Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   am ምግብ ቤቱ ውስጥ 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [ሰላሳ ሁለት]

32 [selasa huleti]

ምግብ ቤቱ ውስጥ 4

[bemigibi bēti wisit’i 4]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. አ-- የተጠ-ሰ ድ-ች ከ-ቻ- -ር አንድ የተጠበሰ ድንች ከካቻፕ ጋር አ-ድ የ-ጠ-ሰ ድ-ች ከ-ቻ- ጋ- --------------------- አንድ የተጠበሰ ድንች ከካቻፕ ጋር 0
ā-id- y-t-t’-be-e--in-chi -ek---a-i--a-i ānidi yetet’ebese dinichi kekachapi gari ā-i-i y-t-t-e-e-e d-n-c-i k-k-c-a-i g-r- ---------------------------------------- ānidi yetet’ebese dinichi kekachapi gari
A dvakrát s majonézou. እ- -ለ- ከ---ዝ -ር እና ሁለት ከማዮኒዝ ጋር እ- ሁ-ት ከ-ዮ-ዝ ጋ- --------------- እና ሁለት ከማዮኒዝ ጋር 0
i----u--t- k--ayonī-i-g--i ina huleti kemayonīzi gari i-a h-l-t- k-m-y-n-z- g-r- -------------------------- ina huleti kemayonīzi gari
A třikrát párek s hořčicí. እና-ሶስ- -------ሊማ--ሰ--ጭ -ር እና ሶስት የተጠበሰ ቋሊማ ከሰናፍጭ ጋር እ- ሶ-ት የ-ጠ-ሰ ቋ-ማ ከ-ና-ጭ ጋ- ------------------------- እና ሶስት የተጠበሰ ቋሊማ ከሰናፍጭ ጋር 0
i-a-----ti-y-tet-eb-se---wa-----k--e-a-ic-’----ri ina sositi yetet’ebese k’walīma kesenafich’i gari i-a s-s-t- y-t-t-e-e-e k-w-l-m- k-s-n-f-c-’- g-r- ------------------------------------------------- ina sositi yetet’ebese k’walīma kesenafich’i gari
Jakou máte zeleninu? ም--አት---ች አ-ዎ-? ምን አትክልቶች አለዎት? ም- አ-ክ-ቶ- አ-ዎ-? --------------- ምን አትክልቶች አለዎት? 0
m-ni----k-lit-c-i---ew-ti? mini ātikilitochi ālewoti? m-n- ā-i-i-i-o-h- ā-e-o-i- -------------------------- mini ātikilitochi ālewoti?
Máte fazole? አደንጓሬ- -ተር-አለዎት? አደንጓሬ/ አተር አለዎት? አ-ን-ሬ- አ-ር አ-ዎ-? ---------------- አደንጓሬ/ አተር አለዎት? 0
ā--ni-------ā-----āl-wo-i? ādenigwarē/ āteri ālewoti? ā-e-i-w-r-/ ā-e-i ā-e-o-i- -------------------------- ādenigwarē/ āteri ālewoti?
Máte květák? የአ---ጎመ- --ዎ-？ የአበባ ጎመን አለዎት？ የ-በ- ጎ-ን አ-ዎ-？ -------------- የአበባ ጎመን አለዎት？ 0
ye’--e-a -o-eni-----o-i？ ye’ābeba gomeni ālewoti？ y-’-b-b- g-m-n- ā-e-o-i- ------------------------ ye’ābeba gomeni ālewoti？
Mám rád / ráda kukuřici. በ-- --ላ--እ--ለ-። በቆሎ መብላት እወዳለው። በ-ሎ መ-ላ- እ-ዳ-ው- --------------- በቆሎ መብላት እወዳለው። 0
bek’o-o me-----i--w---lewi. bek’olo mebilati iwedalewi. b-k-o-o m-b-l-t- i-e-a-e-i- --------------------------- bek’olo mebilati iwedalewi.
Mám rád / ráda okurky. ኩ-----------ወ--ው። ኩከምበር መብላት እወዳለው። ኩ-ም-ር መ-ላ- እ-ዳ-ው- ----------------- ኩከምበር መብላት እወዳለው። 0
kuk--i-e---m-bilat--iwe-ale--. kukemiberi mebilati iwedalewi. k-k-m-b-r- m-b-l-t- i-e-a-e-i- ------------------------------ kukemiberi mebilati iwedalewi.
Mám rád / ráda rajčata. ቲ-ቲም-መ--ት እወዳለ-። ቲማቲም መብላት እወዳለው። ቲ-ቲ- መ-ላ- እ-ዳ-ው- ---------------- ቲማቲም መብላት እወዳለው። 0
t-m------m----ati--we-a-ewi. tīmatīmi mebilati iwedalewi. t-m-t-m- m-b-l-t- i-e-a-e-i- ---------------------------- tīmatīmi mebilati iwedalewi.
