Konverzační příručka

cs Ve městě   »   sl V mestu

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [petindvajset]

V mestu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Ra--b--še--/ Ra-a-b- š-a-na žel-z----o-pos----. R-- b- š-- / R--- b- š-- n- ž--------- p------- R-d b- š-l / R-d- b- š-a n- ž-l-z-i-k- p-s-a-o- ----------------------------------------------- Rad bi šel / Rada bi šla na železniško postajo. 0
Chci (jet) na letiště. Rad--i--------ada bi-šla-n- le---iš--. R-- b- š-- / R--- b- š-- n- l--------- R-d b- š-l / R-d- b- š-a n- l-t-l-š-e- -------------------------------------- Rad bi šel / Rada bi šla na letališče. 0
Chci (jet) do centra. Ra--b- šel /-Ra-a -i -l--v---n--r -es-a. R-- b- š-- / R--- b- š-- v c----- m----- R-d b- š-l / R-d- b- š-a v c-n-e- m-s-a- ---------------------------------------- Rad bi šel / Rada bi šla v center mesta. 0
Jak se dostanu na nádraží? K--- prid-m -a ž-lez--š-- ------o? K--- p----- n- ž--------- p------- K-k- p-i-e- n- ž-l-z-i-k- p-s-a-o- ---------------------------------- Kako pridem na železniško postajo? 0
Jak se dostanu na letiště? Ka-o -ri-----a-l--al--č-? K--- p----- n- l--------- K-k- p-i-e- n- l-t-l-š-e- ------------------------- Kako pridem na letališče? 0
Jak se dostanu do centra? K--o--rid-- v-c-nt-r -es-a. K--- p----- v c----- m----- K-k- p-i-e- v c-n-e- m-s-a- --------------------------- Kako pridem v center mesta. 0
Potřebuji taxi. Potre---e- ta-si. P--------- t----- P-t-e-u-e- t-k-i- ----------------- Potrebujem taksi. 0
Potřebuji plán města. P---e-uj-- zem---v-- mes--. P--------- z-------- m----- P-t-e-u-e- z-m-j-v-d m-s-a- --------------------------- Potrebujem zemljevid mesta. 0
Potřebuji hotel. Po--e-uj---h----. P--------- h----- P-t-e-u-e- h-t-l- ----------------- Potrebujem hotel. 0
Chci si pronajmout auto. Rad bi n--el-(---ela---v-o. R-- b- n---- (------- a---- R-d b- n-j-l (-a-e-a- a-t-. --------------------------- Rad bi najel (najela) avto. 0
Tady je moje kreditní karta. Tu -e ---a--re---n--k---i-a. T- j- m--- k------- k------- T- j- m-j- k-e-i-n- k-r-i-a- ---------------------------- Tu je moja kreditna kartica. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Tu--- mo-- --z-i-k--------e-j-. T- j- m--- v------- d---------- T- j- m-j- v-z-i-k- d-v-l-e-j-. ------------------------------- Tu je moje vozniško dovoljenje. 0
Co je v tomto městě k vidění? K-- s- -- --deti ---est-? K-- s- d- v----- v m----- K-j s- d- v-d-t- v m-s-u- ------------------------- Kaj se da videti v mestu? 0
Běžte do starého města. Po--i-e-v--t-ri d---m-sta. P------ v s---- d-- m----- P-j-i-e v s-a-i d-l m-s-a- -------------------------- Pojdite v stari del mesta. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Poj-i-e -a--ro--- v----- ----es-u. P------ n- k----- v----- p- m----- P-j-i-e n- k-o-n- v-ž-j- p- m-s-u- ---------------------------------- Pojdite na krožno vožnjo po mestu. 0
Běžte do přístavu. P----t- v----stan-š--. P------ v p----------- P-j-i-e v p-i-t-n-š-e- ---------------------- Pojdite v pristanišče. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. P-jdi-- n- -rož-o vož-jo -- pr-s--nišču. P------ n- k----- v----- p- p----------- P-j-i-e n- k-o-n- v-ž-j- p- p-i-t-n-š-u- ---------------------------------------- Pojdite na krožno vožnjo po pristanišču. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? K-j-j- -e -r--no----ed-? K-- j- š- v----- o------ K-j j- š- v-e-n- o-l-d-? ------------------------ Kaj je še vredno ogleda? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!