Konverzační příručka

cs Ve městě   »   uk У місті

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [двадцять п’ять]

25 [dvadtsyatʹ pʺyatʹ]

У місті

[U misti]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Я-х---в-би ---оті-- б ---во-з-л. Я х---- б- / х----- б н- в------ Я х-т-в б- / х-т-л- б н- в-к-а-. -------------------------------- Я хотів би / хотіла б на вокзал. 0
Y- -hot-- ---- -h------b------k-a-. Y- k----- b- / k------ b n- v------ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b n- v-k-a-. ----------------------------------- YA khotiv by / khotila b na vokzal.
Chci (jet) na letiště. Я-х---в--и -------а б -- ае--пор-у. Я х---- б- / х----- б д- а--------- Я х-т-в б- / х-т-л- б д- а-р-п-р-у- ----------------------------------- Я хотів би / хотіла б до аеропорту. 0
YA----tiv--- / kho-i-a-b ---a-r---rtu. Y- k----- b- / k------ b d- a--------- Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b d- a-r-p-r-u- -------------------------------------- YA khotiv by / khotila b do aeroportu.
Chci (jet) do centra. Я ---ів--- /--от-л- ----ц-н---міс--. Я х---- б- / х----- б в ц---- м----- Я х-т-в б- / х-т-л- б в ц-н-р м-с-а- ------------------------------------ Я хотів би / хотіла б в центр міста. 0
YA kho--v----/ k-otila b - t-en-r-m-st-. Y- k----- b- / k------ b v t----- m----- Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b v t-e-t- m-s-a- ---------------------------------------- YA khotiv by / khotila b v tsentr mista.
Jak se dostanu na nádraží? Я--ді-тат-ся -а вокза-? Я- д-------- н- в------ Я- д-с-а-и-я н- в-к-а-? ----------------------- Як дістатися на вокзал? 0
Yak------t-sy---a-vokzal? Y-- d--------- n- v------ Y-k d-s-a-y-y- n- v-k-a-? ------------------------- Yak distatysya na vokzal?
Jak se dostanu na letiště? Як------т-с--до---роп-р-у? Я- д-------- д- а--------- Я- д-с-а-и-я д- а-р-п-р-у- -------------------------- Як дістатися до аеропорту? 0
Y---dist-----a do--e----r--? Y-- d--------- d- a--------- Y-k d-s-a-y-y- d- a-r-p-r-u- ---------------------------- Yak distatysya do aeroportu?
Jak se dostanu do centra? Як-д-ст--и----о -е-т-у-м--т-? Я- д-------- д- ц----- м----- Я- д-с-а-и-я д- ц-н-р- м-с-а- ----------------------------- Як дістатися до центру міста? 0
Y-- -i-tat-s-- -----e--r--m-s-a? Y-- d--------- d- t------ m----- Y-k d-s-a-y-y- d- t-e-t-u m-s-a- -------------------------------- Yak distatysya do tsentru mista?
Potřebuji taxi. Ме-- по--і-не-т---і. М--- п------- т----- М-н- п-т-і-н- т-к-і- -------------------- Мені потрібне таксі. 0
Meni po--ib-e---ks-. M--- p------- t----- M-n- p-t-i-n- t-k-i- -------------------- Meni potribne taksi.
Potřebuji plán města. Мен- п--рі-н------ -іст-. М--- п------- м--- м----- М-н- п-т-і-н- м-п- м-с-а- ------------------------- Мені потрібна мапа міста. 0
M--i---tr--na----- --s-a. M--- p------- m--- m----- M-n- p-t-i-n- m-p- m-s-a- ------------------------- Meni potribna mapa mista.
Potřebuji hotel. Ме-і -о-р-б-н-г----ь. М--- п------- г------ М-н- п-т-і-е- г-т-л-. --------------------- Мені потрібен готель. 0
