Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   am የበታች አንቀጾች: ከሆነ

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [ዘጠና ሶስት]

93 [zet’ena sositi]

የበታች አንቀጾች: ከሆነ

[ni’usi ḥāregi – kehone]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. ያ-ቅረኝ እንደሆነ-አ-ውቅ-። ያ---- እ---- አ----- ያ-ቅ-ኝ እ-ደ-ነ አ-ው-ም- ------------------ ያፈቅረኝ እንደሆነ አላውቅም። 0
y-fek---e-y- --i---o-----awi-’i--. y----------- i-------- ā---------- y-f-k-i-e-y- i-i-e-o-e ā-a-i-’-m-. ---------------------------------- yafek’irenyi inidehone ālawik’imi.
Nevím, jestli se vrátí. ተ--- ---ጣ-እ--ሆነ አላ-ቅ-። ተ--- የ--- እ---- አ----- ተ-ል- የ-መ- እ-ደ-ነ አ-ው-ም- ---------------------- ተመልሶ የሚመጣ እንደሆነ አላውቅም። 0
te-elis----m---t-- i-id------ā-aw----m-. t------- y-------- i-------- ā---------- t-m-l-s- y-m-m-t-a i-i-e-o-e ā-a-i-’-m-. ---------------------------------------- temeliso yemīmet’a inidehone ālawik’imi.
Nevím, jestli mi zavolá. እንደ--ው--- አ-ውቅም። እ-------- አ----- እ-ደ-ደ-ል-ኝ አ-ው-ም- ---------------- እንደሚደውልልኝ አላውቅም። 0
ini-emīdew---lin-i ----i-’i-i. i----------------- ā---------- i-i-e-ī-e-i-i-i-y- ā-a-i-’-m-. ------------------------------ inidemīdewililinyi ālawik’imi.
Zdalipak mě má rád? ድ--- አያ-ቅ-ኝ- -ሆን？ ድ--- አ------ ይ--- ድ-ገ- አ-ፈ-ረ-ም ይ-ን- ----------------- ድንገት አያፈቅረኝም ይሆን？ 0
d--i-e-- --a-ek-i-en-i----i-oni？ d------- ā-------------- y------ d-n-g-t- ā-a-e-’-r-n-i-i y-h-n-？ -------------------------------- dinigeti āyafek’irenyimi yihoni？
Zdalipak se vrátí? ድንገት -መልሶ --መ-ም--ሆን？ ድ--- ተ--- አ---- ይ--- ድ-ገ- ተ-ል- አ-መ-ም ይ-ን- -------------------- ድንገት ተመልሶ አይመጣም ይሆን？ 0
d---ge-i-t-me---- --i----ami-yi---i？ d------- t------- ā--------- y------ d-n-g-t- t-m-l-s- ā-i-e-’-m- y-h-n-？ ------------------------------------ dinigeti temeliso āyimet’ami yihoni？
Zdalipak zavolá? ድ--ት-አ----ል---ይ--? ድ--- አ------- ይ--- ድ-ገ- አ-ደ-ል-ኝ- ይ-ን- ------------------ ድንገት አይደውልልኝም ይሆን? 0
d----e-- --id-wil-li--i-i -iho--? d------- ā--------------- y------ d-n-g-t- ā-i-e-i-i-i-y-m- y-h-n-? --------------------------------- dinigeti āyidewililinyimi yihoni?
Ptám se, jestli na mne myslí. ስ-----ቢያ------እራ-ን--የ--። ስ- እ- ቢ--- ብ- እ--- ጠ---- ስ- እ- ቢ-ስ- ብ- እ-ሴ- ጠ-ኩ-። ------------------------ ስለ እኔ ቢያስብ ብዬ እራሴን ጠየኩኝ። 0
si--------ī----bi -iyē------n- t-ey--u---. s--- i-- b------- b--- i------ t---------- s-l- i-ē b-y-s-b- b-y- i-a-ē-i t-e-e-u-y-. ------------------------------------------ sile inē bīyasibi biyē irasēni t’eyekunyi.
Ptám se, jestli má nějakou jinou. ሌ--ሰ- --ዝ--ብ--እራሴ---የኩኝ። ሌ- ሰ- ቢ--- ብ- እ--- ጠ---- ሌ- ሰ- ቢ-ዝ- ብ- እ-ሴ- ጠ-ኩ-። ------------------------ ሌላ ሰው ቢይዝስ ብዬ እራሴን ጠየኩኝ። 0
lēla s--i----i-i-i bi-ē -r----i---e-eku-y-. l--- s--- b------- b--- i------ t---------- l-l- s-w- b-y-z-s- b-y- i-a-ē-i t-e-e-u-y-. ------------------------------------------- lēla sewi bīyizisi biyē irasēni t’eyekunyi.
