Konverzační příručka

cs Ve městě   »   mk Во градот

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [дваесет и пет]

25 [dvayesyet i pyet]

Во градот

[Vo guradot]

čeština makedonština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Би с---- / с----- к-- ж----------- с------. Би сакал / сакала кон железничката станица. 0
B- s---- / s----- k-- ʐ-------------- s-------. Bi s---- / s----- k-- ʐ-------------- s-------. Bi sakal / sakala kon ʐyelyeznichkata stanitza. B- s-k-l / s-k-l- k-n ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-. ---------/------------------------------------.
Chci (jet) na letiště. Би с---- / с----- к-- а---------. Би сакал / сакала кон аеродромот. 0
B- s---- / s----- k-- a----------. Bi s---- / s----- k-- a----------. Bi sakal / sakala kon ayerodromot. B- s-k-l / s-k-l- k-n a-e-o-r-m-t. ---------/-----------------------.
Chci (jet) do centra. Би с---- / с----- в- ц------- н- г-----. Би сакал / сакала во центарот на градот. 0
B- s---- / s----- v- t--------- n- g------. Bi s---- / s----- v- t--------- n- g------. Bi sakal / sakala vo tzyentarot na guradot. B- s-k-l / s-k-l- v- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t. ---------/--------------------------------.
Jak se dostanu na nádraží? Ка-- д- с------ д- ж----------- с------? Како да стигнам до железничката станица? 0
K--- d- s------- d- ʐ-------------- s-------? Ka-- d- s------- d- ʐ-------------- s-------? Kako da stigunam do ʐyelyeznichkata stanitza? K-k- d- s-i-u-a- d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? --------------------------------------------?
Jak se dostanu na letiště? Ка-- д- с------ д- а---------? Како да стигнам до аеродромот? 0
K--- d- s------- d- a----------? Ka-- d- s------- d- a----------? Kako da stigunam do ayerodromot? K-k- d- s-i-u-a- d- a-e-o-r-m-t? -------------------------------?
Jak se dostanu do centra? Ка-- д- с------ д- ц------- н- г-----? Како да стигнам до центарот на градот? 0
K--- d- s------- d- t--------- n- g------? Ka-- d- s------- d- t--------- n- g------? Kako da stigunam do tzyentarot na guradot? K-k- d- s-i-u-a- d- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t? -----------------------------------------?
Potřebuji taxi. Ми т---- т----. Ми треба такси. 0
M- t----- t----. Mi t----- t----. Mi tryeba taksi. M- t-y-b- t-k-i. ---------------.
Potřebuji plán města. Ми т---- к---- н- г-----. Ми треба карта на градот. 0
M- t----- k---- n- g------. Mi t----- k---- n- g------. Mi tryeba karta na guradot. M- t-y-b- k-r-a n- g-r-d-t. --------------------------.
Potřebuji hotel. Ми т---- х----. Ми треба хотел. 0
M- t----- k------. Mi t----- k------. Mi tryeba khotyel. M- t-y-b- k-o-y-l. -----------------.
Chci si pronajmout auto. Би с---- / с----- д- и------- е--- а--------. Би сакал / сакала да изнајмам еден автомобил. 0
B- s---- / s----- d- i------- y----- a--------. Bi s---- / s----- d- i------- y----- a--------. Bi sakal / sakala da iznaјmam yedyen avtomobil. B- s-k-l / s-k-l- d- i-n-ј-a- y-d-e- a-t-m-b-l. ---------/------------------------------------.
Tady je moje kreditní karta. Ев- ј- м----- к------- к-------. Еве ја мојата кредитна картичка. 0
Y---- ј- m----- k-------- k--------. Ye--- ј- m----- k-------- k--------. Yevye јa moјata kryeditna kartichka. Y-v-e ј- m-ј-t- k-y-d-t-a k-r-i-h-a. -----------------------------------.
Tady je můj řidičský průkaz. Ев- ј- м----- в------ д------. Еве ја мојата возачка дозвола. 0
Y---- ј- m----- v------- d------. Ye--- ј- m----- v------- d------. Yevye јa moјata vozachka dozvola. Y-v-e ј- m-ј-t- v-z-c-k- d-z-o-a. --------------------------------.
Co je v tomto městě k vidění? Шт- и-- д- с- в--- в- г-----? Што има да се види во градот? 0
S--- i-- d- s-- v--- v- g------? Sh-- i-- d- s-- v--- v- g------? Shto ima da sye vidi vo guradot? S-t- i-a d- s-e v-d- v- g-r-d-t? -------------------------------?
Běžte do starého města. По----- в- с------ д-- н- г-----. Појдете во стариот дел на градот. 0
P-------- v- s------ d--- n- g------. Po------- v- s------ d--- n- g------. Poјdyetye vo stariot dyel na guradot. P-ј-y-t-e v- s-a-i-t d-e- n- g-r-d-t. ------------------------------------.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. На------- е--- г------ о-------. Направете една градска обиколка. 0
N---------- y---- g------- o-------. Na--------- y---- g------- o-------. Napravyetye yedna guradska obikolka. N-p-a-y-t-e y-d-a g-r-d-k- o-i-o-k-. -----------------------------------.
Běžte do přístavu. По----- н- п------------. Појдете на пристаништето. 0
P-------- n- p--------------. Po------- n- p--------------. Poјdyetye na pristanishtyeto. P-ј-y-t-e n- p-i-t-n-s-t-e-o. ----------------------------.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. На------- е--- п---------- о-------. Направете една пристанишна обиколка. 0
N---------- y---- p----------- o-------. Na--------- y---- p----------- o-------. Napravyetye yedna pristanishna obikolka. N-p-a-y-t-e y-d-a p-i-t-n-s-n- o-i-o-k-. ---------------------------------------.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Ко- д---- з----------- г- и-- о---- т--? Кои други знаменитости ги има освен тоа? 0
K-- d------ z------------ g-- i-- o----- t--? Ko- d------ z------------ g-- i-- o----- t--? Koi droogui znamyenitosti gui ima osvyen toa? K-i d-o-g-i z-a-y-n-t-s-i g-i i-a o-v-e- t-a? --------------------------------------------?

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!