Konverzační příručka

cs Ve městě   »   no I byen

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [tjuefem]

I byen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. J-g v-- --- to-stasj---n. J-- v-- t-- t------------ J-g v-l t-l t-g-t-s-o-e-. ------------------------- Jeg vil til togstasjonen. 0
Chci (jet) na letiště. Je- --- ti----ypla--en. J-- v-- t-- f---------- J-g v-l t-l f-y-l-s-e-. ----------------------- Jeg vil til flyplassen. 0
Chci (jet) do centra. J---v-l-t-l sen--um. J-- v-- t-- s------- J-g v-l t-l s-n-r-m- -------------------- Jeg vil til sentrum. 0
Jak se dostanu na nádraží? Hv-rd-- kom--- je---il t-gst----n-n? H------ k----- j-- t-- t------------ H-o-d-n k-m-e- j-g t-l t-g-t-s-o-e-? ------------------------------------ Hvordan kommer jeg til togstasjonen? 0
Jak se dostanu na letiště? Hvord-n-k-m-er--eg-t-l--l--l-s-e-? H------ k----- j-- t-- f---------- H-o-d-n k-m-e- j-g t-l f-y-l-s-e-? ---------------------------------- Hvordan kommer jeg til flyplassen? 0
Jak se dostanu do centra? H-------ko-------- ti--s---ru-? H------ k----- j-- t-- s------- H-o-d-n k-m-e- j-g t-l s-n-r-m- ------------------------------- Hvordan kommer jeg til sentrum? 0
Potřebuji taxi. Jeg-tr--g---en-d---je. J-- t------ e- d------ J-g t-e-g-r e- d-o-j-. ---------------------- Jeg trenger en drosje. 0
Potřebuji plán města. J---tr-ng----t--by--a--. J-- t------ e- (-------- J-g t-e-g-r e- (-y-k-r-. ------------------------ Jeg trenger et (by)kart. 0
Potřebuji hotel. J----r-n-e- -t -o----. J-- t------ e- h------ J-g t-e-g-r e- h-t-l-. ---------------------- Jeg trenger et hotell. 0
Chci si pronajmout auto. Jeg--nsk-r-å le-e -- -i-. J-- ø----- å l--- e- b--- J-g ø-s-e- å l-i- e- b-l- ------------------------- Jeg ønsker å leie en bil. 0
Tady je moje kreditní karta. H-- e- ---d-t--orte---itt. H-- e- k------------ m---- H-r e- k-e-i-t-o-t-t m-t-. -------------------------- Her er kredittkortet mitt. 0
Tady je můj řidičský průkaz. H-r--r-f-rer-----t-mi-t. H-- e- f---------- m---- H-r e- f-r-r-o-t-t m-t-. ------------------------ Her er førerkortet mitt. 0
Co je v tomto městě k vidění? H-a -- d-- --s- - b---? H-- e- d-- å s- i b---- H-a e- d-t å s- i b-e-? ----------------------- Hva er det å se i byen? 0
Běžte do starého města. G- p- -a---b-e-. G- p- g--------- G- p- g-m-e-y-n- ---------------- Gå på gamlebyen. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. D----å---g--se-i-- - --en. D-- p- s---------- i b---- D-a p- s-g-t-e-i-g i b-e-. -------------------------- Dra på sightseeing i byen. 0
Běžte do přístavu. Gå til -av-a. G- t-- h----- G- t-l h-v-a- ------------- Gå til havna. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Dr- p- -åtsi---seei-g. D-- p- b-------------- D-a p- b-t-i-h-s-e-n-. ---------------------- Dra på båtsightseeing. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Hvi----se--rdig------finn---det-el----? H----- s------------ f----- d-- e------ H-i-k- s-v-r-i-h-t-r f-n-e- d-t e-l-r-? --------------------------------------- Hvilke severdigheter finnes det ellers? 0

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!