Konverzační příručka

cs zdůvodnění 2   »   am ምክንያቶችን መስጠት 2

76 [sedmdesát šest]

zdůvodnění 2

zdůvodnění 2

76 [ሰባ ስድስት]

76 [seba sidisiti]

ምክንያቶችን መስጠት 2

[mikiniyati mak’irebi 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Proč jsi nepřišel? ለም--አ-መጣህ-/ ሽም? ለ-- አ------ ሽ-- ለ-ን አ-መ-ህ-/ ሽ-? --------------- ለምን አልመጣህም/ ሽም? 0
l-m-----limet-a-i--/--himi? l----- ā------------ s----- l-m-n- ā-i-e-’-h-m-/ s-i-i- --------------------------- lemini ālimet’ahimi/ shimi?
Byl jsem nemocný. አሞ- ---። አ-- ነ--- አ-ኝ ነ-ረ- -------- አሞኝ ነበረ። 0
ām-n-- neb---. ā----- n------ ā-o-y- n-b-r-. -------------- āmonyi nebere.
Nepřišel jsem, protože jsem byl nemocný. ያል-ጣሁት-አሞኝ ---በ- --። ያ----- አ-- ስ---- ነ-- ያ-መ-ሁ- አ-ኝ ስ-ነ-ር ነ-። -------------------- ያልመጣሁት አሞኝ ስለነበር ነው። 0
y--i-e-’a-ut--āmo--i s------er--new-. y------------ ā----- s--------- n---- y-l-m-t-a-u-i ā-o-y- s-l-n-b-r- n-w-. ------------------------------------- yalimet’ahuti āmonyi sileneberi newi.
Proč nepřišla? እ---ም- --መ--ም? እ- ለ-- አ------ እ- ለ-ን አ-መ-ች-? -------------- እሷ ለምን አልመጣችም? 0
is-- l-m-n----im--’achi--? i--- l----- ā------------- i-w- l-m-n- ā-i-e-’-c-i-i- -------------------------- iswa lemini ālimet’achimi?
Byla unavená. ደክሟ--ነ--። ደ--- ነ--- ደ-ሟ- ነ-ረ- --------- ደክሟት ነበረ። 0
d-k-m---- n-bere. d-------- n------ d-k-m-a-i n-b-r-. ----------------- dekimwati nebere.
Nepřišla, protože byla unavená. ያ-መ-ች---ክ-- ስለነበር ነው። ያ----- ደ--- ስ---- ነ-- ያ-መ-ች- ደ-ሟ- ስ-ነ-ር ነ-። --------------------- ያልመጣችው ደክሟት ስለነበር ነው። 0
yalim-----hi-i-d-k--wati s-l-nebe-- ----. y------------- d-------- s--------- n---- y-l-m-t-a-h-w- d-k-m-a-i s-l-n-b-r- n-w-. ----------------------------------------- yalimet’achiwi dekimwati sileneberi newi.
Proč nepřišel? እሱ-ለምን -ል--ም? እ- ለ-- አ----- እ- ለ-ን አ-መ-ም- ------------- እሱ ለምን አልመጣም? 0
i-u l-mi-----i-et--mi? i-- l----- ā---------- i-u l-m-n- ā-i-e-’-m-? ---------------------- isu lemini ālimet’ami?
Nechtělo se mu. ፍ----የ-ውም ፍ--- የ--- ፍ-ጎ- የ-ው- --------- ፍላጎት የለውም 0
filag-----ele-imi f------- y------- f-l-g-t- y-l-w-m- ----------------- filagoti yelewimi
Nepřišel, protože se mu nechtělo. ፍ----ስ--ነ--ው-አል---። ፍ--- ስ------ አ----- ፍ-ጎ- ስ-ል-በ-ው አ-መ-ም- ------------------- ፍላጎት ስላልነበረው አልመጣም። 0
f---g----si--l-n-be--wi-āl----’--i. f------- s------------- ā---------- f-l-g-t- s-l-l-n-b-r-w- ā-i-e-’-m-. ----------------------------------- filagoti silalineberewi ālimet’ami.
Proč jste nepřišli? እ--ተ-ለ-ን-አልመ----? እ--- ለ-- አ------- እ-ን- ለ-ን አ-መ-ች-ም- ----------------- እናንተ ለምን አልመጣችሁም? 0
i-a-i-e--em-ni -l--e-’--h-h-mi? i------ l----- ā--------------- i-a-i-e l-m-n- ā-i-e-’-c-i-u-i- ------------------------------- inanite lemini ālimet’achihumi?
Máme rozbité auto. መኪ--ን ---ሽ----። መ---- ተ---- ነ-- መ-ና-ን ተ-ላ-ቶ ነ-። --------------- መኪናችን ተበላሽቶ ነው። 0
me-īn-c---i-t------hi-- -ew-. m---------- t---------- n---- m-k-n-c-i-i t-b-l-s-i-o n-w-. ----------------------------- mekīnachini tebelashito newi.
Nepřišli jsme, protože máme rozbité auto. ያል-ጣነ- መ--ች- --ተ-ላ--ነው። ያ----- መ---- ስ----- ነ-- ያ-መ-ነ- መ-ና-ን ስ-ተ-ላ- ነ-። ----------------------- ያልመጣነው መኪናችን ስለተበላሸ ነው። 0
y-l-m--’-new--mek---chi-i-s-le-----a--- -e-i. y------------ m---------- s------------ n---- y-l-m-t-a-e-i m-k-n-c-i-i s-l-t-b-l-s-e n-w-. --------------------------------------------- yalimet’anewi mekīnachini siletebelashe newi.
Proč ti lidé nepřišli? ለ------ው ሰ-- ---ጡ-? ለ---- ነ- ሰ-- ያ----- ለ-ን-ን ነ- ሰ-ች ያ-መ-ት- ------------------- ለምንድን ነው ሰዎች ያልመጡት? 0
l-m---dini new--sewoc-i y---me-’---? l--------- n--- s------ y----------- l-m-n-d-n- n-w- s-w-c-i y-l-m-t-u-i- ------------------------------------ leminidini newi sewochi yalimet’uti?
Ujel jim vlak. ባቡ- -መ-ጣ-ው ባ-- አ----- ባ-ር አ-ለ-ቸ- ---------- ባቡር አመለጣቸው 0
b-bur-----le-----e-i b----- ā------------ b-b-r- ā-e-e-’-c-e-i -------------------- baburi āmelet’achewi
Nepřišli, protože jim ujel vlak. እነ- ያ-መጡ- ባቡ---ም--ቸ--ነው ። እ-- ያ---- ባ-- አ----- ነ- ። እ-ሱ ያ-መ-ት ባ-ር አ-ል-ቸ- ነ- ። ------------------------- እነሱ ያልመጡት ባቡር አምልጣቸው ነው ። 0
in--u ya-i-et--t- -a--ri-ā-il----chewi -e-- . i---- y---------- b----- ā------------ n--- . i-e-u y-l-m-t-u-i b-b-r- ā-i-i-’-c-e-i n-w- . --------------------------------------------- inesu yalimet’uti baburi āmilit’achewi newi .
Proč jsi nepřišel? ለ-ን -ልመ-ህ-- -ም? ለ-- አ------ ሽ-- ለ-ን አ-መ-ህ-/ ሽ-? --------------- ለምን አልመጣህም/ ሽም? 0
l-m--i-ālime--a-imi/----mi? l----- ā------------ s----- l-m-n- ā-i-e-’-h-m-/ s-i-i- --------------------------- lemini ālimet’ahimi/ shimi?
Nesměl jsem. አልተ--ደል-ም አ-------- አ-ተ-ቀ-ል-ም --------- አልተፈቀደልኝም 0
āli-------d---ny--i ā------------------ ā-i-e-e-’-d-l-n-i-i ------------------- ālitefek’edelinyimi
Nepřišel jsem, protože jsem nesměl. ያ-መ--ት -ላ-ተ-ቀ----ነ-ረ። ያ----- ስ-------- ነ--- ያ-መ-ሁ- ስ-ል-ፈ-ደ-ኝ ነ-ረ- --------------------- ያልመጣሁት ስላልተፈቀደልኝ ነበረ። 0
yalime-’-hu-- si-a-------’--e-in-i n---r-. y------------ s------------------- n------ y-l-m-t-a-u-i s-l-l-t-f-k-e-e-i-y- n-b-r-. ------------------------------------------ yalimet’ahuti silalitefek’edelinyi nebere.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Americké domorodé jazyky