Ptám se, jestli mi lže. ቢ-ሽ-ብ- -ራሴ- ጠ--ኝ። ቢ-- ብ- እ--- ጠ---- ቢ-ሽ ብ- እ-ሴ- ጠ-ኩ-። ----------------- ቢዋሽ ብዬ እራሴን ጠየኩኝ። 0
b--ash- -----i-as-n--t’-y---ny-. b------ b--- i------ t---------- b-w-s-i b-y- i-a-ē-i t-e-e-u-y-. -------------------------------- bīwashi biyē irasēni t’eyekunyi.
Zdalipak na mě myslí? እኔን-እያ-በ--ይ----ይ？ እ-- እ---- ይ-- ወ-- እ-ን እ-ሰ-ኝ ይ-ን ወ-？ ----------------- እኔን እያሰበኝ ይሆን ወይ？ 0
i---i -yaseben-i----on- wey-？ i---- i--------- y----- w---- i-ē-i i-a-e-e-y- y-h-n- w-y-？ ----------------------------- inēni iyasebenyi yihoni weyi？
Zdalipak má jinou? ሌ--ሰ- ይ- ይ-- ወ-？ ሌ- ሰ- ይ- ይ-- ወ-- ሌ- ሰ- ይ- ይ-ን ወ-？ ---------------- ሌላ ሰው ይዞ ይሆን ወይ？ 0
lē-a-s-wi-y--o-yiho-- we--？ l--- s--- y--- y----- w---- l-l- s-w- y-z- y-h-n- w-y-？ --------------------------- lēla sewi yizo yihoni weyi？
Zdalipak říká pravdu? እ-ነቱን ነግሮ----ን-ወ-？ እ---- ነ--- ይ-- ወ-- እ-ነ-ን ነ-ሮ- ይ-ን ወ-？ ------------------ እውነቱን ነግሮኝ ይሆን ወይ？ 0
iwin-t--- n----o-y- -ih-ni--eyi？ i-------- n-------- y----- w---- i-i-e-u-i n-g-r-n-i y-h-n- w-y-？ -------------------------------- iwinetuni negironyi yihoni weyi？
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. በር-ጥ ይ-ደኛ---ይ ብ---ጠ-ጥ-ለው። በ--- ይ---- ወ- ብ- እ------- በ-ግ- ይ-ደ-ል ወ- ብ- እ-ረ-ራ-ው- ------------------------- በርግጥ ይወደኛል ወይ ብዬ እጠረጥራለው። 0
beri-it’----w-d---a-- --y---i---it-e--t’--al-wi. b-------- y---------- w--- b--- i--------------- b-r-g-t-i y-w-d-n-a-i w-y- b-y- i-’-r-t-i-a-e-i- ------------------------------------------------ berigit’i yiwedenyali weyi biyē it’eret’iralewi.
Pochybuji o tom, že mi napíše. ይጽ---- ወይ ብዬ እ-ረ--ለ-። ይ----- ወ- ብ- እ------- ይ-ፍ-ኛ- ወ- ብ- እ-ረ-ራ-ው- --------------------- ይጽፍልኛል ወይ ብዬ እጠረጥራለው። 0
y--s--f----y----we-- -i-- -t’---t-i-a--wi. y-------------- w--- b--- i--------------- y-t-’-f-l-n-a-i w-y- b-y- i-’-r-t-i-a-e-i- ------------------------------------------ yits’ifilinyali weyi biyē it’eret’iralewi.
Pochybuji o tom, že si mě vezme. ያ-ባ-- ወ--ብዬ---ረ-ራ-ው። ያ---- ወ- ብ- እ------- ያ-ባ-ል ወ- ብ- እ-ረ-ራ-ው- -------------------- ያገባኛል ወይ ብዬ እጠረጥራለው። 0
y--eb----li-we-i-biyē----er-t’ira-ew-. y---------- w--- b--- i--------------- y-g-b-n-a-i w-y- b-y- i-’-r-t-i-a-e-i- -------------------------------------- yagebanyali weyi biyē it’eret’iralewi.
Zdalipak mě má opravdu rád? በ--ት--ወደኝ ይ-ን? በ--- ይ--- ይ--- በ-ነ- ይ-ደ- ይ-ን- -------------- በውነት ይወደኝ ይሆን? 0
be-i-e-i y--e--n-- ----ni? b------- y-------- y------ b-w-n-t- y-w-d-n-i y-h-n-? -------------------------- bewineti yiwedenyi yihoni?
Zdalipak mi napíše? ይፅ----ይሆ-? ይ---- ይ--- ይ-ፍ-ኝ ይ-ን- ---------- ይፅፍልኝ ይሆን? 0
y-t͟s-if-l--yi -i----? y------------- y------ y-t-s-i-i-i-y- y-h-n-? ---------------------- yit͟s’ifilinyi yihoni?
Zdalipak si mne vezme? ያገባኝ ይሆን? ያ--- ይ--- ያ-ባ- ይ-ን- --------- ያገባኝ ይሆን? 0
y-ge-------i--ni? y-------- y------ y-g-b-n-i y-h-n-? ----------------- yagebanyi yihoni?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...