Konverzační příručka

cs Seznamování   »   am ሌሎችን ማወቅ

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [ሶስት]

3 [sositi]

ሌሎችን ማወቅ

[sewochini metewawek’i]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Ahoj! ጤና-ይ--ል-！ ጤ- ይ----- ጤ- ይ-ጥ-ኝ- --------- ጤና ይስጥልኝ！ 0
t’ēn- yisit’i---y-！ t---- y------------ t-ē-a y-s-t-i-i-y-！ ------------------- t’ēna yisit’ilinyi！
Dobrý den! መል-ም-ቀ-！ መ--- ቀ-- መ-ካ- ቀ-！ -------- መልካም ቀን！ 0
m---kami k-e-i！ m------- k----- m-l-k-m- k-e-i- --------------- melikami k’eni！
Jak se máte? እን-ም- --/ነሽ? እ---- ነ----- እ-ደ-ን ነ-/-ሽ- ------------ እንደምን ነህ/ነሽ? 0
i----m-ni-n-h-/ne-h-? i-------- n---------- i-i-e-i-i n-h-/-e-h-? --------------------- inidemini nehi/neshi?
Jste z Evropy? ከአውሮፓ-ነው-የ-ጡ-? ከ---- ነ- የ---- ከ-ው-ፓ ነ- የ-ጡ-? -------------- ከአውሮፓ ነው የመጡት? 0
k-’-w----a----i--e--t-ut-? k--------- n--- y--------- k-’-w-r-p- n-w- y-m-t-u-i- -------------------------- ke’āwiropa newi yemet’uti?
Jste z Ameriky? ከ-ሜሪ---- --ጡ-? ከ---- ነ- የ---- ከ-ሜ-ካ ነ- የ-ጡ-? -------------- ከአሜሪካ ነው የመጡት? 0
k-’-mēr--a----i----e-’uti? k--------- n--- y--------- k-’-m-r-k- n-w- y-m-t-u-i- -------------------------- ke’āmērīka newi yemet’uti?
Jste z Asie? ከኤ-ያ ነ- የመ--? ከ--- ነ- የ---- ከ-ስ- ነ- የ-ጡ-? ------------- ከኤስያ ነው የመጡት? 0
ke’----a -ew-----e-’u-i? k------- n--- y--------- k-’-s-y- n-w- y-m-t-u-i- ------------------------ ke’ēsiya newi yemet’uti?
Ve kterém hotelu bydlíte? በ---ው -----ው----ት--ተቀ-ጡ-？ በ---- ሆ-- ነ- ያ----------- በ-ት-ው ሆ-ል ነ- ያ-ፉ-/-ተ-መ-ት- ------------------------- በየትኛው ሆቴል ነው ያረፉት/የተቀመጡት？ 0
be--tin-a-i h----- --w---aref----yet-k’e-et’--i？ b---------- h----- n--- y----------------------- b-y-t-n-a-i h-t-l- n-w- y-r-f-t-/-e-e-’-m-t-u-i- ------------------------------------------------ beyetinyawi hotēli newi yarefuti/yetek’emet’uti？
Jak dlouho už tu jste? ም- --ል ጊዜ-ቆ--እዚ-? ም- ያ-- ጊ- ቆ- እ--- ም- ያ-ል ጊ- ቆ- እ-ህ- ----------------- ምን ያክል ጊዜ ቆዩ እዚህ? 0
mini yak-li-g--- k---u izī-i? m--- y----- g--- k---- i----- m-n- y-k-l- g-z- k-o-u i-ī-i- ----------------------------- mini yakili gīzē k’oyu izīhi?
Jak dlouho tu zůstanete? ለ-ን -ክል -ዜ-ይቆ--? ለ-- ያ-- ጊ- ይ---- ለ-ን ያ-ል ጊ- ይ-ያ-? ---------------- ለምን ያክል ጊዜ ይቆያሉ? 0
l-mi-i---k-l---ī-ē y-k’o---u? l----- y----- g--- y--------- l-m-n- y-k-l- g-z- y-k-o-a-u- ----------------------------- lemini yakili gīzē yik’oyalu?
Líbí se Vám tady? እን-- አገኙት -ዚ--/--ደ-ታል--ዚ-? እ--- አ--- አ---- ወ---- እ--- እ-ዴ- አ-ኙ- አ-ህ-/ ወ-ዉ-ል እ-ህ- -------------------------- እንዴት አገኙት አዚህ？/ ወደዉታል እዚህ? 0