V Americe se mluví mnoha různými jazyky. Angličtina je hlavním jazykem v Severní Americe. V Jižní Americe dominuje španělština a portugalština. Všechny tyto jazyky přišly do Ameriky z Evropy. Před začátkem kolonizace se tam mluvilo jinými jazyky. Těmto jazykům říkáme domorodé jazyky Ameriky. Dodnes nebyly v podstatě prozkoumány. Různorodost těchto jazyků je značná. Odhaduje se, že v Severní Americe je asi 60 jazykových rodin. V Jižní Americe jich může být až 150. Navíc je tam mnoho izolovaných jazyků. Všechny tyto jazyky jsou velmi odlišné. Vykazují pouze několik společných znaků. Je tedy obtížné takové jazyky zařadit. Důvod jejich rozdílnosti lze vyčíst v dějinách Ameriky. Amerika byla osídlena v několika etapách. První lidé přišli do Ameriky před více než 10 000 lety. Každé obyvatelstvo si na kontinent přineslo i svůj jazyk. Domorodé jazyky jsou však nejvíce podobné těm asijským. Pravěké jazyky po celé Americe nejsou ve stejném stavu. Mnoho domorodých jazyků se stále používá v Jižní Americe. Jazyky jako Guarani nebo Quechua mají milióny aktivních mluvčích. Oproti tomu mnoho jazyků v Severní Americe téměř vymřelo. Kultura původních obyvatel Severní Ameriky byla dlouho potlačována. Vytratily se tak i jejich jazyky. V posledních desetiletích však zájem o ně vzrostl. Existuje mnoho programů, které se snaží tyto jazyky rozvíjet a chránit. Nakonec tedy mohou mít i budoucnost…