Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   am የተያዙ ተዋጊዎች 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [ስልሳ ሰባት]

67 [silisa sebati]

የተያዙ ተዋጊዎች 2

[āgenazabī tewilat’e simi 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
brýle መነፅር መ--- መ-ፅ- ---- መነፅር 0
me-e--s---i m---------- m-n-t-s-i-i ----------- menet͟s’iri
Zapomněl své brýle. እ--መ------ረስቶታል። እ- መ---- እ------ እ- መ-ፅ-ን እ-ስ-ታ-። ---------------- እሱ መነፅሩን እረስቶታል። 0
i-u--e-et-s---u---i--si--t-l-. i-- m------------ i----------- i-u m-n-t-s-i-u-i i-e-i-o-a-i- ------------------------------ isu menet͟s’iruni iresitotali.
Kdepak jsou jeho brýle? ታ--------የ---ለ? ታ-- መ--- የ- አ-- ታ-ያ መ-ፅ- የ- አ-? --------------- ታድያ መነፅሩ የት አለ? 0
t--iy- men-t--’-r--yeti ---? t----- m---------- y--- ā--- t-d-y- m-n-t-s-i-u y-t- ā-e- ---------------------------- tadiya menet͟s’iru yeti āle?
hodinky / hodiny ሰ-ት ሰ-- ሰ-ት --- ሰኣት 0
s-’ati s----- s-’-t- ------ se’ati
Jeho hodinky jsou rozbité. የእ---ዓት አ----። የ-- ሰ-- አ----- የ-ሱ ሰ-ት አ-ሰ-ም- -------------- የእሱ ሰዓት አይሰራም። 0
ye’i-u --‘-t- -yi----m-. y----- s----- ā--------- y-’-s- s-‘-t- ā-i-e-a-i- ------------------------ ye’isu se‘ati āyiserami.
Hodiny visí na stěně. ሰ-ቱ-ግድ-- ላ- ተ-ቅ--። ሰ-- ግ--- ላ- ተ----- ሰ-ቱ ግ-ግ- ላ- ተ-ቅ-ል- ------------------ ሰዓቱ ግድግዳ ላይ ተሰቅሏል። 0
se‘--- gid----a--a-i-tes-k’--wa-i. s----- g------- l--- t------------ s-‘-t- g-d-g-d- l-y- t-s-k-i-w-l-. ---------------------------------- se‘atu gidigida layi tesek’ilwali.
pas ፓስፖርት ፓ---- ፓ-ፖ-ት ----- ፓስፖርት 0
pa-ipo-iti p--------- p-s-p-r-t- ---------- pasiporiti
Ztratil svůj pas. እ---ስ-ር- ---በ-ል። እ- ፓ---- ጠ------ እ- ፓ-ፖ-ቱ ጠ-ቶ-ታ-። ---------------- እሱ ፓስፖርቱ ጠፍቶበታል። 0
is---as-po---- t’-f-t--et--i. i-- p--------- t------------- i-u p-s-p-r-t- t-e-i-o-e-a-i- ----------------------------- isu pasiporitu t’efitobetali.
Kde je jeho pas? ታ-ያ -- ፓ---ት----አ-? ታ-- የ- ፓ---- የ- አ-- ታ-ያ የ- ፓ-ፖ-ት የ- አ-? ------------------- ታዲያ የሱ ፓስፖርት የት አለ? 0
ta-īy---esu -asi-o-it- -e-- āl-? t----- y--- p--------- y--- ā--- t-d-y- y-s- p-s-p-r-t- y-t- ā-e- -------------------------------- tadīya yesu pasiporiti yeti āle?
ona – její (svůj / svoje) እነሱ-–--እ-ሱ እ-- – የ--- እ-ሱ – የ-ነ- ---------- እነሱ – የእነሱ 0
in--u –-----nesu i---- – y------- i-e-u – y-’-n-s- ---------------- inesu – ye’inesu
Ty děti nemohou najít své rodiče. ል-ቹ -ላጆቻቸው---ግ----ልቻሉም። ል-- ወ------ ማ--- አ----- ል-ቹ ወ-ጆ-ቸ-ን ማ-ኘ- አ-ቻ-ም- ----------------------- ልጆቹ ወላጆቻቸውን ማግኘት አልቻሉም። 0