in-d-ti-ā----ut--ā-īhi-/ wede-u-a-i i--h-? i------ ā------- ā------ w--------- i----- i-i-ē-i ā-e-y-t- ā-ī-i-/ w-d-w-t-l- i-ī-i- ------------------------------------------ inidēti āgenyuti āzīhi？/ wedewutali izīhi?
Jste tu na dovolené? ለ-ረፍት--መ-ና----ው --ህ---ት? ለ----------- ነ- እ-- ያ--- ለ-ረ-ት-ለ-ዝ-ና- ነ- እ-ህ ያ-ት- ------------------------ ለእረፍት/ለመዝናናት ነው እዚህ ያሉት? 0
le-i-e---i/-em--in-nati ---i---īh---a--t-? l---------------------- n--- i---- y------ l-’-r-f-t-/-e-e-i-a-a-i n-w- i-ī-i y-l-t-? ------------------------------------------ le’irefiti/lemezinanati newi izīhi yaluti?
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! እባ-- -ን--ዴ-ይጎ-ኙኝ! እ--- አ---- ይ----- እ-ክ- አ-ዳ-ዴ ይ-ብ-ኝ- ----------------- እባክዎ አንዳንዴ ይጎብኙኝ! 0
ibaki-- ā--d---d- y-gob-n--n-i! i------ ā-------- y------------ i-a-i-o ā-i-a-i-ē y-g-b-n-u-y-! ------------------------------- ibakiwo ānidanidē yigobinyunyi!
Tady máte mou adresu. የ--አድራሻ--ዚህ -ው። የ- አ--- እ-- ነ-- የ- አ-ራ- እ-ህ ነ-። --------------- የኔ አድራሻ እዚህ ነው። 0
ye-ē -d--a-h----īhi--ew-. y--- ā------- i---- n---- y-n- ā-i-a-h- i-ī-i n-w-. ------------------------- yenē ādirasha izīhi newi.
Uvidíme se zítra? ነገ---ገ-ኛ--? ነ- እ------- ነ- እ-ገ-ኛ-ን- ----------- ነገ እንገናኛለን? 0
n-g- i--g-n---ale-i? n--- i-------------- n-g- i-i-e-a-y-l-n-? -------------------- nege inigenanyaleni?
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. አዝ-ለው- ሌላ-ጉዳይ-አለ-። አ----- ሌ- ጉ-- አ--- አ-ና-ው- ሌ- ጉ-ይ አ-ኝ- ------------------ አዝናለው! ሌላ ጉዳይ አለኝ። 0
āz-n-le-i!-lēl---ud----āl-nyi. ā--------- l--- g----- ā------ ā-i-a-e-i- l-l- g-d-y- ā-e-y-. ------------------------------ āzinalewi! lēla gudayi ālenyi.
Čau! ቻው! ቻ-- ቻ-! --- ቻው! 0
c-a--! c----- c-a-i- ------ chawi!
Na shledanou! ደ-ና-ሁን /--ኚ! ደ-- ሁ- / ሁ-- ደ-ና ሁ- / ሁ-! ------------ ደህና ሁን / ሁኚ! 0
deh--a hun----huny-! d----- h--- / h----- d-h-n- h-n- / h-n-ī- -------------------- dehina huni / hunyī!
Tak zatím! በቅርቡ -----/--ሻለው! እን--ኛለ-። በ--- አ----------- እ------- በ-ር- አ-ካ-ው-አ-ሻ-ው- እ-ገ-ኛ-ን- -------------------------- በቅርቡ አይካለው/አይሻለው! እንገናኛለን። 0
be------u ā-ikal-w--ā-i-h-l-wi!--n---nany-----. b-------- ā-------------------- i-------------- b-k-i-i-u ā-i-a-e-i-ā-i-h-l-w-! i-i-e-a-y-l-n-. ----------------------------------------------- bek’iribu āyikalewi/āyishalewi! inigenanyaleni.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….