Konverzační příručka

cs Ve městě   »   sr У граду

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [двадесет и пет]

25 [dvadeset i pet]

У граду

U gradu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Chci (jet] na nádraží. Х-е--/---е-а---х--о -еле-ни--- -т-н---. Х___ / х____ б__ д_ ж_________ с_______ Х-е- / х-е-а б-х д- ж-л-з-и-к- с-а-и-е- --------------------------------------- Хтео / хтела бих до железничке станице. 0
Hteo - ht-la b-- -o--e--z-i-ke --a-i--. H___ / h____ b__ d_ ž_________ s_______ H-e- / h-e-a b-h d- ž-l-z-i-k- s-a-i-e- --------------------------------------- Hteo / htela bih do železničke stanice.
Chci (jet] na letiště. Хте--/---------х-до -ер-д---а. Х___ / х____ б__ д_ а_________ Х-е- / х-е-а б-х д- а-р-д-о-а- ------------------------------ Хтео / хтела бих до аеродрома. 0
H-eo - -t--- bih-----er---o--. H___ / h____ b__ d_ a_________ H-e- / h-e-a b-h d- a-r-d-o-a- ------------------------------ Hteo / htela bih do aerodroma.
Chci (jet] do centra. Хтео-/ х---а б-- -----н-ра--р--а. Х___ / х____ б__ д_ ц_____ г_____ Х-е- / х-е-а б-х д- ц-н-р- г-а-а- --------------------------------- Хтео / хтела бих до центра града. 0
Hteo /-h---- -ih -o ----ra--r---. H___ / h____ b__ d_ c_____ g_____ H-e- / h-e-a b-h d- c-n-r- g-a-a- --------------------------------- Hteo / htela bih do centra grada.
Jak se dostanu na nádraží? Ка-о да ид-- -о же-езничке-с--н---? К___ д_ и___ д_ ж_________ с_______ К-к- д- и-е- д- ж-л-з-и-к- с-а-и-е- ----------------------------------- Како да идем до железничке станице? 0
K-ko -a -d-m--o žele---čke--t-nic-? K___ d_ i___ d_ ž_________ s_______ K-k- d- i-e- d- ž-l-z-i-k- s-a-i-e- ----------------------------------- Kako da idem do železničke stanice?
Jak se dostanu na letiště? К--- -а-ид---д---е--др--а? К___ д_ и___ д_ а_________ К-к- д- и-е- д- а-р-д-о-а- -------------------------- Како да идем до аеродрома? 0
K-k---a-idem d- -er--roma? K___ d_ i___ d_ a_________ K-k- d- i-e- d- a-r-d-o-a- -------------------------- Kako da idem do aerodroma?
Jak se dostanu do centra? Ка-- д- -де- -о-ц-нт-а гр-да? К___ д_ и___ д_ ц_____ г_____ К-к- д- и-е- д- ц-н-р- г-а-а- ----------------------------- Како да идем до центра града? 0
Kako ---id----o -e-tr--g----? K___ d_ i___ d_ c_____ g_____ K-k- d- i-e- d- c-n-r- g-a-a- ----------------------------- Kako da idem do centra grada?
Potřebuji taxi. Т-еба- ----и. Т_____ т_____ Т-е-а- т-к-и- ------------- Требам такси. 0
Tr-b-- ---s-. T_____ t_____ T-e-a- t-k-i- ------------- Trebam taksi.
Potřebuji plán města. Тр-б-- --а---р---. Т_____ п___ г_____ Т-е-а- п-а- г-а-а- ------------------ Требам план града. 0
Treb-m p------a-a. T_____ p___ g_____ T-e-a- p-a- g-a-a- ------------------ Trebam plan grada.
Potřebuji hotel. Т---а- ---е-. Т_____ х_____ Т-е-а- х-т-л- ------------- Требам хотел. 0
Treba- h-t-l. T_____ h_____ T-e-a- h-t-l- ------------- Trebam hotel.
Chci si pronajmout auto. Х-ео ---т--- -и-------ми-- ау-о. Х___ / х____ б__ и________ а____ Х-е- / х-е-а б-х и-н-ј-и-и а-т-. -------------------------------- Хтео / хтела бих изнајмити ауто. 0
H----/ h-el--b-h ---aj--t- aut-. H___ / h____ b__ i________ a____ H-e- / h-e-a b-h i-n-j-i-i a-t-. -------------------------------- Hteo / htela bih iznajmiti auto.
Tady je moje kreditní karta. Овде ј---о-а---е-ит-а -ар---а. О___ ј_ м___ к_______ к_______ О-д- ј- м-ј- к-е-и-н- к-р-и-а- ------------------------------ Овде је моја кредитна картица. 0
Ov-- -e-m--- kr---t-----r-ica. O___ j_ m___ k_______ k_______ O-d- j- m-j- k-e-i-n- k-r-i-a- ------------------------------ Ovde je moja kreditna kartica.
Tady je můj řidičský průkaz. Ов---ј- мој----за-----------. О___ ј_ м___ в______ д_______ О-д- ј- м-ј- в-з-ч-а д-з-о-а- ----------------------------- Овде је моја возачка дозвола. 0
Ovd- ---moj--vo--č----o-vo--. O___ j_ m___ v______ d_______ O-d- j- m-j- v-z-č-a d-z-o-a- ----------------------------- Ovde je moja vozačka dozvola.
Co je v tomto městě k vidění? Ш-------ма-----ти -----ду? Ш__ с_ и__ в_____ у г_____ Ш-а с- и-а в-д-т- у г-а-у- -------------------------- Шта се има видети у граду? 0
Št- se---- v---t--- -r-du? Š__ s_ i__ v_____ u g_____ Š-a s- i-a v-d-t- u g-a-u- -------------------------- Šta se ima videti u gradu?
Běžte do starého města. И---- у -т-р---рад. И____ у с____ г____ И-и-е у с-а-и г-а-. ------------------- Идите у стари град. 0
I-ite u s------r--. I____ u s____ g____ I-i-e u s-a-i g-a-. ------------------- Idite u stari grad.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. На-рав--- об---з-к гр-д-. Н________ о_______ г_____ Н-п-а-и-е о-и-а-а- г-а-а- ------------------------- Направите обилазак града. 0
N--r-v--e --i---a- g----. N________ o_______ g_____ N-p-a-i-e o-i-a-a- g-a-a- ------------------------- Napravite obilazak grada.
Běžte do přístavu. И--т- -о лу-е. И____ д_ л____ И-и-е д- л-к-. -------------- Идите до луке. 0
Idi----o ---e. I____ d_ l____ I-i-e d- l-k-. -------------- Idite do luke.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. На--------о---а--к л--e. Н________ о_______ л____ Н-п-а-и-е о-и-а-а- л-к-. ------------------------ Направите обилазак лукe. 0
Napra-it----ilazak lu--. N________ o_______ l____ N-p-a-i-e o-i-a-a- l-k-. ------------------------ Napravite obilazak luke.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Које-још-з-а-е-и-о--- --ст--е? К___ ј__ з___________ п_______ К-ј- ј-ш з-а-е-и-о-т- п-с-о-е- ------------------------------ Које још знаменитости постоје? 0
Koj- j-- ---m----o--- -o---j-? K___ j__ z___________ p_______ K-j- j-š z-a-e-i-o-t- p-s-o-e- ------------------------------ Koje još znamenitosti postoje?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!