Konverzační příručka

cs muset něco   »   am የሆነ ነገር ለማድረግ / ማድረግ አለበት

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [ሰባ ሁለት]

72 [seba huleti]

የሆነ ነገር ለማድረግ / ማድረግ አለበት

[yehone negeri lemesirati (āsigedaji)]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
muset መ-ን -ይም መ-ረ- -ለበት መ-- ወ-- መ--- ያ--- መ-ን ወ-ም መ-ረ- ያ-በ- ----------------- መሆን ወይም መደረግ ያለበት 0
m--oni w---mi-m-der--- -----eti m----- w----- m------- y------- m-h-n- w-y-m- m-d-r-g- y-l-b-t- ------------------------------- mehoni weyimi mederegi yalebeti
Musím poslat dopis. ፖ-ታው----ክ አ---። ፖ---- መ-- አ---- ፖ-ታ-ን መ-ክ አ-ብ-። --------------- ፖስታውን መላክ አለብኝ። 0
p-s--a-in- ---a-i -leb-n-i. p--------- m----- ā-------- p-s-t-w-n- m-l-k- ā-e-i-y-. --------------------------- positawini melaki ālebinyi.
Musím zaplatit za hotel. ሆቴል----ል-----። ሆ-- መ--- አ---- ሆ-ል መ-ፈ- አ-ብ-። -------------- ሆቴል መክፈል አለብኝ። 0
ho-ē-i ----f-li --eb--y-. h----- m------- ā-------- h-t-l- m-k-f-l- ā-e-i-y-. ------------------------- hotēli mekifeli ālebinyi.
Musíš brzy vstávat. በጠዋ- -ነ-ት-አ-ብ-/ሽ። በ--- መ--- አ------ በ-ዋ- መ-ሳ- አ-ብ-/-። ----------------- በጠዋት መነሳት አለብህ/ሽ። 0
be-’e-a-----n---t---------/s-i. b-------- m------- ā----------- b-t-e-a-i m-n-s-t- ā-e-i-i-s-i- ------------------------------- bet’ewati menesati ālebihi/shi.
Musíš hodně pracovat. ብ--መ--- -ለብህ/-። ብ- መ--- አ------ ብ- መ-ራ- አ-ብ-/-። --------------- ብዙ መስራት አለብህ/ሽ። 0
bi-- -esi-at----ebi---sh-. b--- m------- ā----------- b-z- m-s-r-t- ā-e-i-i-s-i- -------------------------- bizu mesirati ālebihi/shi.
Musíš být dochvilný / dochvilná. በሰኣ--መገ---አለ-ህ/ሽ። በ--- መ--- አ------ በ-ኣ- መ-ኘ- አ-ብ-/-። ----------------- በሰኣቱ መገኘት አለብህ/ሽ። 0
b-s-’--- me-enye-- --eb-h--s-i. b------- m-------- ā----------- b-s-’-t- m-g-n-e-i ā-e-i-i-s-i- ------------------------------- bese’atu megenyeti ālebihi/shi.
Musí natankovat. እሱ -ዳ-----ት አለ--። እ- ነ-- መ--- አ---- እ- ነ-ጅ መ-ላ- አ-በ-። ----------------- እሱ ነዳጅ መሙላት አለበት። 0
is- ---a-i m-----ti --ebe--. i-- n----- m------- ā------- i-u n-d-j- m-m-l-t- ā-e-e-i- ---------------------------- isu nedaji memulati ālebeti.
Musí opravit auto. እ---ኪናውን-መ-ገን አለበት። እ- መ---- መ--- አ---- እ- መ-ና-ን መ-ገ- አ-በ-። ------------------- እሱ መኪናውን መጠገን አለበት። 0
is---ekīn-w-n- met’e--ni āl--e-i. i-- m--------- m-------- ā------- i-u m-k-n-w-n- m-t-e-e-i ā-e-e-i- --------------------------------- isu mekīnawini met’egeni ālebeti.
Musí umýt auto. እሱ መ--ው--ማ-ብ -ለበ-። እ- መ---- ማ-- አ---- እ- መ-ና-ን ማ-ብ አ-በ-። ------------------ እሱ መኪናውን ማጠብ አለበት። 0
i-u m--ī---i---ma--e---ā------. i-- m--------- m------ ā------- i-u m-k-n-w-n- m-t-e-i ā-e-e-i- ------------------------------- isu mekīnawini mat’ebi ālebeti.
Musí jít nakoupit. እ---በያ -ገብየ---ለባት። እ- ገ-- መ---- አ---- እ- ገ-ያ መ-ብ-ት አ-ባ-። ------------------ እሷ ገበያ መገብየት አለባት። 0
is---ge-eya----eb--e-i-----at-. i--- g----- m--------- ā------- i-w- g-b-y- m-g-b-y-t- ā-e-a-i- ------------------------------- iswa gebeya megebiyeti ālebati.
