Konverzační příručka

cs Ve městě   »   hy In the city

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [քսանհինգ]

25 [k’sanhing]

In the city

[k’aghak’um]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Ե----զ-ւ--եմ --ալ ե-կ--ո---յ-----յ----: Ե- ո----- ե- գ--- ե----------- կ------- Ե- ո-զ-ւ- ե- գ-ա- ե-կ-թ-ւ-ա-ի- կ-յ-ր-ն- --------------------------------------- Ես ուզում եմ գնալ երկաթուղային կայարան: 0
Yes--------m-gnal-y-r---’-g--yi- --y--an Y-- u--- y-- g--- y------------- k------ Y-s u-u- y-m g-a- y-r-a-’-g-a-i- k-y-r-n ---------------------------------------- Yes uzum yem gnal yerkat’ughayin kayaran
Chci (jet) na letiště. Ես-ո-զու- ----ն-լ օդան----ա--ն: Ե- ո----- ե- գ--- օ------------ Ե- ո-զ-ւ- ե- գ-ա- օ-ա-ա-ա-ա-ա-: ------------------------------- Ես ուզում եմ գնալ օդանավակայան: 0
Y-s -z-m-y-m gna--o----va--yan Y-- u--- y-- g--- o----------- Y-s u-u- y-m g-a- o-a-a-a-a-a- ------------------------------ Yes uzum yem gnal odanavakayan
Chci (jet) do centra. Ես ---ում -մ---ալ ք---քի--են-ր-ն: Ե- ո----- ե- գ--- ք----- կ------- Ե- ո-զ-ւ- ե- գ-ա- ք-ղ-ք- կ-ն-ր-ն- --------------------------------- Ես ուզում եմ գնալ քաղաքի կենտրոն: 0
Ye--u-um --m -n-----agh--’- -en-ron Y-- u--- y-- g--- k-------- k------ Y-s u-u- y-m g-a- k-a-h-k-i k-n-r-n ----------------------------------- Yes uzum yem gnal k’aghak’i kentron
Jak se dostanu na nádraží? Ինչ--՞- -ն-մ--րկա---ղ-յ----ա-ա--ն: Ի------ գ--- ե----------- կ------- Ի-չ-ե-ս գ-ա- ե-կ-թ-ւ-ա-ի- կ-յ-ր-ն- ---------------------------------- Ինչպե՞ս գնամ երկաթուղային կայարան: 0
I--h--e՞s -nam ---kat--g---in --y-r-n I-------- g--- y------------- k------ I-c-’-e-s g-a- y-r-a-’-g-a-i- k-y-r-n ------------------------------------- Inch’pe՞s gnam yerkat’ughayin kayaran
Jak se dostanu na letiště? Ինչպե-ս -ն-մ օդ-ն--ա-այ--: Ի------ գ--- օ------------ Ի-չ-ե-ս գ-ա- օ-ա-ա-ա-ա-ա-: -------------------------- Ինչպե՞ս գնամ օդանավակայան: 0
Inc--p-՞s--n-m od-nava-ay-n I-------- g--- o----------- I-c-’-e-s g-a- o-a-a-a-a-a- --------------------------- Inch’pe՞s gnam odanavakayan
Jak se dostanu do centra? Ին--ե-ս--նամ--ա-աքի-կ-նտ---: Ի------ գ--- ք----- կ------- Ի-չ-ե-ս գ-ա- ք-ղ-ք- կ-ն-ր-ն- ---------------------------- Ինչպե՞ս գնամ քաղաքի կենտրոն: 0
I--h’p-՞- -----k’--hak---kentr-n I-------- g--- k-------- k------ I-c-’-e-s g-a- k-a-h-k-i k-n-r-n -------------------------------- Inch’pe՞s gnam k’aghak’i kentron
Potřebuji taxi. Ին- ---սի է-հարկավոր: Ի-- տ---- է հ-------- Ի-ձ տ-ք-ի է հ-ր-ա-ո-: --------------------- Ինձ տաքսի է հարկավոր: 0
I---------i - h-rk-vor I--- t----- e h------- I-d- t-k-s- e h-r-a-o- ---------------------- Indz tak’si e harkavor
Potřebuji plán města. Ինձ քա-աք- քարտե- -----կ-վ--: Ի-- ք----- ք----- է հ-------- Ի-ձ ք-ղ-ք- ք-ր-ե- է հ-ր-ա-ո-: ----------------------------- Ինձ քաղաքի քարտեզ է հարկավոր: 0
Indz ---g-ak-i--’a--e--e--ark---r I--- k-------- k------ e h------- I-d- k-a-h-k-i k-a-t-z e h-r-a-o- --------------------------------- Indz k’aghak’i k’artez e harkavor
Potřebuji hotel. Ի-ձ --ո--ա-ոց-----րկ--որ: Ի-- հ-------- է հ-------- Ի-ձ հ-ո-ր-ն-ց է հ-ր-ա-ո-: ------------------------- Ինձ հյուրանոց է հարկավոր: 0
