Konverzační příručka

cs Nakupování   »   am ግብይት

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [ሃምሳ አራት]

54 [hamisa ārati]

ግብይት

[gibiyiti]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. ስ-ታ--ግ---እፈል-ለ-። ስ-- መ--- እ------ ስ-ታ መ-ዛ- እ-ል-ለ-። ---------------- ስጦታ መግዛት እፈልጋለው። 0
s-t--t---egi-at- if-l-g---w-. s------ m------- i----------- s-t-o-a m-g-z-t- i-e-i-a-e-i- ----------------------------- sit’ota megizati ifeligalewi.
Ale ne moc drahý. ግን---- ው-ቹ- ---ለ-። ግ- በ-- ው--- አ----- ግ- በ-ም ው-ቹ- አ-ደ-ም- ------------------ ግን በጣም ውዶቹን አይደለም። 0
gin--bet’am--wi---huni āyidele--. g--- b------ w-------- ā--------- g-n- b-t-a-i w-d-c-u-i ā-i-e-e-i- --------------------------------- gini bet’ami widochuni āyidelemi.
Možná nějakou kabelku? ድንገ- -እጅ -ርሳ? ድ--- የ-- ቦ--- ድ-ገ- የ-ጅ ቦ-ሳ- ------------- ድንገት የእጅ ቦርሳ? 0
d----e-- -e’i-- --ri-a? d------- y----- b------ d-n-g-t- y-’-j- b-r-s-? ----------------------- dinigeti ye’iji borisa?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? የትኛውን-ቀ-- ---ጋ-? የ---- ቀ-- ይ----- የ-ኛ-ን ቀ-ም ይ-ል-ሉ- ---------------- የትኛውን ቀለም ይፈልጋሉ? 0
y----y-win- -’ele---y-f-li-al-? y---------- k------ y---------- y-t-n-a-i-i k-e-e-i y-f-l-g-l-? ------------------------------- yetinyawini k’elemi yifeligalu?
Černou, hnědou nebo bílou? ጥ-- --- ወ-ስ-ነጭ? ጥ-- ፤-- ወ-- ነ-- ጥ-ር ፤-ኒ ወ-ስ ነ-? --------------- ጥቁር ፤ቡኒ ወይስ ነጭ? 0
t----ur---bunī---y-si-----’-? t------- ;---- w----- n------ t-i-’-r- ;-u-ī w-y-s- n-c-’-? ----------------------------- t’ik’uri ;bunī weyisi nech’i?
Větší nebo menší? ትልቁ- --ስ -ንሻ-? ት--- ወ-- ት---- ት-ቁ- ወ-ስ ት-ሻ-? -------------- ትልቁን ወይስ ትንሻን? 0
ti-i-’uni-----si--in--han-? t-------- w----- t--------- t-l-k-u-i w-y-s- t-n-s-a-i- --------------------------- tilik’uni weyisi tinishani?
Můžu si prohlédnout tuto? የሄንን ማ-ት--ችላለ-? የ--- ማ-- እ----- የ-ን- ማ-ት እ-ላ-ው- --------------- የሄንን ማየት እችላለው? 0
y--------maye-i i--i---ewi? y------- m----- i---------- y-h-n-n- m-y-t- i-h-l-l-w-? --------------------------- yehēnini mayeti ichilalewi?
Je z kůže? ከቆዳ -ተ-----? ከ-- የ--- ነ-- ከ-ዳ የ-ሰ- ነ-? ------------ ከቆዳ የተሰራ ነው? 0
kek’-da yete-e---n-w-? k------ y------- n---- k-k-o-a y-t-s-r- n-w-? ---------------------- kek’oda yetesera newi?
Nebo z koženky? ወይስ--ፕ--ቲክ -ተሰራ ነው? ወ-- ከ----- የ--- ነ-- ወ-ስ ከ-ላ-ቲ- የ-ሰ- ነ-? ------------------- ወይስ ከፕላስቲክ የተሰራ ነው? 0
