Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   am ወቅቶች እና የአየር ሁኔታ

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [አስራ ስድስት]

16 [āsira sidisiti]

ወቅቶች እና የአየር ሁኔታ

[wek’itochina ye’āyeri hunēta]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: እነ-- -ቅቶ--ናቸ-። እ--- ወ--- ና--- እ-ዚ- ወ-ቶ- ና-ው- -------------- እነዚህ ወቅቶች ናቸው። 0
ine---- -ek-it--hi-na-h-wi. i------ w--------- n------- i-e-ī-i w-k-i-o-h- n-c-e-i- --------------------------- inezīhi wek’itochi nachewi.
Jaro, léto, ጸ------ጋ ጸ-- ፤ በ- ጸ-ይ ፤ በ- -------- ጸደይ ፤ በጋ 0
ts-ed----; --ga t------- ; b--- t-’-d-y- ; b-g- --------------- ts’edeyi ; bega
podzim a zima. በልግ ----ምት በ-- ፤ ክ--- በ-ግ ፤ ክ-ም- ---------- በልግ ፤ ክረምት 0
be---- ---i-e-i-i b----- ; k------- b-l-g- ; k-r-m-t- ----------------- beligi ; kiremiti
Léto je horké. በ- -ቃ-ማ ነው። በ- ሞ--- ነ-- በ- ሞ-ታ- ነ-። ----------- በጋ ሞቃታማ ነው። 0
b-ga --k’a-am- ---i. b--- m-------- n---- b-g- m-k-a-a-a n-w-. -------------------- bega mok’atama newi.
V létě svítí slunce. ጸ-ይ---ጋ---ምቃለች / ት--ለች። ጸ-- በ-- ት----- / ት----- ጸ-ይ በ-ጋ ት-ም-ለ- / ት-ራ-ች- ----------------------- ጸሐይ በበጋ ትደምቃለች / ትበራለች። 0
ts-eḥ-y-----e-a -ide-i-’-le-hi / -ibe--l-chi. t-------- b----- t------------- / t----------- t-’-h-ā-i b-b-g- t-d-m-k-a-e-h- / t-b-r-l-c-i- ---------------------------------------------- ts’eḥāyi bebega tidemik’alechi / tiberalechi.
V létě chodíme rádi na procházky. በበ---- -እ---ጉ---ድ-- --ወዳ-ን። በ-- እ- የ--- ጉ- ማ--- እ------ በ-ጋ እ- የ-ግ- ጉ- ማ-ረ- እ-ወ-ለ-። --------------------------- በበጋ እኛ የእግር ጉዞ ማድረግ እንወዳለን። 0
beb-g--i--- -e--g--i-gu-o-m--i---i-i-iw-dal--i. b----- i--- y------- g--- m------- i----------- b-b-g- i-y- y-’-g-r- g-z- m-d-r-g- i-i-e-a-e-i- ----------------------------------------------- bebega inya ye’igiri guzo madiregi iniwedaleni.
Zima je chladná. ክ-ምት -ዝ-ዛ ነ-። ክ--- ቀ--- ነ-- ክ-ም- ቀ-ቃ- ነ-። ------------- ክረምት ቀዝቃዛ ነው። 0
k--e-i-i-k-e-ik---a--e-i. k------- k--------- n---- k-r-m-t- k-e-i-’-z- n-w-. ------------------------- kiremiti k’ezik’aza newi.
V zimě sněží nebo prší. በክረምት-በረዶ-ይ-ላ----ም ይ-ን--። በ---- በ-- ይ--- ወ-- ይ----- በ-ረ-ት በ-ዶ ይ-ላ- ወ-ም ይ-ን-ል- ------------------------- በክረምት በረዶ ይጥላል ወይም ይዘንባል። 0
