Konverzační příručka

cs Ve městě   »   hr U gradu

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [dvadeset i pet]

U gradu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. H--o-/ -tj-la-----n- --lje--i-k--ko-odv--. H--- / h----- b-- n- ž---------- k-------- H-i- / h-j-l- b-h n- ž-l-e-n-č-i k-l-d-o-. ------------------------------------------ Htio / htjela bih na željeznički kolodvor. 0
Chci (jet) na letiště. Htio-/---je-a -i- n- ae----o-. H--- / h----- b-- n- a-------- H-i- / h-j-l- b-h n- a-r-d-o-. ------------------------------ Htio / htjela bih na aerodrom. 0
Chci (jet) do centra. H----- h--e-a -ih-u-c----r-g-ad-. H--- / h----- b-- u c----- g----- H-i- / h-j-l- b-h u c-n-a- g-a-a- --------------------------------- Htio / htjela bih u centar grada. 0
Jak se dostanu na nádraží? Ka-- -a--ođem-do ž---ez----o- ----d--r-? K--- d- d---- d- ž----------- k--------- K-k- d- d-đ-m d- ž-l-e-n-č-o- k-l-d-o-a- ---------------------------------------- Kako da dođem do željezničkog kolodvora? 0
Jak se dostanu na letiště? K-ko ---dođ-m do ae-odro-a? K--- d- d---- d- a--------- K-k- d- d-đ-m d- a-r-d-o-a- --------------------------- Kako da dođem do aerodroma? 0
Jak se dostanu do centra? Ka-o--a ----m -o-c-n-ra gr---? K--- d- d---- d- c----- g----- K-k- d- d-đ-m d- c-n-r- g-a-a- ------------------------------ Kako da dođem do centra grada? 0
Potřebuji taxi. T----m -ak--. T----- t----- T-e-a- t-k-i- ------------- Trebam taksi. 0
Potřebuji plán města. Tr-b-m-p-an -rada. T----- p--- g----- T-e-a- p-a- g-a-a- ------------------ Trebam plan grada. 0
Potřebuji hotel. Treba- h-te-. T----- h----- T-e-a- h-t-l- ------------- Trebam hotel. 0
Chci si pronajmout auto. Hti- - h-je-----h---n-jm----a--o. H--- / h----- b-- i-------- a---- H-i- / h-j-l- b-h i-n-j-i-i a-t-. --------------------------------- Htio / htjela bih iznajmiti auto. 0
Tady je moje kreditní karta. O---e--e-m-j- --e---n---a-t---. O---- j- m--- k------- k------- O-d-e j- m-j- k-e-i-n- k-r-i-a- ------------------------------- Ovdje je moja kreditna kartica. 0
Tady je můj řidičský průkaz. O--je--- mo-a-vo---k---ozvo--. O---- j- m--- v------ d------- O-d-e j- m-j- v-z-č-a d-z-o-a- ------------------------------ Ovdje je moja vozačka dozvola. 0
Co je v tomto městě k vidění? Što i-a-v-d-e---u --a--? Š-- i-- v------ u g----- Š-o i-a v-d-e-i u g-a-u- ------------------------ Što ima vidjeti u gradu? 0
Běžte do starého města. Id-te---s--ri --a-. I---- u s---- g---- I-i-e u s-a-i g-a-. ------------------- Idite u stari grad. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. N-pra-ite obil-za----ad-. N-------- o------- g----- N-p-a-i-e o-i-a-a- g-a-a- ------------------------- Napravite obilazak grada. 0
Běžte do přístavu. I-it---- lu--. I---- d- l---- I-i-e d- l-k-. -------------- Idite do luke. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Na------e ---l---k--uk-. N-------- o------- l---- N-p-a-i-e o-i-a-a- l-k-. ------------------------ Napravite obilazak luke. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? K-j--jo--z-a------sti p--to-e? K--- j-- z----------- p------- K-j- j-š z-a-e-i-o-t- p-s-o-e- ------------------------------ Koje još znamenitosti postoje? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!