Konverzační příručka

cs Ve městě   »   uk У місті

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [двадцять п’ять]

25 [dvadtsyatʹ pʺyatʹ]

У місті

U misti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Chci (jet] na nádraží. Я--отів--и-- -о-і-а б н- в----л. Я х____ б_ / х_____ б н_ в______ Я х-т-в б- / х-т-л- б н- в-к-а-. -------------------------------- Я хотів би / хотіла б на вокзал. 0
Y- khoti--b--/ -ho-----b----v-kz--. Y_ k_____ b_ / k______ b n_ v______ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b n- v-k-a-. ----------------------------------- YA khotiv by / khotila b na vokzal.
Chci (jet] na letiště. Я-х-тів -и-/ --т---------а-ро-о---. Я х____ б_ / х_____ б д_ а_________ Я х-т-в б- / х-т-л- б д- а-р-п-р-у- ----------------------------------- Я хотів би / хотіла б до аеропорту. 0
Y- -h-t-- by-/ khotil- b ---a-r---rtu. Y_ k_____ b_ / k______ b d_ a_________ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b d- a-r-p-r-u- -------------------------------------- YA khotiv by / khotila b do aeroportu.
Chci (jet] do centra. Я-х--і---и --х-ті-а - - -е-т- --с-а. Я х____ б_ / х_____ б в ц____ м_____ Я х-т-в б- / х-т-л- б в ц-н-р м-с-а- ------------------------------------ Я хотів би / хотіла б в центр міста. 0
YA----t-- -- / k---il--b-v t-e--r m-sta. Y_ k_____ b_ / k______ b v t_____ m_____ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b v t-e-t- m-s-a- ---------------------------------------- YA khotiv by / khotila b v tsentr mista.
Jak se dostanu na nádraží? Я- -----т-ся ---вокзал? Я_ д________ н_ в______ Я- д-с-а-и-я н- в-к-а-? ----------------------- Як дістатися на вокзал? 0
Y-- d--tatys-a-na-v--za-? Y__ d_________ n_ v______ Y-k d-s-a-y-y- n- v-k-a-? ------------------------- Yak distatysya na vokzal?
Jak se dostanu na letiště? Я----ст---ся д- ае-оп-р--? Я_ д________ д_ а_________ Я- д-с-а-и-я д- а-р-п-р-у- -------------------------- Як дістатися до аеропорту? 0
Y-----st-t--ya ---a---p-r-u? Y__ d_________ d_ a_________ Y-k d-s-a-y-y- d- a-r-p-r-u- ---------------------------- Yak distatysya do aeroportu?
Jak se dostanu do centra? Як-ді--а-ися ----ентр--м-с--? Я_ д________ д_ ц_____ м_____ Я- д-с-а-и-я д- ц-н-р- м-с-а- ----------------------------- Як дістатися до центру міста? 0
Ya- di-t---sy--d- --en-r--m-s-a? Y__ d_________ d_ t______ m_____ Y-k d-s-a-y-y- d- t-e-t-u m-s-a- -------------------------------- Yak distatysya do tsentru mista?
Potřebuji taxi. М-ні п-т----е-т----. М___ п_______ т_____ М-н- п-т-і-н- т-к-і- -------------------- Мені потрібне таксі. 0
M-ni -o------ t----. M___ p_______ t_____ M-n- p-t-i-n- t-k-i- -------------------- Meni potribne taksi.
Potřebuji plán města. М--і-п----б-а--ап- м-ста. М___ п_______ м___ м_____ М-н- п-т-і-н- м-п- м-с-а- ------------------------- Мені потрібна мапа міста. 0
Me----ot-ibn- --p- --st-. M___ p_______ m___ m_____ M-n- p-t-i-n- m-p- m-s-a- ------------------------- Meni potribna mapa mista.
Potřebuji hotel. Мені -о--і--- -о-ель. М___ п_______ г______ М-н- п-т-і-е- г-т-л-. --------------------- Мені потрібен готель. 0
