Konverzační příručka

cs Ve městě   »   eo En la urbo

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [dudek kvin]

En la urbo

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Chci (jet] na nádraží. M- ---us -r- al -- s-acido-o. M_ ŝ____ i__ a_ l_ s_________ M- ŝ-t-s i-i a- l- s-a-i-o-o- ----------------------------- Mi ŝatus iri al la stacidomo. 0
Chci (jet] na letiště. Mi -atus i---------flugha--n-. M_ ŝ____ i__ a_ l_ f__________ M- ŝ-t-s i-i a- l- f-u-h-v-n-. ------------------------------ Mi ŝatus iri al la flughaveno. 0
Chci (jet] do centra. Mi--a------i--l-la -rboc-----. M_ ŝ____ i__ a_ l_ u__________ M- ŝ-t-s i-i a- l- u-b-c-n-r-. ------------------------------ Mi ŝatus iri al la urbocentro. 0
Jak se dostanu na nádraží? Ki-l mi at-ngu--a -t---d---n? K___ m_ a_____ l_ s__________ K-e- m- a-i-g- l- s-a-i-o-o-? ----------------------------- Kiel mi atingu la stacidomon? 0
Jak se dostanu na letiště? Ki-l-m--a-i--- la-f--ghav-n-n? K___ m_ a_____ l_ f___________ K-e- m- a-i-g- l- f-u-h-v-n-n- ------------------------------ Kiel mi atingu la flughavenon? 0
Jak se dostanu do centra? K----mi-a--n-u l--u-bocen-r--? K___ m_ a_____ l_ u___________ K-e- m- a-i-g- l- u-b-c-n-r-n- ------------------------------ Kiel mi atingu la urbocentron? 0
Potřebuji taxi. M- -ezon---taksi-n. M_ b______ t_______ M- b-z-n-s t-k-i-n- ------------------- Mi bezonas taksion. 0
Potřebuji plán města. Mi -ezon-s u-bo---o-. M_ b______ u_________ M- b-z-n-s u-b-m-p-n- --------------------- Mi bezonas urbomapon. 0
Potřebuji hotel. M------na- h-t--o-. M_ b______ h_______ M- b-z-n-s h-t-l-n- ------------------- Mi bezonas hotelon. 0
Chci si pronajmout auto. M------s -----n---ŭ-o-. M_ ŝ____ l______ a_____ M- ŝ-t-s l-p-e-i a-t-n- ----------------------- Mi ŝatus lupreni aŭton. 0
Tady je moje kreditní karta. J-n mi- -r--i---rt-. J__ m__ k___________ J-n m-a k-e-i-k-r-o- -------------------- Jen mia kreditkarto. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Je-------t--pe-m----o. J__ m__ s_____________ J-n m-a s-i-p-r-e-i-o- ---------------------- Jen mia stirpermesilo. 0
Co je v tomto městě k vidění? Kio -i-it-ndas-e- la -rbo? K__ v_________ e_ l_ u____ K-o v-z-t-n-a- e- l- u-b-? -------------------------- Kio vizitindas en la urbo? 0
Běžte do starého města. Iru a- l---alno-----b-. I__ a_ l_ m______ u____ I-u a- l- m-l-o-a u-b-. ----------------------- Iru al la malnova urbo. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Far- g---a--- vi--t-n-de la -rb-. F___ g_______ v______ d_ l_ u____ F-r- g-i-a-a- v-z-t-n d- l- u-b-. --------------------------------- Faru gvidatan viziton de la urbo. 0
Běžte do přístavu. I-- -l--a --v--o. I__ a_ l_ h______ I-u a- l- h-v-n-. ----------------- Iru al la haveno. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Fa----v-d---n--i-i--n d- la ---eno. F___ g_______ v______ d_ l_ h______ F-r- g-i-a-a- v-z-t-n d- l- h-v-n-. ----------------------------------- Faru gvidatan viziton de la haveno. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? K--- -id--daĵ-j --t-s-k-om-t---? K___ v_________ e____ k___ t____ K-u- v-d-n-a-o- e-t-s k-o- t-u-? -------------------------------- Kiuj vidindaĵoj estas krom tiuj? 0

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!