Konverzační příručka

cs Ve městě   »   ka ქალაქში

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [ოცდახუთი]

25 [otsdakhuti]

ქალაქში

[kalakshi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. სა--უ----მ---ა. ს------- მ----- ს-დ-უ-ზ- მ-ნ-ა- --------------- სადგურზე მინდა. 0
sa-gu-ze--in--. s------- m----- s-d-u-z- m-n-a- --------------- sadgurze minda.
Chci (jet) na letiště. ა------ტ-ი--ინდ-. ა--------- მ----- ა-რ-პ-რ-შ- მ-ნ-ა- ----------------- აეროპორტში მინდა. 0
a-r----r--shi-m---a. a------------ m----- a-r-p-o-t-s-i m-n-a- -------------------- aerop'ort'shi minda.
Chci (jet) do centra. ქალა-ი--ც---რში მ-ნ-ა. ქ------ ც------ მ----- ქ-ლ-ქ-ს ც-ნ-რ-ი მ-ნ-ა- ---------------------- ქალაქის ცენტრში მინდა. 0
k-lak-- -sen-'r-----i-d-. k------ t--------- m----- k-l-k-s t-e-t-r-h- m-n-a- ------------------------- kalakis tsent'rshi minda.
Jak se dostanu na nádraží? რო--რ-მი-იდ---ა-გურ-მ--? რ---- მ----- ს---------- რ-გ-რ მ-ვ-დ- ს-დ-უ-ა-დ-? ------------------------ როგორ მივიდე სადგურამდე? 0
r-g-r m---de-s----ramde? r---- m----- s---------- r-g-r m-v-d- s-d-u-a-d-? ------------------------ rogor mivide sadguramde?
Jak se dostanu na letiště? რო-ო--მ----- ა--ოპ-რ-----? რ---- მ----- ა------------ რ-გ-რ მ-ვ-დ- ა-რ-პ-რ-ა-დ-? -------------------------- როგორ მივიდე აეროპორტამდე? 0
r-g-- ---ide---rop'------d-? r---- m----- a-------------- r-g-r m-v-d- a-r-p-o-t-a-d-? ---------------------------- rogor mivide aerop'ort'amde?
Jak se dostanu do centra? როგ----ივ-დე--ა-აქი- ც-ნტ-ა-დ-? რ---- მ----- ქ------ ც--------- რ-გ-რ მ-ვ-დ- ქ-ლ-ქ-ს ც-ნ-რ-მ-ე- ------------------------------- როგორ მივიდე ქალაქის ცენტრამდე? 0
ro--r mi-----k-l-kis ts---'ramde? r---- m----- k------ t----------- r-g-r m-v-d- k-l-k-s t-e-t-r-m-e- --------------------------------- rogor mivide kalakis tsent'ramde?
Potřebuji taxi. ტ-ქს---ჭ-რ-ება. ტ---- მ-------- ტ-ქ-ი მ-ი-დ-ბ-. --------------- ტაქსი მჭირდება. 0
t-------c-'i-----. t----- m---------- t-a-s- m-h-i-d-b-. ------------------ t'aksi mch'irdeba.
Potřebuji plán města. ქა-ა-ი----კ- მ----ე-ა. ქ------ რ--- მ-------- ქ-ლ-ქ-ს რ-კ- მ-ი-დ-ბ-. ---------------------- ქალაქის რუკა მჭირდება. 0
kalakis-r-k'a mc-'ir----. k------ r---- m---------- k-l-k-s r-k-a m-h-i-d-b-. ------------------------- kalakis ruk'a mch'irdeba.
Potřebuji hotel. სასტ-მრ- ---რდე-ა. ს------- მ-------- ს-ს-უ-რ- მ-ი-დ-ბ-. ------------------ სასტუმრო მჭირდება. 0
s--t-u--- --h'-r--b-. s-------- m---------- s-s-'-m-o m-h-i-d-b-. --------------------- sast'umro mch'irdeba.
Chci si pronajmout auto. მ--და-მ-ნქ--- ვიქ-რა--. მ---- მ------ ვ-------- მ-ნ-ა მ-ნ-ა-ა ვ-ქ-რ-ვ-. ----------------------- მინდა მანქანა ვიქირავო. 0
