Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   am ጥያቄዎች - ያለፈው ውጥረት 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ሰማንያ ስድስት]

86 [ሰማንያ ስድስት]

ጥያቄዎች - ያለፈው ውጥረት 2

[ጥያቄ - ሐላፊ ጊዜ 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? የ--ውን----- -ው ----ው? የ---- ከ--- ነ- ያ----- የ-ኛ-ን ከ-ባ- ነ- ያ-ረ-ው- -------------------- የትኛውን ከረባት ነው ያደረከው? 0
ጥያቄ-- -ላ- ጊዜ-2 ጥ-- - ሐ-- ጊ- 2 ጥ-ቄ - ሐ-ፊ ጊ- 2 -------------- ጥያቄ - ሐላፊ ጊዜ 2
Jaké auto sis koupil / koupila? የ-----ና -- የገዛከ-/ሽ-? የ-- መ-- ነ- የ-------- የ-ን መ-ና ነ- የ-ዛ-ው-ሽ-? -------------------- የቱን መኪና ነው የገዛከው/ሽው? 0
የት--- ከረ-ት-------ከ-? የ---- ከ--- ነ- ያ----- የ-ኛ-ን ከ-ባ- ነ- ያ-ረ-ው- -------------------- የትኛውን ከረባት ነው ያደረከው?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ለ-ትኛ--ጋ-ጣ -ው የተ----ከው/ሽው? ለ---- ጋ-- ነ- የ----------- ለ-ት-ው ጋ-ጣ ነ- የ-መ-ገ-ከ-/-ው- ------------------------- ለየትኛው ጋዜጣ ነው የተመዘገበከው/ሽው? 0
የ---ን ከ-ባ---- ያ-ረ--? የ---- ከ--- ነ- ያ----- የ-ኛ-ን ከ-ባ- ነ- ያ-ረ-ው- -------------------- የትኛውን ከረባት ነው ያደረከው?
Koho jste viděl / viděla? እር-- -ን----? እ--- ማ-- አ-- እ-ስ- ማ-ን አ-? ------------ እርስዎ ማንን አዩ? 0
የቱን መኪና-ነው-የገ-ከው/ሽው? የ-- መ-- ነ- የ-------- የ-ን መ-ና ነ- የ-ዛ-ው-ሽ-? -------------------- የቱን መኪና ነው የገዛከው/ሽው?
Koho jste potkal / potkala? እርስ- -ን- --ወቁ? እ--- ማ-- ተ---- እ-ስ- ማ-ን ተ-ወ-? -------------- እርስዎ ማንን ተዋወቁ? 0
የ----ኪ- -ው የገ--ው/--? የ-- መ-- ነ- የ-------- የ-ን መ-ና ነ- የ-ዛ-ው-ሽ-? -------------------- የቱን መኪና ነው የገዛከው/ሽው?
Koho jste poznal / poznala? እር-ዎ--ንን-አ-ታ-ሱ? እ--- ማ-- አ----- እ-ስ- ማ-ን አ-ታ-ሱ- --------------- እርስዎ ማንን አስታወሱ? 0
ለ-ት-ው-ጋ-ጣ -ው-የተ--ገበ---ሽ-? ለ---- ጋ-- ነ- የ----------- ለ-ት-ው ጋ-ጣ ነ- የ-መ-ገ-ከ-/-ው- ------------------------- ለየትኛው ጋዜጣ ነው የተመዘገበከው/ሽው?
Kdy jste vstával / vstávala? እ-ስዎ -ቼ --- (ከእንቅ-ፍ-? እ--- መ- ተ-- (-------- እ-ስ- መ- ተ-ሱ (-እ-ቅ-ፍ-? --------------------- እርስዎ መቼ ተነሱ (ከእንቅልፍ)? 0
ለ-ት-ው-ጋ-ጣ -- የ-መዘገ--ው-ሽው? ለ---- ጋ-- ነ- የ----------- ለ-ት-ው ጋ-ጣ ነ- የ-መ-ገ-ከ-/-ው- ------------------------- ለየትኛው ጋዜጣ ነው የተመዘገበከው/ሽው?
Kdy jste začal / začala? እርስ- መቼ-ጀመሩ? እ--- መ- ጀ--- እ-ስ- መ- ጀ-ሩ- ------------ እርስዎ መቼ ጀመሩ? 0
እ-ስ- ማ-- አዩ? እ--- ማ-- አ-- እ-ስ- ማ-ን አ-? ------------ እርስዎ ማንን አዩ?