Me---p--ri-e- ho----. M--- p------- h------ M-n- p-t-i-e- h-t-l-. --------------------- Meni potriben hotelʹ.
Chci si pronajmout auto. Я----і- би /-хо-і---б ---ня-и-а----о----. Я х---- б- / х----- б н------ а---------- Я х-т-в б- / х-т-л- б н-й-я-и а-т-м-б-л-. ----------------------------------------- Я хотів би / хотіла б найняти автомобіль. 0
YA kh-t------/ k--t-l-----a-̆n-aty--vt--o---ʹ. Y- k----- b- / k------ b n-------- a---------- Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b n-y-n-a-y a-t-m-b-l-. ---------------------------------------------- YA khotiv by / khotila b nay̆nyaty avtomobilʹ.
Tady je moje kreditní karta. Ось моя -р-д---а --р--а. О-- м-- к------- к------ О-ь м-я к-е-и-н- к-р-к-. ------------------------ Ось моя кредитна картка. 0
O-----ya --e-yt-a -art--. O-- m--- k------- k------ O-ʹ m-y- k-e-y-n- k-r-k-. ------------------------- Osʹ moya kredytna kartka.
Tady je můj řidičský průkaz. О----о--п-а--. О-- м-- п----- О-ь м-ї п-а-а- -------------- Ось мої права. 0
O-ʹ -o---p-a--. O-- m--- p----- O-ʹ m-i- p-a-a- --------------- Osʹ moï prava.
Co je v tomto městě k vidění? Щ- мож-- -гля--ти-в мі-т-? Щ- м---- о------- в м----- Щ- м-ж-а о-л-н-т- в м-с-і- -------------------------- Що можна оглянути в місті? 0
Shc---m--hn- o---an-ty-- -isti? S---- m----- o-------- v m----- S-c-o m-z-n- o-l-a-u-y v m-s-i- ------------------------------- Shcho mozhna ohlyanuty v misti?
Běžte do starého města. І--т- в -тар-----т-. І---- в с---- м----- І-і-ь в с-а-е м-с-о- -------------------- Ідіть в старе місто. 0
Idi-----st--- m----. I---- v s---- m----- I-i-ʹ v s-a-e m-s-o- -------------------- Iditʹ v stare misto.
Zúčastněte se okružní jízdy městem. В-зьм-ть-----ть-в---ск-рсі- д- -і---. В------- у----- в е-------- д- м----- В-з-м-т- у-а-т- в е-с-у-с-ї д- м-с-а- ------------------------------------- Візьміть участь в екскурсії до міста. 0
V-z-mitʹ -chas-- v--ks--r--ï -o------. V------- u------ v e--------- d- m----- V-z-m-t- u-h-s-ʹ v e-s-u-s-i- d- m-s-a- --------------------------------------- Vizʹmitʹ uchastʹ v ekskursiï do mista.
Běžte do přístavu. Ідіт- д- -ор-у. І---- д- п----- І-і-ь д- п-р-у- --------------- Ідіть до порту. 0
Id-t---o p---u. I---- d- p----- I-i-ʹ d- p-r-u- --------------- Iditʹ do portu.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. В-з--і-ь -ч--ть в -к-ку-с-ї -о порт-. В------- у----- в е-------- д- п----- В-з-м-т- у-а-т- в е-с-у-с-ї д- п-р-у- ------------------------------------- Візьміть участь в екскурсії до порту. 0
Vi-ʹm--- -c-as-- - ekskur---̈-d- -o-tu. V------- u------ v e--------- d- p----- V-z-m-t- u-h-s-ʹ v e-s-u-s-i- d- p-r-u- --------------------------------------- Vizʹmitʹ uchastʹ v ekskursiï do portu.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Я-- є -- -из---ні-м----? Я-- є щ- в------- м----- Я-і є щ- в-з-а-н- м-с-я- ------------------------ Які є ще визначні місця? 0
Y--- -- ----e -yzn-c--- -i-t-y-? Y--- y- s---- v-------- m------- Y-k- y- s-c-e v-z-a-h-i m-s-s-a- -------------------------------- Yaki ye shche vyznachni mistsya?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!