bek----iti b--ed---it’--a-i-w-yi-i-----n-b---. b--------- b----- y-------- w----- y---------- b-k-r-m-t- b-r-d- y-t-i-a-i w-y-m- y-z-n-b-l-. ---------------------------------------------- bekiremiti beredo yit’ilali weyimi yizenibali.
V zimě zůstáváme rádi doma. በክ-ምት----ው-ጥ---መጥ-እ----ወ---። በ---- ቤ- ው-- መ--- እ- እ------ በ-ረ-ት ቤ- ው-ጥ መ-መ- እ- እ-ወ-ለ-። ---------------------------- በክረምት ቤት ውስጥ መቀመጥ እኛ እንወዳለን። 0
b--ir---t--bē-i----it-i -e--e----i--n-- ---we-a-en-. b--------- b--- w------ m--------- i--- i----------- b-k-r-m-t- b-t- w-s-t-i m-k-e-e-’- i-y- i-i-e-a-e-i- ---------------------------------------------------- bekiremiti bēti wisit’i mek’emet’i inya iniwedaleni.
Je chladno. ቀ-ቃ- --። ቀ--- ነ-- ቀ-ቃ- ነ-። -------- ቀዝቃዛ ነው። 0
k’------za n---. k--------- n---- k-e-i-’-z- n-w-. ---------------- k’ezik’aza newi.
Prší. እየ-ነ- ነው። እ---- ነ-- እ-ዘ-በ ነ-። --------- እየዘነበ ነው። 0
i--z---b--n---. i-------- n---- i-e-e-e-e n-w-. --------------- iyezenebe newi.
Fouká vítr. ነ--ማ ነ-። ነ--- ነ-- ነ-ሻ- ነ-። -------- ነፋሻማ ነው። 0
n-f-sh--a ne--. n-------- n---- n-f-s-a-a n-w-. --------------- nefashama newi.
Je teplo. ሞ-ታማ-ነው። ሞ--- ነ-- ሞ-ታ- ነ-። -------- ሞቃታማ ነው። 0
m-k’ata-a -ewi. m-------- n---- m-k-a-a-a n-w-. --------------- mok’atama newi.
Je slunečno. ፀ-ያ- ነው። ፀ--- ነ-- ፀ-ያ- ነ-። -------- ፀሐያማ ነው። 0
t͟----̣-ya---n---. t----------- n---- t-s-e-̣-y-m- n-w-. ------------------ t͟s’eḥāyama newi.
Je jasno. አስደሳች --። አ---- ነ-- አ-ደ-ች ነ-። --------- አስደሳች ነው። 0
ā-id---ch--n-w-. ā--------- n---- ā-i-e-a-h- n-w-. ---------------- āsidesachi newi.
Jaké je dnes počasí? የአ-ር-ሁ--ው ም--አይ-ት----ዛ-? የ--- ሁ--- ም- አ--- ነ- ዛ-- የ-የ- ሁ-ታ- ም- አ-ነ- ነ- ዛ-? ------------------------ የአየር ሁኔታው ምን አይነት ነው ዛሬ? 0
ye’---ri h-n-taw- m-ni--y---t- --w--za-ē? y------- h------- m--- ā------ n--- z---- y-’-y-r- h-n-t-w- m-n- ā-i-e-i n-w- z-r-? ----------------------------------------- ye’āyeri hunētawi mini āyineti newi zarē?
Dnes je chladno. ዛሬ-ቀዝቃዛ --። ዛ- ቀ--- ነ-- ዛ- ቀ-ቃ- ነ-። ----------- ዛሬ ቀዝቃዛ ነው። 0
za---k-ez-----a n---. z--- k--------- n---- z-r- k-e-i-’-z- n-w-. --------------------- zarē k’ezik’aza newi.
Dnes je teplo. ዛሬ -ቃ-- -ው። ዛ- ሞ--- ነ-- ዛ- ሞ-ታ- ነ-። ----------- ዛሬ ሞቃታማ ነው። 0
zarē -o--atam--n--i. z--- m-------- n---- z-r- m-k-a-a-a n-w-. -------------------- zarē mok’atama newi.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!