Konverzační příručka

cs Ve městě   »   sr У граду

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [двадесет и пет]

25 [dvadeset i pet]

У граду

[U gradu]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Хтео----т-л- -их д- -елез--чк----а-ице. Х--- / х---- б-- д- ж--------- с------- Х-е- / х-е-а б-х д- ж-л-з-и-к- с-а-и-е- --------------------------------------- Хтео / хтела бих до железничке станице. 0
H----- h-e---b-h -o--e-ezn--ke s--n--e. H--- / h---- b-- d- ž--------- s------- H-e- / h-e-a b-h d- ž-l-z-i-k- s-a-i-e- --------------------------------------- Hteo / htela bih do železničke stanice.
Chci (jet) na letiště. Х--- - х-ела-б-х-д- -е---р---. Х--- / х---- б-- д- а--------- Х-е- / х-е-а б-х д- а-р-д-о-а- ------------------------------ Хтео / хтела бих до аеродрома. 0
H--- / --el- ----d---erod-o-a. H--- / h---- b-- d- a--------- H-e- / h-e-a b-h d- a-r-d-o-a- ------------------------------ Hteo / htela bih do aerodroma.
Chci (jet) do centra. Хт-о-/ х-е-а-----д--цен--а -рад-. Х--- / х---- б-- д- ц----- г----- Х-е- / х-е-а б-х д- ц-н-р- г-а-а- --------------------------------- Хтео / хтела бих до центра града. 0
H-eo --hte-a bi---o-cen-r- -rad-. H--- / h---- b-- d- c----- g----- H-e- / h-e-a b-h d- c-n-r- g-a-a- --------------------------------- Hteo / htela bih do centra grada.
Jak se dostanu na nádraží? К----д- -----д---е--зн--к----ан--е? К--- д- и--- д- ж--------- с------- К-к- д- и-е- д- ж-л-з-и-к- с-а-и-е- ----------------------------------- Како да идем до железничке станице? 0
Ka-o -----em-do ---ezni-k- s-a--c-? K--- d- i--- d- ž--------- s------- K-k- d- i-e- d- ž-l-z-i-k- s-a-i-e- ----------------------------------- Kako da idem do železničke stanice?
Jak se dostanu na letiště? К--- да---ем-д- -ер--р--а? К--- д- и--- д- а--------- К-к- д- и-е- д- а-р-д-о-а- -------------------------- Како да идем до аеродрома? 0
K----d--ide---- ---o--oma? K--- d- i--- d- a--------- K-k- d- i-e- d- a-r-d-o-a- -------------------------- Kako da idem do aerodroma?
Jak se dostanu do centra? Како-д--и-ем-д--цен--а-г-а--? К--- д- и--- д- ц----- г----- К-к- д- и-е- д- ц-н-р- г-а-а- ----------------------------- Како да идем до центра града? 0
Kako d--i-e-----cen-r--gra--? K--- d- i--- d- c----- g----- K-k- d- i-e- d- c-n-r- g-a-a- ----------------------------- Kako da idem do centra grada?
Potřebuji taxi. Треб-м --кс-. Т----- т----- Т-е-а- т-к-и- ------------- Требам такси. 0
T-eba- taks-. T----- t----- T-e-a- t-k-i- ------------- Trebam taksi.
Potřebuji plán města. Т--бам-план-г-ад-. Т----- п--- г----- Т-е-а- п-а- г-а-а- ------------------ Требам план града. 0
T-eba-----n -ra-a. T----- p--- g----- T-e-a- p-a- g-a-a- ------------------ Trebam plan grada.
Potřebuji hotel. Треба- хот-л. Т----- х----- Т-е-а- х-т-л- ------------- Требам хотел. 0
T-eba- h-te-. T----- h----- T-e-a- h-t-l- ------------- Trebam hotel.
Chci si pronajmout auto. Хт-о-/ -те-----х--з-----ти-аут-. Х--- / х---- б-- и-------- а---- Х-е- / х-е-а б-х и-н-ј-и-и а-т-. -------------------------------- Хтео / хтела бих изнајмити ауто. 0
H-eo-/ h-e-- --h --najm-t--a-to. H--- / h---- b-- i-------- a---- H-e- / h-e-a b-h i-n-j-i-i a-t-. -------------------------------- Hteo / htela bih iznajmiti auto.
Tady je moje kreditní karta. О-де-ј--м-ја-к--д-тна-кар--ца. О--- ј- м--- к------- к------- О-д- ј- м-ј- к-е-и-н- к-р-и-а- ------------------------------ Овде је моја кредитна картица. 0
O-d- j--m-ja-k--ditn- -ar----. O--- j- m--- k------- k------- O-d- j- m-j- k-e-i-n- k-r-i-a- ------------------------------ Ovde je moja kreditna kartica.
Tady je můj řidičský průkaz. О--е -е ---а -оза--а -оз----. О--- ј- м--- в------ д------- О-д- ј- м-ј- в-з-ч-а д-з-о-а- ----------------------------- Овде је моја возачка дозвола. 0
O-d- -- --ja v-z--ka-----ol-. O--- j- m--- v------ d------- O-d- j- m-j- v-z-č-a d-z-o-a- ----------------------------- Ovde je moja vozačka dozvola.
Co je v tomto městě k vidění? Ш-- се и-а в-д--и-у-гр-ду? Ш-- с- и-- в----- у г----- Ш-а с- и-а в-д-т- у г-а-у- -------------------------- Шта се има видети у граду? 0
Šta -e------id-t- - -rad-? Š-- s- i-- v----- u g----- Š-a s- i-a v-d-t- u g-a-u- -------------------------- Šta se ima videti u gradu?
Běžte do starého města. И-и------та-и--рад. И---- у с---- г---- И-и-е у с-а-и г-а-. ------------------- Идите у стари град. 0
I--t--u--t-r----ad. I---- u s---- g---- I-i-e u s-a-i g-a-. ------------------- Idite u stari grad.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. На----ите о--л-----г-а--. Н-------- о------- г----- Н-п-а-и-е о-и-а-а- г-а-а- ------------------------- Направите обилазак града. 0
N-p-av-t- obi--z-k-grada. N-------- o------- g----- N-p-a-i-e o-i-a-a- g-a-a- ------------------------- Napravite obilazak grada.
Běžte do přístavu. Иди-е д- л--е. И---- д- л---- И-и-е д- л-к-. -------------- Идите до луке. 0
I---e d- -u--. I---- d- l---- I-i-e d- l-k-. -------------- Idite do luke.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Н-пр-в----о-ил---- л---. Н-------- о------- л---- Н-п-а-и-е о-и-а-а- л-к-. ------------------------ Направите обилазак лукe. 0
N----v--e---il------uk-. N-------- o------- l---- N-p-a-i-e o-i-a-a- l-k-. ------------------------ Napravite obilazak luke.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? К-је-ј-- ---мен-т-сти-пос--је? К--- ј-- з----------- п------- К-ј- ј-ш з-а-е-и-о-т- п-с-о-е- ------------------------------ Које још знаменитости постоје? 0
K-j--j-š zn-menit-sti--os-oje? K--- j-- z----------- p------- K-j- j-š z-a-e-i-o-t- p-s-o-e- ------------------------------ Koje još znamenitosti postoje?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!