Kdy jste skončil / skončila? እ-ስዎ መ- ጨ--? እ--- መ- ጨ--- እ-ስ- መ- ጨ-ሱ- ------------ እርስዎ መቼ ጨረሱ? 0
እ--ዎ ------? እ--- ማ-- አ-- እ-ስ- ማ-ን አ-? ------------ እርስዎ ማንን አዩ?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? እርስ- -ምን-----(ከእንቅል--? እ--- ለ-- ተ-- (-------- እ-ስ- ለ-ን ተ-ሱ (-እ-ቅ-ፍ-? ---------------------- እርስዎ ለምን ተነሱ (ከእንቅልፍ)? 0
እርስዎ---ን --ወ-? እ--- ማ-- ተ---- እ-ስ- ማ-ን ተ-ወ-? -------------- እርስዎ ማንን ተዋወቁ?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? እ-ስ- ለምን----ር---? እ--- ለ-- መ--- ሆ-- እ-ስ- ለ-ን መ-ህ- ሆ-? ----------------- እርስዎ ለምን መምህር ሆኑ? 0
እርስ--ማ-ን-ተ-ወቁ? እ--- ማ-- ተ---- እ-ስ- ማ-ን ተ-ወ-? -------------- እርስዎ ማንን ተዋወቁ?
Proč jste si vzal / vzala taxi? እ-ስዎ-ለምን ታ-- ያዙ ---ቀ-)? እ--- ለ-- ታ-- ያ- (------ እ-ስ- ለ-ን ታ-ሲ ያ- (-ጠ-ሙ-? ----------------------- እርስዎ ለምን ታክሲ ያዙ (ተጠቀሙ)? 0
እርስዎ --- ---ወ-? እ--- ማ-- አ----- እ-ስ- ማ-ን አ-ታ-ሱ- --------------- እርስዎ ማንን አስታወሱ?
Odkud jste přišel / přišla? እ-ስ- ከ-- ነው-----? እ--- ከ-- ነ- የ---- እ-ስ- ከ-ት ነ- የ-ጡ-? ----------------- እርስዎ ከየት ነው የመጡት? 0
እርስ---ንን አስ--ሱ? እ--- ማ-- አ----- እ-ስ- ማ-ን አ-ታ-ሱ- --------------- እርስዎ ማንን አስታወሱ?
Kam jste šel / šla? እር-ዎ--- ----ሚሄዱ-? እ--- የ- ነ- የ----- እ-ስ- የ- ነ- የ-ሄ-ት- ----------------- እርስዎ የት ነው የሚሄዱት? 0
እር-- መ---ነሱ --------? እ--- መ- ተ-- (-------- እ-ስ- መ- ተ-ሱ (-እ-ቅ-ፍ-? --------------------- እርስዎ መቼ ተነሱ (ከእንቅልፍ)?
Kde jste byl / byla? እር-ዎ ----በሩ? እ--- የ- ነ--- እ-ስ- የ- ነ-ሩ- ------------ እርስዎ የት ነበሩ? 0
እርስ------ነሱ -ከእንቅ-ፍ)? እ--- መ- ተ-- (-------- እ-ስ- መ- ተ-ሱ (-እ-ቅ-ፍ-? --------------------- እርስዎ መቼ ተነሱ (ከእንቅልፍ)?
Komu jsi pomohl / pomohla? ማ-ን ነው -ረዳከ----？ ማ-- ነ- የ-------- ማ-ን ነ- የ-ዳ-ው-ሺ-？ ---------------- ማንን ነው የረዳከው/ሺው？ 0
እር-ዎ-----መሩ? እ--- መ- ጀ--- እ-ስ- መ- ጀ-ሩ- ------------ እርስዎ መቼ ጀመሩ?
Komu jsi napsal / napsala? ለማን ነ--የ-ፍከ--ሺ-? ለ-- ነ- የ-------- ለ-ን ነ- የ-ፍ-ው-ሺ-? ---------------- ለማን ነው የፃፍከው/ሺው? 0
እ-ስዎ--ቼ -መሩ? እ--- መ- ጀ--- እ-ስ- መ- ጀ-ሩ- ------------ እርስዎ መቼ ጀመሩ?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ለ---ነ- የምትመ-ሰ-/ሺው? ለ-- ነ- የ---------- ለ-ን ነ- የ-ት-ል-ው-ሺ-? ------------------ ለማን ነው የምትመልሰው/ሺው? 0
እር-ዎ መቼ -ረ-? እ--- መ- ጨ--- እ-ስ- መ- ጨ-ሱ- ------------ እርስዎ መቼ ጨረሱ?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…