-c-u b-n-h-d- y-s-a-a-i- ------------------------------------ wede terarawochu binihēdi yishalali?
Vyzvednu tě z kanceláře. ከቢሮ ----እወስ--ለው-----። ከ-- መ-- እ------- ሻ--- ከ-ሮ መ-ቼ እ-ስ-ካ-ው- ሻ-ው- --------------------- ከቢሮ መጥቼ እወስድካለው/ ሻለው። 0
keb-ro m-t---h---we-i--------/ shale-i. k----- m------- i------------- s------- k-b-r- m-t-i-h- i-e-i-i-a-e-i- s-a-e-i- --------------------------------------- kebīro met’ichē iwesidikalewi/ shalewi.
Vyzvednu tě u tebe doma. ከ-ት መ-ቼ እ--ድ-ለው/ ሻ-ው። ከ-- መ-- እ------- ሻ--- ከ-ት መ-ቼ እ-ስ-ካ-ው- ሻ-ው- --------------------- ከቤት መጥቼ እወስድካለው/ ሻለው። 0
kebēti --t’-c-- --es-dik-l--i/ s----w-. k----- m------- i------------- s------- k-b-t- m-t-i-h- i-e-i-i-a-e-i- s-a-e-i- --------------------------------------- kebēti met’ichē iwesidikalewi/ shalewi.
Vyzvednu tě na autobusové zastávce. ከ--ቢ- -ቆ-- -ር እወ--ካ----ሻለው። ከ---- ማ--- ጋ- እ------- ሻ--- ከ-ቶ-ስ ማ-ሚ- ጋ- እ-ስ-ካ-ው- ሻ-ው- --------------------------- ከአቶቢስ ማቆሚያ ጋር እወስድካለው/ ሻለው። 0
ke’----īsi --k-o--y- gar- --esid-----w---s-alew-. k--------- m-------- g--- i------------- s------- k-’-t-b-s- m-k-o-ī-a g-r- i-e-i-i-a-e-i- s-a-e-i- ------------------------------------------------- ke’ātobīsi mak’omīya gari iwesidikalewi/ shalewi.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tipy na učení cizích jazyků

Naučit se cizí jazyk je vždy obtížné. Výslovnost, gramatická pravidla a slovíčka vyžadují hodně disciplíny. Existují však různé triky, které nám učení usnadní! Především je důležité pozitivně myslet. Těšte se na nový jazyk a nové zkušenosti! Čím začnete, je v podstatě jedno. Vyberte si téma, které Vás zajímá. Není špatné se soustředit na poslech a mluvení. Potom si čtěte a pište texty. Najděte si systém, který Vám je blízký a hodí se pro každodenní život. U přídavných jmen je dobré se současně učit i opak. Nebo si rozvěšte po celém bytě lístky se slovíčky. Při sportu a v autě můžete poslouchat audio nahrávky. Připadá-li Vám nějaké téma příliš těžké, přestaňte. Udělejte si přestávku nebo se učte něco jiného! Neztratíte tak chuť učit se cizí jazyky. Zábavné je například luštit křížovku v cizím jazyce. Pro změnu je dobré sledovat filmy v originálním znění. Čtením cizojazyčných novin se dozvíte hodně o té které zemi i lidech. Na internetu najdete mnoho cvičení, který dobře doplní učebnice. A najděte si přátele, kteří se také rádi učí jazyky. Neučte se nové věci nikdy izolovaně, nýbrž vždy v kontextu! Pravidelně si všechno opakujte! Tím si Váš mozek látku dobře zapamatuje. Komu stačí teorie, ten by to měl hned zabalit! Protože nikde jinde se nenaučíte efektivněji než mezi rodilými mluvčími. Na svých cestách si můžete psát deníček se zážitky. Nejdůležitější však je: nikdy to nevzdávejte!