m--da ma-k--a vi--ra-o. m---- m------ v-------- m-n-a m-n-a-a v-k-r-v-. ----------------------- minda mankana vikiravo.
Tady je moje kreditní karta. აი, -ემი--ა-რედ-ტო ბარ--ი. ა-- ჩ--- ს-------- ბ------ ა-, ჩ-მ- ს-კ-ე-ი-ო ბ-რ-თ-. -------------------------- აი, ჩემი საკრედიტო ბარათი. 0
ai, ch-m- ----red-t'--b-r-ti. a-- c---- s---------- b------ a-, c-e-i s-k-r-d-t-o b-r-t-. ----------------------------- ai, chemi sak'redit'o barati.
Tady je můj řidičský průkaz. ა-, -ემ--მარ---ს-მ-წმ--ა. ა-- ჩ--- მ------ მ------- ა-, ჩ-მ- მ-რ-ვ-ს მ-წ-ო-ა- ------------------------- აი, ჩემი მართვის მოწმობა. 0
a-,-c-em--m------ mots---b-. a-- c---- m------ m--------- a-, c-e-i m-r-v-s m-t-'-o-a- ---------------------------- ai, chemi martvis mots'moba.
Co je v tomto městě k vidění? რ--არ-ს -ა--ქ---სა--ხავ-? რ- ა--- ქ------ ს-------- რ- ა-ი- ქ-ლ-ქ-ი ს-ნ-ხ-ვ-? ------------------------- რა არის ქალაქში სანახავი? 0
r-------k--aksh--s-na---v-? r- a--- k------- s--------- r- a-i- k-l-k-h- s-n-k-a-i- --------------------------- ra aris kalakshi sanakhavi?
Běžte do starého města. წ-დ-თ-ძ--ლ ქ-ლ-ქშ-! წ---- ძ--- ქ------- წ-დ-თ ძ-ე- ქ-ლ-ქ-ი- ------------------- წადით ძველ ქალაქში! 0
t-'a----dzvel ka----h-! t------ d---- k-------- t-'-d-t d-v-l k-l-k-h-! ----------------------- ts'adit dzvel kalakshi!
Zúčastněte se okružní jízdy městem. მო--ყვ-თ ექ--ურსი------ქშ-! მ------- ე-------- ქ------- მ-ა-ყ-ე- ე-ს-უ-ს-ა ქ-ლ-ქ-ი- --------------------------- მოაწყვეთ ექსკურსია ქალაქში! 0
m-a-s----t -ksk'-r--- -a-ak---! m--------- e--------- k-------- m-a-s-q-e- e-s-'-r-i- k-l-k-h-! ------------------------------- moats'qvet eksk'ursia kalakshi!
Běžte do přístavu. წადით-ნ------უ-ში! წ---- ნ----------- წ-დ-თ ნ-ვ-ა-გ-რ-ი- ------------------ წადით ნავსადგურში! 0
ts---i--n-v---g--shi! t------ n------------ t-'-d-t n-v-a-g-r-h-! --------------------- ts'adit navsadgurshi!
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. მო--ყ-ეთ ----ურ-ი- ნა--ა--ურში! მ------- ე-------- ნ----------- მ-ა-ყ-ე- ე-ს-უ-ს-ა ნ-ვ-ა-გ-რ-ი- ------------------------------- მოაწყვეთ ექსკურსია ნავსადგურში! 0
moats'q-e--eksk--rs-a n---ad-u-shi! m--------- e--------- n------------ m-a-s-q-e- e-s-'-r-i- n-v-a-g-r-h-! ----------------------------------- moats'qvet eksk'ursia navsadgurshi!
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? კ--ე- ----ანა-ა-ბ-ბ--? კ---- რ- ს------------ კ-დ-ვ რ- ს-ნ-ხ-ო-ე-ი-? ---------------------- კიდევ რა სანახაობებია? 0
k-i-e- -a--ana-h-obeb--? k----- r- s------------- k-i-e- r- s-n-k-a-b-b-a- ------------------------ k'idev ra sanakhaobebia?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!