I-d- hy--a---s’ e -ark---r I--- h--------- e h------- I-d- h-u-a-o-s- e h-r-a-o- -------------------------- Indz hyuranots’ e harkavor
Chci si pronajmout auto. Ե----զու- -----տ-մ-քենա-վար-ե-: Ե- ո----- ե- ա--------- վ------ Ե- ո-զ-ւ- ե- ա-տ-մ-ք-ն- վ-ր-ե-: ------------------------------- Ես ուզում եմ ավտոմեքենա վարձել: 0
Y-----um--em -v-om--’-en- v-r--el Y-- u--- y-- a----------- v------ Y-s u-u- y-m a-t-m-k-y-n- v-r-z-l --------------------------------- Yes uzum yem avtomek’yena vardzel
Tady je moje kreditní karta. Ս- -- վ-ր-ային---րտն է: Ս- ի- վ------- ք---- է- Ս- ի- վ-ր-ա-ի- ք-ր-ն է- ----------------------- Սա իմ վարկային քարտն է: 0
Sa-i----rk--i- -’---n-e S- i- v------- k----- e S- i- v-r-a-i- k-a-t- e ----------------------- Sa im varkayin k’artn e
Tady je můj řidičský průkaz. Ս---մ վա-որդ---ն --ավ--նք- -: Ս- ի- վ--------- ի-------- է- Ս- ի- վ-ր-ր-ա-ա- ի-ա-ո-ն-ն է- ----------------------------- Սա իմ վարորդական իրավունքն է: 0
S- im--a-----k-- i-av-nk’- e S- i- v--------- i-------- e S- i- v-r-r-a-a- i-a-u-k-n e ---------------------------- Sa im varordakan iravunk’n e
Co je v tomto městě k vidění? Ի--չ ---քա-աքու---եսն---ւ: Ի--- կ- ք------- տ-------- Ի-ն- կ- ք-ղ-ք-ւ- տ-ս-ե-ո-: -------------------------- Ի՞նչ կա քաղաքում տեսնելու: 0
I՞-ch’ k- k--g--k’-- te-nelu I----- k- k--------- t------ I-n-h- k- k-a-h-k-u- t-s-e-u ---------------------------- I՞nch’ ka k’aghak’um tesnelu
Běžte do starého města. Գն-ցեք---պի-հի--քա--ք: Գ----- դ--- հ-- ք----- Գ-ա-ե- դ-պ- հ-ն ք-ղ-ք- ---------------------- Գնացեք դեպի հին քաղաք: 0
G----’--k--d--i h----’-g-a-’ G--------- d--- h-- k------- G-a-s-y-k- d-p- h-n k-a-h-k- ---------------------------- Gnats’yek’ depi hin k’aghak’
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Քաղաք-ւմ-շ----ց--ր-ք: Ք------- շ----- ա---- Ք-ղ-ք-ւ- շ-ջ-յ- ա-ե-: --------------------- Քաղաքում շրջայց արեք: 0
K’ag---’um--hr-ayts---r--’ K--------- s-------- a---- K-a-h-k-u- s-r-a-t-’ a-e-’ -------------------------- K’aghak’um shrjayts’ arek’
Běžte do přístavu. Գ---ե--դե-- նավ---ն-իստ: Գ----- դ--- ն----------- Գ-ա-ե- դ-պ- ն-վ-հ-ն-ի-տ- ------------------------ Գնացեք դեպի նավահանգիստ: 0
Gn--s-yek’ d--- ---a-a----t G--------- d--- n---------- G-a-s-y-k- d-p- n-v-h-n-i-t --------------------------- Gnats’yek’ depi navahangist
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Նա-ահա--ստո---շ-ջ-յց կատ--եք: Ն------------ շ----- կ------- Ն-վ-հ-ն-ս-ո-մ շ-ջ-յ- կ-տ-ր-ք- ----------------------------- Նավահանգստում շրջայց կատարեք: 0
N---h-n--tu-----j-y--’ ----r-k’ N----------- s-------- k------- N-v-h-n-s-u- s-r-a-t-’ k-t-r-k- ------------------------------- Navahangstum shrjayts’ katarek’
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Էլ-ի--- ---ա-ժ-ն ---րե- --ն: Է- ի--- տ------- վ----- կ--- Է- ի-ն- տ-ս-ր-ա- վ-յ-ե- կ-ն- ---------------------------- Էլ ի՞նչ տեսարժան վայրեր կան: 0
El--՞nch- ---ar-h-- ------ --n E- i----- t-------- v----- k-- E- i-n-h- t-s-r-h-n v-y-e- k-n ------------------------------ El i՞nch’ tesarzhan vayrer kan

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!