Konverzační příručka

cs Ve městě   »   mk Во градот

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [дваесет и пет]

25 [dvayesyet i pyet]

Во градот

Vo guradot

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Chci (jet] na nádraží. Би --ка- - -а------он--ел-з---к--а ---н-ц-. Б_ с____ / с_____ к__ ж___________ с_______ Б- с-к-л / с-к-л- к-н ж-л-з-и-к-т- с-а-и-а- ------------------------------------------- Би сакал / сакала кон железничката станица. 0
Bi----a--- s--ala --n ʐy---eznichka-a--t-n----. B_ s____ / s_____ k__ ʐ______________ s________ B- s-k-l / s-k-l- k-n ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-. ----------------------------------------------- Bi sakal / sakala kon ʐyelyeznichkata stanitza.
Chci (jet] na letiště. Би с-----/ с-к-ла--о---еро--ом--. Б_ с____ / с_____ к__ а__________ Б- с-к-л / с-к-л- к-н а-р-д-о-о-. --------------------------------- Би сакал / сакала кон аеродромот. 0
Bi-------- ---al---o-------d-o-o-. B_ s____ / s_____ k__ a___________ B- s-k-l / s-k-l- k-n a-e-o-r-m-t- ---------------------------------- Bi sakal / sakala kon ayerodromot.
Chci (jet] do centra. Б- --к-л-- ---а-а-в-----т-ро--н----а--т. Б_ с____ / с_____ в_ ц_______ н_ г______ Б- с-к-л / с-к-л- в- ц-н-а-о- н- г-а-о-. ---------------------------------------- Би сакал / сакала во центарот на градот. 0
Bi s---l-/--aka-a ----z--n----t-n--gu---o-. B_ s____ / s_____ v_ t_________ n_ g_______ B- s-k-l / s-k-l- v- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t- ------------------------------------------- Bi sakal / sakala vo tzyentarot na guradot.
Jak se dostanu na nádraží? К----д- с-и--а- до же-е-н---а-а--т-н-ца? К___ д_ с______ д_ ж___________ с_______ К-к- д- с-и-н-м д- ж-л-з-и-к-т- с-а-и-а- ---------------------------------------- Како да стигнам до железничката станица? 0
K-k---a s---una- -o-ʐ-el---nichk--- sta-itz-? K___ d_ s_______ d_ ʐ______________ s________ K-k- d- s-i-u-a- d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? --------------------------------------------- Kako da stigunam do ʐyelyeznichkata stanitza?
Jak se dostanu na letiště? К--- -- -ти-н-м----аерод-омо-? К___ д_ с______ д_ а__________ К-к- д- с-и-н-м д- а-р-д-о-о-? ------------------------------ Како да стигнам до аеродромот? 0
Kak--da-sti----- -o a-erod-om-t? K___ d_ s_______ d_ a___________ K-k- d- s-i-u-a- d- a-e-o-r-m-t- -------------------------------- Kako da stigunam do ayerodromot?
Jak se dostanu do centra? Ка-о да-ст-г-а- -- -е--а-от-на--ра--т? К___ д_ с______ д_ ц_______ н_ г______ К-к- д- с-и-н-м д- ц-н-а-о- н- г-а-о-? -------------------------------------- Како да стигнам до центарот на градот? 0
Kak- ----t--unam do tzye-ta--t--- --rad-t? K___ d_ s_______ d_ t_________ n_ g_______ K-k- d- s-i-u-a- d- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t- ------------------------------------------ Kako da stigunam do tzyentarot na guradot?
Potřebuji taxi. М---р--- --к--. М_ т____ т_____ М- т-е-а т-к-и- --------------- Ми треба такси. 0
M-----e-a-t-ksi. M_ t_____ t_____ M- t-y-b- t-k-i- ---------------- Mi tryeba taksi.
Potřebuji plán města. М--тре------т- на--р---т. М_ т____ к____ н_ г______ М- т-е-а к-р-а н- г-а-о-. ------------------------- Ми треба карта на градот. 0
M- --y----ka---------ra---. M_ t_____ k____ n_ g_______ M- t-y-b- k-r-a n- g-r-d-t- --------------------------- Mi tryeba karta na guradot.
Potřebuji hotel. М- т-еба--о--л. М_ т____ х_____ М- т-е-а х-т-л- --------------- Ми треба хотел. 0
M--tr-e-------y--. M_ t_____ k_______ M- t-y-b- k-o-y-l- ------------------ Mi tryeba khotyel.
