Konverzační příručka

cs Ve městě   »   kk In the city

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [жиырма бес]

25 [jïırma bes]

In the city

[Qalada]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. М--ан--о--ал-а---ру--ерек. М---- в------- б--- к----- М-ғ-н в-к-а-ғ- б-р- к-р-к- -------------------------- Маған вокзалға бару керек. 0
M--a- vo---lğa --r-------. M---- v------- b--- k----- M-ğ-n v-k-a-ğ- b-r- k-r-k- -------------------------- Mağan vokzalğa barw kerek.
Chci (jet) na letiště. М--а- ә-еж---- -а-у к--ек. М---- ә------- б--- к----- М-ғ-н ә-е-а-ғ- б-р- к-р-к- -------------------------- Маған әуежайға бару керек. 0
Mağan --ej--ğa-bar--k---k. M---- ä------- b--- k----- M-ğ-n ä-e-a-ğ- b-r- k-r-k- -------------------------- Mağan äwejayğa barw kerek.
Chci (jet) do centra. Ма--н -а-а--рт--ы--на -ару ---е-. М---- қ--- о--------- б--- к----- М-ғ-н қ-л- о-т-л-ғ-н- б-р- к-р-к- --------------------------------- Маған қала орталығына бару керек. 0
Mağ------a-o-t-l----a barw-k--e-. M---- q--- o--------- b--- k----- M-ğ-n q-l- o-t-l-ğ-n- b-r- k-r-k- --------------------------------- Mağan qala ortalığına barw kerek.
Jak se dostanu na nádraží? Во-залғ- -алай --рс-м-бол-ды? В------- қ---- б----- б------ В-к-а-ғ- қ-л-й б-р-а- б-л-д-? ----------------------------- Вокзалға қалай барсам болады? 0
Vo-za-ğ--qa--- --r-a--bo-a--? V------- q---- b----- b------ V-k-a-ğ- q-l-y b-r-a- b-l-d-? ----------------------------- Vokzalğa qalay barsam boladı?
Jak se dostanu na letiště? Әу----ғ- қ--ай б---а- бо-ад-? Ә------- қ---- б----- б------ Ә-е-а-ғ- қ-л-й б-р-а- б-л-д-? ----------------------------- Әуежайға қалай барсам болады? 0
Äwe--yğa --lay b--s-- -----ı? Ä------- q---- b----- b------ Ä-e-a-ğ- q-l-y b-r-a- b-l-d-? ----------------------------- Äwejayğa qalay barsam boladı?
Jak se dostanu do centra? Қа-а--р-------- -а-а---а---- -----ы? Қ--- о--------- қ---- б----- б------ Қ-л- о-т-л-ғ-н- қ-л-й б-р-а- б-л-д-? ------------------------------------ Қала орталығына қалай барсам болады? 0
Q--- --t--ığ--a-qal-y b-rsa--b--adı? Q--- o--------- q---- b----- b------ Q-l- o-t-l-ğ-n- q-l-y b-r-a- b-l-d-? ------------------------------------ Qala ortalığına qalay barsam boladı?
Potřebuji taxi. М---н та--и -ерек. М---- т---- к----- М-ғ-н т-к-и к-р-к- ------------------ Маған такси керек. 0
Mağ-n -ak-----r-k. M---- t---- k----- M-ğ-n t-k-ï k-r-k- ------------------ Mağan taksï kerek.
Potřebuji plán města. Маға----л---ң ка-т----к-рек. М---- қ------ к------ к----- М-ғ-н қ-л-н-ң к-р-а-ы к-р-к- ---------------------------- Маған қаланың картасы керек. 0
Ma----q-l---ñ -art--ı----e-. M---- q------ k------ k----- M-ğ-n q-l-n-ñ k-r-a-ı k-r-k- ---------------------------- Mağan qalanıñ kartası kerek.
Potřebuji hotel. Маған қон-қ ү--к--е-. М---- қ---- ү- к----- М-ғ-н қ-н-қ ү- к-р-к- --------------------- Маған қонақ үй керек. 0
Mağan q-na--ü--ke-ek. M---- q---- ü- k----- M-ğ-n q-n-q ü- k-r-k- --------------------- Mağan qonaq üy kerek.