lij------e-aj-----he--ni-magin-e-----ich-lumi. l------ w--------------- m-------- ā---------- l-j-c-u w-l-j-c-a-h-w-n- m-g-n-e-i ā-i-h-l-m-. ---------------------------------------------- lijochu welajochachewini maginyeti ālichalumi.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! ይ-------ቸ----። ይ-- ወ----- መ-- ይ-ው ወ-ጆ-ቸ- መ-። -------------- ይሄው ወላጆቻቸው መጡ። 0
y---w---e--joch-che-i-m--’-. y----- w------------- m----- y-h-w- w-l-j-c-a-h-w- m-t-u- ---------------------------- yihēwi welajochachewi met’u.
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) እር- --የእ-ሶ እ-- – የ--- እ-ሶ – የ-ር- ---------- እርሶ – የእርሶ 0
ir-so-- --’i-i-o i---- – y------- i-i-o – y-’-r-s- ---------------- iriso – ye’iriso
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? እን----በር-ጉዞ---ቶ ሙ--? እ--- ነ-- ጉ-- አ- ሙ--- እ-ዴ- ነ-ር ጉ-ዎ አ- ሙ-ር- -------------------- እንዴት ነበር ጉዞዎ አቶ ሙለር? 0
i-i---i-n---r---u---o ā----u--ri? i------ n----- g----- ā-- m------ i-i-ē-i n-b-r- g-z-w- ā-o m-l-r-? --------------------------------- inidēti neberi guzowo āto muleri?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? ባለ--ዎ-የት ናት-አቶ--ለ-? ባ---- የ- ና- አ- ሙ--- ባ-ቤ-ዎ የ- ና- አ- ሙ-ር- ------------------- ባለቤትዎ የት ናት አቶ ሙለር? 0
b--ebēt----y-ti-n--i-āt- mu--r-? b--------- y--- n--- ā-- m------ b-l-b-t-w- y-t- n-t- ā-o m-l-r-? -------------------------------- balebētiwo yeti nati āto muleri?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) እር- –----ሶ እ-- – የ--- እ-ሶ – የ-ር- ---------- እርሶ – የእርሶ 0
iri-- – y--i--so i---- – y------- i-i-o – y-’-r-s- ---------------- iriso – ye’iriso
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? እ-ዴ- ነበር ጉዞዎ ወ----ሚዝ? እ--- ነ-- ጉ-- ወ-- ስ--- እ-ዴ- ነ-ር ጉ-ዎ ወ-ሮ ስ-ዝ- --------------------- እንዴት ነበር ጉዞዎ ወ/ሮ ስሚዝ? 0
in-dē-i------i g--owo w---- s--ī-i? i------ n----- g----- w---- s------ i-i-ē-i n-b-r- g-z-w- w-/-o s-m-z-? ----------------------------------- inidēti neberi guzowo we/ro simīzi?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? ባ--ትዎ--ት-ናቸ- ወ/ሮ---ዝ? ባ---- የ- ና-- ወ-- ስ--- ባ-ቤ-ዎ የ- ና-ው ወ-ሮ ስ-ዝ- --------------------- ባለቤትዎ የት ናቸው ወ/ሮ ስሚዝ? 0
b--eb---w- -e-- n-c-ewi--e-ro -i--z-? b--------- y--- n------ w---- s------ b-l-b-t-w- y-t- n-c-e-i w-/-o s-m-z-? ------------------------------------- balebētiwo yeti nachewi we/ro simīzi?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!