Konverzační příručka

cs Ve městě   »   ro În oraş

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [douăzeci şi cinci]

În oraş

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. V---u-s- --r- -a ga-ă. V---- s- m--- l- g---- V-e-u s- m-r- l- g-r-. ---------------------- Vreau să merg la gară. 0
Chci (jet) na letiště. V---- s- -erg l- -e--p---. V---- s- m--- l- a-------- V-e-u s- m-r- l- a-r-p-r-. -------------------------- Vreau să merg la aeroport. 0
Chci (jet) do centra. V--a---- merg -n c-nt--l---a--l-i. V---- s- m--- î- c------ o-------- V-e-u s- m-r- î- c-n-r-l o-a-u-u-. ---------------------------------- Vreau să merg în centrul oraşului. 0
Jak se dostanu na nádraží? Cu------g l----r-? C-- a---- l- g---- C-m a-u-g l- g-r-? ------------------ Cum ajung la gară? 0
Jak se dostanu na letiště? C-- -j-ng-la a-rop---? C-- a---- l- a-------- C-m a-u-g l- a-r-p-r-? ---------------------- Cum ajung la aeroport? 0
Jak se dostanu do centra? Cu-----ng-î- cent-ul --aş--u-? C-- a---- î- c------ o-------- C-m a-u-g î- c-n-r-l o-a-u-u-? ------------------------------ Cum ajung în centrul oraşului? 0
Potřebuji taxi. Am-nev-ie d---n-ta--. A- n----- d- u- t---- A- n-v-i- d- u- t-x-. --------------------- Am nevoie de un taxi. 0
Potřebuji plán města. A- ne------e o ha--ă. A- n----- d- o h----- A- n-v-i- d- o h-r-ă- --------------------- Am nevoie de o hartă. 0
Potřebuji hotel. Am-nevo-e-de-un-h-te-. A- n----- d- u- h----- A- n-v-i- d- u- h-t-l- ---------------------- Am nevoie de un hotel. 0
Chci si pronajmout auto. Vreau ---înc-iri---o--aşi-ă. V---- s- î-------- o m------ V-e-u s- î-c-i-i-z o m-ş-n-. ---------------------------- Vreau să închiriez o maşină. 0
Tady je moje kreditní karta. Ai---es-e -art-a---a--e-c----t. A--- e--- c----- m-- d- c------ A-c- e-t- c-r-e- m-a d- c-e-i-. ------------------------------- Aici este cartea mea de credit. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Aic- est--p-rmis----eu-auto. A--- e--- p------- m-- a---- A-c- e-t- p-r-i-u- m-u a-t-. ---------------------------- Aici este permisul meu auto. 0
Co je v tomto městě k vidění? Ce -s-- ----ăzu- în-----? C- e--- d- v---- î- o---- C- e-t- d- v-z-t î- o-a-? ------------------------- Ce este de văzut în oraş? 0
Běžte do starého města. Me-ge----n --nt-u---s---i-. M------ î- c------ i------- M-r-e-i î- c-n-r-l i-t-r-c- --------------------------- Mergeţi în centrul istoric. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. F-ce-- u---u--al --a-ului. F----- u- t-- a- o-------- F-c-ţ- u- t-r a- o-a-u-u-. -------------------------- Faceţi un tur al oraşului. 0
Běžte do přístavu. Merg-ţ- -n--or-. M------ î- p---- M-r-e-i î- p-r-. ---------------- Mergeţi în port. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. F-ceţ---- t----- p--t-lu-. F----- u- t-- a- p-------- F-c-ţ- u- t-r a- p-r-u-u-. -------------------------- Faceţi un tur al portului. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? C--ob-ec-ive tu-istic----i-există? C- o-------- t-------- m-- e------ C- o-i-c-i-e t-r-s-i-e m-i e-i-t-? ---------------------------------- Ce obiective turistice mai există? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!