w-yi---kepi-asi-īk---e-ese-- n-w-? w----- k----------- y------- n---- w-y-s- k-p-l-s-t-k- y-t-s-r- n-w-? ---------------------------------- weyisi kepilasitīki yetesera newi?
Samozřejmě z kůže. በትክክ--ከቆዳ-ነው። በ---- ከ-- ነ-- በ-ክ-ል ከ-ዳ ነ-። ------------- በትክክል ከቆዳ ነው። 0
be--kiki-i-------- newi. b--------- k------ n---- b-t-k-k-l- k-k-o-a n-w-. ------------------------ betikikili kek’oda newi.
Je obzvlášť kvalitní. ይ--በ-ለ--በጥ- ደ-ጃ---ሰራ-ነው። ይ- በ--- በ-- ደ-- የ--- ነ-- ይ- በ-ለ- በ-ሩ ደ-ጃ የ-ሰ- ነ-። ------------------------ ይሄ በተለየ በጥሩ ደረጃ የተሰራ ነው። 0
yihē----eley--b-t’ir---er-ja -et-s--a-n---. y--- b------- b------ d----- y------- n---- y-h- b-t-l-y- b-t-i-u d-r-j- y-t-s-r- n-w-. ------------------------------------------- yihē beteleye bet’iru dereja yetesera newi.
A ta taška je skutečně velmi levná. እ----ርሳ- --ው-ተመጣጣኝ-ነው። እ- የ---- ዋ-- ተ---- ነ-- እ- የ-ር-ው ዋ-ው ተ-ጣ-ኝ ነ-። ---------------------- እና የቦርሳው ዋጋው ተመጣጣኝ ነው። 0
i---ye--risaw- w----i -eme--a-’a--i--ewi. i-- y--------- w----- t------------ n---- i-a y-b-r-s-w- w-g-w- t-m-t-a-’-n-i n-w-. ----------------------------------------- ina yeborisawi wagawi temet’at’anyi newi.
Tato se mi líbí. ወድጄ-ለው። ወ------ ወ-ጄ-ለ-። ------- ወድጄዋለው። 0
w---------w-. w------------ w-d-j-w-l-w-. ------------- wedijēwalewi.
Vezmu si tuto. እወ-ደ---። እ------- እ-ስ-ዋ-ው- -------- እወስደዋለው። 0
iwe-id--ale--. i------------- i-e-i-e-a-e-i- -------------- iwesidewalewi.
Mohu ji případně vyměnit? መቀየር-ይቻላ---ስፈለገ? መ--- ይ--- ካ----- መ-የ- ይ-ላ- ካ-ፈ-ገ- ---------------- መቀየር ይቻላል ካስፈለገ? 0
me---y----y----l--i---sifel-g-? m-------- y-------- k---------- m-k-e-e-i y-c-a-a-i k-s-f-l-g-? ------------------------------- mek’eyeri yichalali kasifelege?
Samozřejmě. በ--ክል ። በ---- ። በ-ክ-ል ። ------- በትክክል ። 0
b--i-i---i . b--------- . b-t-k-k-l- . ------------ betikikili .
Zabalíme ji jako dárek. በስ-ታ-መሸፈኛ-እንጠ---ዋለ-። በ--- መ--- እ--------- በ-ጦ- መ-ፈ- እ-ጠ-ል-ዋ-ን- -------------------- በስጦታ መሸፈኛ እንጠቀልለዋለን። 0
bes--’--a me--efe----init-ek--l-lew--eni. b-------- m--------- i------------------- b-s-t-o-a m-s-e-e-y- i-i-’-k-e-i-e-a-e-i- ----------------------------------------- besit’ota meshefenya init’ek’elilewaleni.
Támhle je pokladna. ገ-ዘብ-መ-ፈ-- --ጋ ነ-። ገ--- መ---- እ-- ነ-- ገ-ዘ- መ-ፈ-ው እ-ጋ ነ-። ------------------ ገንዘብ መክፈያው እዛጋ ነው። 0
geni-e-- -ek--e--wi-iza-a n-w-. g------- m--------- i---- n---- g-n-z-b- m-k-f-y-w- i-a-a n-w-. ------------------------------- genizebi mekifeyawi izaga newi.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…