Máte také rád / ráda pórek? የ-- ሽን--ት--መ-----ወዳሉ？ የባሮ ሽንኩርትም መብላት ይወዳሉ？ የ-ሮ ሽ-ኩ-ት- መ-ላ- ይ-ዳ-？ --------------------- የባሮ ሽንኩርትም መብላት ይወዳሉ？ 0
ye---o ----i-u-i-im--me-i-at- y-------？ yebaro shinikuritimi mebilati yiwedalu？ y-b-r- s-i-i-u-i-i-i m-b-l-t- y-w-d-l-？ --------------------------------------- yebaro shinikuritimi mebilati yiwedalu？
Máte také rád / ráda kyselé zelí? በ--ል --- -ሚሰራ-አት-ልትም---ላ--ይ--ሉ？ በጥቅል ጎመን የሚሰራ አትክልትም መብላት ይወዳሉ？ በ-ቅ- ጎ-ን የ-ሰ- አ-ክ-ት- መ-ላ- ይ-ዳ-？ ------------------------------- በጥቅል ጎመን የሚሰራ አትክልትም መብላት ይወዳሉ？ 0
be-’i---li go-en- --m--e-------i-iti--------a-i-yi----lu？ bet’ik’ili gomeni yemīsera ātikilitimi mebilati yiwedalu？ b-t-i-’-l- g-m-n- y-m-s-r- ā-i-i-i-i-i m-b-l-t- y-w-d-l-？ --------------------------------------------------------- bet’ik’ili gomeni yemīsera ātikilitimi mebilati yiwedalu？
Máte také rád / ráda čočku? ም--ም -ብላት ይወዳ-？ ምስርም መብላት ይወዳሉ？ ም-ር- መ-ላ- ይ-ዳ-？ --------------- ምስርም መብላት ይወዳሉ？ 0
mis-r-m----bi---i-yiw-d--u？ misirimi mebilati yiwedalu？ m-s-r-m- m-b-l-t- y-w-d-l-？ --------------------------- misirimi mebilati yiwedalu？
Máš také rád / ráda mrkev? ካ--ም-መብላት ----ህ----? ካሮትም መብላት ትወዳለህ/ጃለሽ? ካ-ት- መ-ላ- ት-ዳ-ህ-ጃ-ሽ- -------------------- ካሮትም መብላት ትወዳለህ/ጃለሽ? 0
ka----m---eb-lati-tiwe-ale-i/---e---? karotimi mebilati tiwedalehi/jaleshi? k-r-t-m- m-b-l-t- t-w-d-l-h-/-a-e-h-? ------------------------------------- karotimi mebilati tiwedalehi/jaleshi?
Máš také rád / ráda brokolici? ብ-ኮሊ መብ---ት---ህ--？ ብሮኮሊ መብላት ትወዳለህ/ሽ？ ብ-ኮ- መ-ላ- ት-ዳ-ህ-ሽ- ------------------ ብሮኮሊ መብላት ትወዳለህ/ሽ？ 0
b----o-ī me-i---i-tiw------i/s--？ birokolī mebilati tiwedalehi/shi？ b-r-k-l- m-b-l-t- t-w-d-l-h-/-h-？ --------------------------------- birokolī mebilati tiwedalehi/shi？
Máš také rád / ráda papriku? ቃሪያ-መ-ላ- -ወ-ለህ/ሽ？ ቃሪያ መብላት ትወዳለህ/ሽ？ ቃ-ያ መ-ላ- ት-ዳ-ህ-ሽ- ----------------- ቃሪያ መብላት ትወዳለህ/ሽ？ 0
k’a-ī---me-ilati tiw-dalehi-shi？ k’arīya mebilati tiwedalehi/shi？ k-a-ī-a m-b-l-t- t-w-d-l-h-/-h-？ -------------------------------- k’arīya mebilati tiwedalehi/shi？
Nemám rád cibuli. ሽ-----አ--ድም። ሽንኩርት አልወድም። ሽ-ኩ-ት አ-ወ-ም- ------------ ሽንኩርት አልወድም። 0
sh-n-----t---l----i-i. shinikuriti āliwedimi. s-i-i-u-i-i ā-i-e-i-i- ---------------------- shinikuriti āliwedimi.
Nemám rád olivy. የወይ--ፍ--አልውድም። የወይራ ፍሬ አልውድም። የ-ይ- ፍ- አ-ው-ም- -------------- የወይራ ፍሬ አልውድም። 0
y-we-i-a ---- āli-i----. yeweyira firē āliwidimi. y-w-y-r- f-r- ā-i-i-i-i- ------------------------ yeweyira firē āliwidimi.
Nemám rád houby. እንጉዳ- አ-ወ-ም። እንጉዳይ አልወድም። እ-ጉ-ይ አ-ወ-ም- ------------ እንጉዳይ አልወድም። 0
inigu-ay-----w---m-. inigudayi āliwedimi. i-i-u-a-i ā-i-e-i-i- -------------------- inigudayi āliwedimi.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!