Chci si pronajmout auto. Б- ---ал - са------а -зн-ј--м-е-ен ----м--ил. Б_ с____ / с_____ д_ и_______ е___ а_________ Б- с-к-л / с-к-л- д- и-н-ј-а- е-е- а-т-м-б-л- --------------------------------------------- Би сакал / сакала да изнајмам еден автомобил. 0
Bi -ak-l / sa-a-a-da-iznaј--m yed--n a--om----. B_ s____ / s_____ d_ i_______ y_____ a_________ B- s-k-l / s-k-l- d- i-n-ј-a- y-d-e- a-t-m-b-l- ----------------------------------------------- Bi sakal / sakala da iznaјmam yedyen avtomobil.
Tady je moje kreditní karta. Ев- ј-----------ед-т-а --р-и-к-. Е__ ј_ м_____ к_______ к________ Е-е ј- м-ј-т- к-е-и-н- к-р-и-к-. -------------------------------- Еве ја мојата кредитна картичка. 0
Y--y---a --јata-kr-e-itna-k-r--c---. Y____ ј_ m_____ k________ k_________ Y-v-e ј- m-ј-t- k-y-d-t-a k-r-i-h-a- ------------------------------------ Yevye јa moјata kryeditna kartichka.
Tady je můj řidičský průkaz. Е-- ја--оја-а---за--- ---в-л-. Е__ ј_ м_____ в______ д_______ Е-е ј- м-ј-т- в-з-ч-а д-з-о-а- ------------------------------ Еве ја мојата возачка дозвола. 0
Y--y---a mo---a-vo---h-- do-v-l-. Y____ ј_ m_____ v_______ d_______ Y-v-e ј- m-ј-t- v-z-c-k- d-z-o-a- --------------------------------- Yevye јa moјata vozachka dozvola.
Co je v tomto městě k vidění? Ш-о -ма--- с--вид- в---ра-от? Ш__ и__ д_ с_ в___ в_ г______ Ш-о и-а д- с- в-д- в- г-а-о-? ----------------------------- Што има да се види во градот? 0
S-t---m---a sy--v--i-vo-gu--d-t? S___ i__ d_ s__ v___ v_ g_______ S-t- i-a d- s-e v-d- v- g-r-d-t- -------------------------------- Shto ima da sye vidi vo guradot?
Běžte do starého města. Појд----------рио--дел на г-а-о-. П______ в_ с______ д__ н_ г______ П-ј-е-е в- с-а-и-т д-л н- г-а-о-. --------------------------------- Појдете во стариот дел на градот. 0
P--dyet-e-v- -t-r-o- --e- n----ra-ot. P________ v_ s______ d___ n_ g_______ P-ј-y-t-e v- s-a-i-t d-e- n- g-r-d-t- ------------------------------------- Poјdyetye vo stariot dyel na guradot.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. На-р---т- -д---гр-дс-- ----о-ка. Н________ е___ г______ о________ Н-п-а-е-е е-н- г-а-с-а о-и-о-к-. -------------------------------- Направете една градска обиколка. 0
N--ra-y--ye----na -ur--s-a-o--k--ka. N__________ y____ g_______ o________ N-p-a-y-t-e y-d-a g-r-d-k- o-i-o-k-. ------------------------------------ Napravyetye yedna guradska obikolka.
Běžte do přístavu. П--дет--н- пр-с-а--ш-ето. П______ н_ п_____________ П-ј-е-е н- п-и-т-н-ш-е-о- ------------------------- Појдете на пристаништето. 0
Po--ye-ye -----is---i-h-ye--. P________ n_ p_______________ P-ј-y-t-e n- p-i-t-n-s-t-e-o- ----------------------------- Poјdyetye na pristanishtyeto.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. На---в-те-една---ис---и--- ---к-лка. Н________ е___ п__________ о________ Н-п-а-е-е е-н- п-и-т-н-ш-а о-и-о-к-. ------------------------------------ Направете една пристанишна обиколка. 0
N-pra-yetye--e-n- p--st--i-------------. N__________ y____ p___________ o________ N-p-a-y-t-e y-d-a p-i-t-n-s-n- o-i-o-k-. ---------------------------------------- Napravyetye yedna pristanishna obikolka.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? К-и ------з-а-ен--о-ти г--има --вен -оа? К__ д____ з___________ г_ и__ о____ т___ К-и д-у-и з-а-е-и-о-т- г- и-а о-в-н т-а- ---------------------------------------- Кои други знаменитости ги има освен тоа? 0
Koi-d--o-----na-yeni--s-i gui---a -sv-e- toa? K__ d______ z____________ g__ i__ o_____ t___ K-i d-o-g-i z-a-y-n-t-s-i g-i i-a o-v-e- t-a- --------------------------------------------- Koi droogui znamyenitosti gui ima osvyen toa?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!