Musí uklidit byt. እሷ መኖ-ያ-- ማፅ-- -ለ--። እ- መ----- ማ--- አ---- እ- መ-ሪ-ው- ማ-ዳ- አ-ባ-። -------------------- እሷ መኖሪያውን ማፅዳት አለባት። 0
i-----e-o--ya---- ma-͟s’i---- ā-eba--. i--- m----------- m---------- ā------- i-w- m-n-r-y-w-n- m-t-s-i-a-i ā-e-a-i- -------------------------------------- iswa menorīyawini mat͟s’idati ālebati.
Musí vyprat prádlo. እሷ -ብሶ-- --ብ----ት። እ- ል---- ማ-- አ---- እ- ል-ሶ-ን ማ-ብ አ-ባ-። ------------------ እሷ ልብሶቹን ማጠብ አለባት። 0
iswa libisoch-n---a------ā--b---. i--- l---------- m------ ā------- i-w- l-b-s-c-u-i m-t-e-i ā-e-a-i- --------------------------------- iswa libisochuni mat’ebi ālebati.
Musíme okamžitě do školy. እኛ-ወ--ት---ት-ቤ- ---ው መሄ--አ---። እ- ወ- ት---- ቤ- ወ--- መ-- አ---- እ- ወ- ት-ህ-ት ቤ- ወ-ያ- መ-ድ አ-ብ-። ----------------------------- እኛ ወደ ትምህርት ቤት ወድያው መሄድ አለብን። 0
i--a--ede-t-mi-i--t--bē---wedi-----m----i āl-bi--. i--- w--- t--------- b--- w------- m----- ā------- i-y- w-d- t-m-h-r-t- b-t- w-d-y-w- m-h-d- ā-e-i-i- -------------------------------------------------- inya wede timihiriti bēti wediyawi mehēdi ālebini.
Musíme okamžitě do práce. እኛ ወ- -ራ -ድያ--መ-- አ---። እ- ወ- ስ- ወ--- መ-- አ---- እ- ወ- ስ- ወ-ያ- መ-ድ አ-ብ-። ----------------------- እኛ ወደ ስራ ወድያው መሄድ አለብን። 0
i--- w--- s--a-w-diy-wi m---d- āleb---. i--- w--- s--- w------- m----- ā------- i-y- w-d- s-r- w-d-y-w- m-h-d- ā-e-i-i- --------------------------------------- inya wede sira wediyawi mehēdi ālebini.
Musíme okamžitě k lékaři. እኛ-ወደ----- ወድ-ው-መ-ድ -ለብ-። እ- ወ- ዶ--- ወ--- መ-- አ---- እ- ወ- ዶ-ተ- ወ-ያ- መ-ድ አ-ብ-። ------------------------- እኛ ወደ ዶክተር ወድያው መሄድ አለብን። 0
in-a w-----oki-er----diy-w--meh-di āle----. i--- w--- d------- w------- m----- ā------- i-y- w-d- d-k-t-r- w-d-y-w- m-h-d- ā-e-i-i- ------------------------------------------- inya wede dokiteri wediyawi mehēdi ālebini.
Musíte počkat na autobus. እናንተ --ቶ-- መጠበቅ አለ--ሁ። እ--- አ---- መ--- አ----- እ-ን- አ-ቶ-ስ መ-በ- አ-ባ-ሁ- ---------------------- እናንተ አውቶቢስ መጠበቅ አለባችሁ። 0
i--n-t- āw-tobīsi-m-t--bek-i -----c-ihu. i------ ā-------- m--------- ā---------- i-a-i-e ā-i-o-ī-i m-t-e-e-’- ā-e-a-h-h-. ---------------------------------------- inanite āwitobīsi met’ebek’i ālebachihu.
Musíte počkat na vlak. እ--- ባ-ር-መ-----ለ---። እ--- ባ-- መ--- አ----- እ-ን- ባ-ር መ-በ- አ-ባ-ሁ- -------------------- እናንተ ባቡር መጠበቅ አለባችሁ። 0
in--i----aburi-m-t-e-ek-i --eb-c-ihu. i------ b----- m--------- ā---------- i-a-i-e b-b-r- m-t-e-e-’- ā-e-a-h-h-. ------------------------------------- inanite baburi met’ebek’i ālebachihu.
Musíte počkat na taxi. እና-ተ -ክ--መጠበቅ -ለ---። እ--- ታ-- መ--- አ----- እ-ን- ታ-ሲ መ-በ- አ-ባ-ሁ- -------------------- እናንተ ታክሲ መጠበቅ አለባችሁ። 0
ina---e-ta-isī ---’e-ek-- -l-----ih-. i------ t----- m--------- ā---------- i-a-i-e t-k-s- m-t-e-e-’- ā-e-a-h-h-. ------------------------------------- inanite takisī met’ebek’i ālebachihu.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…