Meni--o-riben h-t-l-. M___ p_______ h______ M-n- p-t-i-e- h-t-l-. --------------------- Meni potriben hotelʹ.
Chci si pronajmout auto. Я------ -и-/ х---л- б -айняти-а--омоб--ь. Я х____ б_ / х_____ б н______ а__________ Я х-т-в б- / х-т-л- б н-й-я-и а-т-м-б-л-. ----------------------------------------- Я хотів би / хотіла б найняти автомобіль. 0
Y--k--t-- by - -ho-------na---yaty-a---mo-ilʹ. Y_ k_____ b_ / k______ b n_______ a__________ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b n-y-n-a-y a-t-m-b-l-. ---------------------------------------------- YA khotiv by / khotila b nay̆nyaty avtomobilʹ.
Tady je moje kreditní karta. О-ь--оя к--д-т-- к-р--а. О__ м__ к_______ к______ О-ь м-я к-е-и-н- к-р-к-. ------------------------ Ось моя кредитна картка. 0
O-- m--a-k-e--tna-kar-ka. O__ m___ k_______ k______ O-ʹ m-y- k-e-y-n- k-r-k-. ------------------------- Osʹ moya kredytna kartka.
Tady je můj řidičský průkaz. О-ь мої-п--в-. О__ м__ п_____ О-ь м-ї п-а-а- -------------- Ось мої права. 0
Osʹ--oi- prava. O__ m__ p_____ O-ʹ m-i- p-a-a- --------------- Osʹ moï prava.
Co je v tomto městě k vidění? Що---жн- ----ну-- ----ст-? Щ_ м____ о_______ в м_____ Щ- м-ж-а о-л-н-т- в м-с-і- -------------------------- Що можна оглянути в місті? 0
Sh--o ---hna --ly------v--ist-? S____ m_____ o________ v m_____ S-c-o m-z-n- o-l-a-u-y v m-s-i- ------------------------------- Shcho mozhna ohlyanuty v misti?
Běžte do starého města. І--т- - старе -іс--. І____ в с____ м_____ І-і-ь в с-а-е м-с-о- -------------------- Ідіть в старе місто. 0
I-i-- ---tar- ----o. I____ v s____ m_____ I-i-ʹ v s-a-e m-s-o- -------------------- Iditʹ v stare misto.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Ві---і-ь -час-- в ек-ку------о ----а. В_______ у_____ в е________ д_ м_____ В-з-м-т- у-а-т- в е-с-у-с-ї д- м-с-а- ------------------------------------- Візьміть участь в екскурсії до міста. 0
V-z---t--ucha--- - e---u--iï--o-m-sta. V_______ u______ v e________ d_ m_____ V-z-m-t- u-h-s-ʹ v e-s-u-s-i- d- m-s-a- --------------------------------------- Vizʹmitʹ uchastʹ v ekskursiï do mista.
Běžte do přístavu. І---ь ---п-рт-. І____ д_ п_____ І-і-ь д- п-р-у- --------------- Ідіть до порту. 0
Id-t--d--p--tu. I____ d_ p_____ I-i-ʹ d- p-r-u- --------------- Iditʹ do portu.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. В-зьм--ь-уч--ть----к--у--і--д- п-рту. В_______ у_____ в е________ д_ п_____ В-з-м-т- у-а-т- в е-с-у-с-ї д- п-р-у- ------------------------------------- Візьміть участь в екскурсії до порту. 0
V--ʹmi------astʹ v eks-ur-i-̈ do po---. V_______ u______ v e________ d_ p_____ V-z-m-t- u-h-s-ʹ v e-s-u-s-i- d- p-r-u- --------------------------------------- Vizʹmitʹ uchastʹ v ekskursiï do portu.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Які є-ще-визн---і--ісц-? Я__ є щ_ в_______ м_____ Я-і є щ- в-з-а-н- м-с-я- ------------------------ Які є ще визначні місця? 0
Yaki y---hc-e-vyz-a-h-i --s-sy-? Y___ y_ s____ v________ m_______ Y-k- y- s-c-e v-z-a-h-i m-s-s-a- -------------------------------- Yaki ye shche vyznachni mistsya?

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!