Konverzační příručka

cs Zápor 1   »   am ደስተኞች 1

64 [šedesát čtyři]

Zápor 1

Zápor 1

64 [ስልሳ አራት]

64 [ስልሳ አራት]

ደስተኞች 1

[ተቃራኒ 1]

čeština amharština Poslouchat Více
Nerozumím tomu slovu. ቃሉ አ-----። ቃሉ አልገባኝም። 0
ተ--- 1 ተቃ-- 1 ተቃራኒ 1 ተ-ራ- 1 -----1
Nerozumím té větě. አረ-- ነ-- አ-----። አረፍተ ነገሩ አልገባኝም። 0
ቃ- አ-----። ቃሉ አ-----። ቃሉ አልገባኝም። ቃ- አ-ገ-ኝ-። ---------።
Nerozumím významu. ትር-- አ-----። ትርጉሙ አልገባኝም። 0
ቃ- አ-----። ቃሉ አ-----። ቃሉ አልገባኝም። ቃ- አ-ገ-ኝ-። ---------።
učitel መም-ሩ መምህሩ 0
አ--- ነ-- አ-----። አረ-- ነ-- አ-----። አረፍተ ነገሩ አልገባኝም። አ-ፍ- ነ-ሩ አ-ገ-ኝ-። ---------------።
Rozumíte učiteli? መም--- ይ----? መምህሩን ይረዱታል? 0
አ--- ነ-- አ-----። አረ-- ነ-- አ-----። አረፍተ ነገሩ አልገባኝም። አ-ፍ- ነ-ሩ አ-ገ-ኝ-። ---------------።
Ano, rozumím mu dobře. አዎ ፤ ጥ- እ-----። አዎ ፤ ጥሩ እረዳዋለው። 0
ት--- አ-----። ትር-- አ-----። ትርጉሙ አልገባኝም። ት-ጉ- አ-ገ-ኝ-። -----------።
učitelka መም-ሯ መምህሯ 0
ት--- አ-----። ትር-- አ-----። ትርጉሙ አልገባኝም። ት-ጉ- አ-ገ-ኝ-። -----------።
Rozumíte učitelce? መም--- ይ----? መምህሯን ይረዷታል? 0
መ--- መም-ሩ መምህሩ መ-ህ- ----
Ano, rozumím jí dobře. አዎ ፤ ጥ- እ-----። አዎ ፤ ጥሩ እረዳታለው። 0
መ--- መም-ሩ መምህሩ መ-ህ- ----
lidé ህዝብ ህዝብ 0
መ---- ይ----? መም--- ይ----? መምህሩን ይረዱታል? መ-ህ-ን ይ-ዱ-ል? -----------?
Rozumíte těm lidem? ህዝ-- ይ----? ህዝቡን ይረዱታል? 0
መ---- ይ----? መም--- ይ----? መምህሩን ይረዱታል? መ-ህ-ን ይ-ዱ-ል? -----------?
Ne, nerozumím jim moc dobře. አይ ፤---- ጥ- አ------። አይ ፤እነሱን ጥሩ አልረዳቸውም። 0
አ- ፤ ጥ- እ-----። አዎ ፤ ጥ- እ-----። አዎ ፤ ጥሩ እረዳዋለው። አ- ፤ ጥ- እ-ዳ-ለ-። ---፤----------።
přítelkyně ሴት ጋ-ኛ ሴት ጋደኛ 0
አ- ፤ ጥ- እ-----። አዎ ፤ ጥ- እ-----። አዎ ፤ ጥሩ እረዳዋለው። አ- ፤ ጥ- እ-ዳ-ለ-። ---፤----------።
Máte přítelkyni? ሴት ጋ-- አ---? ሴት ጋደኛ አለዎት? 0
መ--- መም-ሯ መምህሯ መ-ህ- ----
Ano, mám přítelkyni. አዎ ፤ አ--። አዎ ፤ አለኝ። 0
መ--- መም-ሯ መምህሯ መ-ህ- ----
dcera ሴት ልጅ ሴት ልጅ 0
መ---- ይ----? መም--- ይ----? መምህሯን ይረዷታል? መ-ህ-ን ይ-ዷ-ል? -----------?
Máte dceru? ሴት ል- አ---? ሴት ልጅ አለዎት? 0
መ---- ይ----? መም--- ይ----? መምህሯን ይረዷታል? መ-ህ-ን ይ-ዷ-ል? -----------?
Ne, nemám. አይ ፤ የ---። አይ ፤ የለኝም። 0
አ- ፤ ጥ- እ-----። አዎ ፤ ጥ- እ-----። አዎ ፤ ጥሩ እረዳታለው። አ- ፤ ጥ- እ-ዳ-ለ-። ---፤----------።

Nevidomí zpracovávají řeč efektivněji

Lidé, kteří nevidí, lépe slyší. To jim dělá každodenní život o něco lehčí. Slepci ale také lépe zpracovávají řeč! K tomuto závěru dospěly četné vědecké studie. Vědci přehrávali lidem nahrávky. Rychlost řeči u těchto nahrávek byla podstatně zvýšena. Přesto byli nevidomí schopni těmto nahrávkám porozumět. Naproti tomu zdraví jedinci větám jen stěží rozuměli. Rychlost mluvení byla pro ně příliš vysoká. K podobnému výsledku dospěl i jiný pokus. Zdraví i nevidomí jedinci poslouchali různé věty. Část každé věty byla pozměněna. Poslední slovo bylo nahrazeno nějakým nesmyslným výrazem. Lidé měli za úkol zhodnotit každou větu. Měli rozhodnout, zda věta dává smysl nebo ne. Během tohoto procesu byl monitorován jejich mozek. Vědci měřili určité mozkové frekvence. Zjišťovali, jak rychle mozek řeší zadané úkoly. U nevidomých se určitý signál objevil velmi rychle. Signál ukazoval, že věta byla analyzována. U zdravých lidí se tento signál objevil mnohem později. Proč slepci zpracovávají řeč mnohem efektivněji, zatím není známo. Vědci ale jednu teorii mají. Myslí si, že mozek nevidomých intenzivně využívá určitou část. Je to ta oblast, ve které zdraví lidé zpracovávají zrakové vjemy. Nevidomí tuto oblast pro zrak nepoužívají. Je tedy „k dispozici” pro jiné úkoly. Proto mají nevidomí větší kapacitu pro zpracovávání řeči…