Chci si pronajmout auto. М-н ж-----к-лі- ---ам де--е-і-. М-- ж---- к---- а---- д-- е---- М-н ж-л-а к-л-к а-с-м д-п е-і-. ------------------------------- Мен жалға көлік алсам деп едім. 0
M---j-l-a----i---lsam-d-p---i-. M-- j---- k---- a---- d-- e---- M-n j-l-a k-l-k a-s-m d-p e-i-. ------------------------------- Men jalğa kölik alsam dep edim.
Tady je moje kreditní karta. М--е--ен-ң-неси- карт-м. М--- м---- н---- к------ М-н- м-н-ң н-с-е к-р-а-. ------------------------ Міне менің несие картам. 0
Min- m--i- ne-ï---a--a-. M--- m---- n---- k------ M-n- m-n-ñ n-s-e k-r-a-. ------------------------ Mine meniñ nesïe kartam.
Tady je můj řidičský průkaz. М--- ----ң-жү---з-ш---уәліг-м. М--- м---- ж-------- к-------- М-н- м-н-ң ж-р-і-у-і к-ә-і-і-. ------------------------------ Міне менің жүргізуші куәлігім. 0
M--------ñ ---g-zw-i -w-lig-m. M--- m---- j-------- k-------- M-n- m-n-ñ j-r-i-w-i k-ä-i-i-. ------------------------------ Mine meniñ jürgizwşi kwäligim.
Co je v tomto městě k vidění? Қ--а-а кө--тін ---б-р? Қ----- к------ н- б--- Қ-л-д- к-р-т-н н- б-р- ---------------------- Қалада көретін не бар? 0
Qa---- k-r--in n- -ar? Q----- k------ n- b--- Q-l-d- k-r-t-n n- b-r- ---------------------- Qalada köretin ne bar?
Běžte do starého města. Е--і қ--ағ---а---ы-. Е--- қ----- б------- Е-к- қ-л-ғ- б-р-ң-з- -------------------- Ескі қалаға барыңыз. 0
E-k- --la-- -ar--ı-. E--- q----- b------- E-k- q-l-ğ- b-r-ñ-z- -------------------- Eski qalağa barıñız.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Қ-ланы --л-- э---у--ия жа-аңы-. Қ----- ш---- э-------- ж------- Қ-л-н- ш-л-п э-с-у-с-я ж-с-ң-з- ------------------------------- Қаланы шолып экскурсия жасаңыз. 0
Q---n--ş---- ----w-s--a----a-ız. Q----- ş---- é--------- j------- Q-l-n- ş-l-p é-s-w-s-y- j-s-ñ-z- -------------------------------- Qalanı şolıp ékskwrsïya jasañız.
Běžte do přístavu. По-тқа б---ң--. П----- б------- П-р-қ- б-р-ң-з- --------------- Портқа барыңыз. 0
P--tq- b-r-ñ-z. P----- b------- P-r-q- b-r-ñ-z- --------------- Portqa barıñız.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Порт-- -к-к-р-и---ас----. П----- э-------- ж------- П-р-қ- э-с-у-с-я ж-с-ң-з- ------------------------- Портқа экскурсия жасаңыз. 0
P-r-qa-éks-wr--y- -------. P----- é--------- j------- P-r-q- é-s-w-s-y- j-s-ñ-z- -------------------------- Portqa ékskwrsïya jasañız.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? О-ан б-сқа тағ---а-д-й -өр--т- --р--р б--? О--- б---- т--- қ----- к------ ж----- б--- О-а- б-с-а т-ғ- қ-н-а- к-р-к-і ж-р-е- б-р- ------------------------------------------ Одан басқа тағы қандай көрікті жерлер бар? 0
O-an b-sq--ta-ı --n--y kö-i--i--e---r -a-? O--- b---- t--- q----- k------ j----- b--- O-a- b-s-a t-ğ- q-n-a- k-r-k-i j-r-e- b-r- ------------------------------------------ Odan basqa tağı qanday körikti jerler bar?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!