Konverzační příručka

cs Ve městě   »   lt Mieste

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [dvidešimt penki]

Mieste

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. (A-) n---- (v-------) į g----------- s----. (Aš) noriu (važiuoti) į geležinkelio stotį. 0
Chci (jet) na letiště. (A-) n---- (v-------) į o-- u----. (Aš) noriu (važiuoti) į oro uostą. 0
Chci (jet) do centra. (A-) n---- į m----- c-----. (Aš) noriu į miesto centrą. 0
Jak se dostanu na nádraží? Ka-- m-- n------ į g----------- s----? Kaip man nuvykti į geležinkelio stotį? 0
Jak se dostanu na letiště? Ka-- m-- n------ į o-- u----? Kaip man nuvykti į oro uostą? 0
Jak se dostanu do centra? Ka-- m-- n------ į m----- c-----? Kaip man nuvykti į miesto centrą? 0
Potřebuji taxi. Ma- r----- t----. Man reikia taksi. 0
Potřebuji plán města. Ma- r----- m----- p----. Man reikia miesto plano. 0
Potřebuji hotel. Ma- r----- v--------. Man reikia viešbučio. 0
Chci si pronajmout auto. (A-) n------- i---------- a---------. (Aš) norėčiau išsinuomoti automobilį. 0
Tady je moje kreditní karta. Št-- m--- k-------- k------. Štai mano kreditinė kortelė. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Št-- m--- v--------- p---------- / t-----. Štai mano vairuotojo pažymėjimas / teisės. 0
Co je v tomto městě k vidění? Ką g----- p------- m-----? Ką galima pamatyti mieste? 0
Běžte do starého města. Nu------ į s---------. Nueikite į senamiestį. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Pa-------- e--------- p- m-----. Padarykite ekskursiją po miestą. 0
Běžte do přístavu. Nu------ į u----. Nueikite į uostą. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Pa-------- e--------- p- u----. Padarykite ekskursiją po uostą. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Ko--- į------- d-- y-- b- t-? Kokių įžymybių dar yra be to? 0

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!