Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   nn Negation 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [sekstifem]

Negation 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Er --n -i---n--yr? E- d-- r----- d--- E- d-n r-n-e- d-r- ------------------ Er den ringen dyr? 0
Ne, stojí jen sto euro. Nei- --- ----ar b---e --nd---eu--. N--- h-- k----- b---- h----- e---- N-i- h-n k-s-a- b-r-e h-n-r- e-r-. ---------------------------------- Nei, han kostar berre hundre euro. 0
Ale já mám jen padesát. M-- -- -a--berre-f----. M-- e- h-- b---- f----- M-n e- h-r b-r-e f-m-i- ----------------------- Men eg har berre femti. 0
Jsi už hotový / hotová? E- ---------? E- d- f------ E- d- f-r-i-? ------------- Er du ferdig? 0
Ne, ještě ne. N-i--i---- ---o. N--- i---- e---- N-i- i-k-e e-n-. ---------------- Nei, ikkje enno. 0
Ale už brzo budu hotový. M----- -r----r- ferdi-. M-- e- e- s---- f------ M-n e- e- s-a-t f-r-i-. ----------------------- Men eg er snart ferdig. 0
Chceš ještě polévku? Vi---u-ha----- --p-e? V-- d- h- m--- s----- V-l d- h- m-i- s-p-e- --------------------- Vil du ha meir suppe? 0
Ne, už nechci. N-- --kk---g -i--ikk-e-h- -eir. N-- t---- e- v-- i---- h- m---- N-i t-k-, e- v-l i-k-e h- m-i-. ------------------------------- Nei takk, eg vil ikkje ha meir. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. Me---g v-l--a--e-- -s. M-- e- v-- h- m--- i-- M-n e- v-l h- m-i- i-. ---------------------- Men eg vil ha meir is. 0
Bydlíš tady už dlouho? H---du budd-h-r len-e? H-- d- b--- h-- l----- H-r d- b-d- h-r l-n-e- ---------------------- Har du budd her lenge? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Ne-,-ber-e-ein------. N--- b---- e-- m----- N-i- b-r-e e-n m-n-d- --------------------- Nei, berre ein månad. 0
Ale znám už hodně lidí. Men-eg --e---r ma-g-----k ---. M-- e- k------ m---- f--- a--- M-n e- k-e-n-r m-n-e f-l- a-t- ------------------------------ Men eg kjenner mange folk alt. 0
Pojedeš zítra domů? K-y--------ei- ---o--on? K----- d- h--- i m------ K-y-e- d- h-i- i m-r-o-? ------------------------ Køyrer du heim i morgon? 0
Ne, až o víkendu. N-i- ----- f-r-i h---a. N--- i---- f-- i h----- N-i- i-k-e f-r i h-l-a- ----------------------- Nei, ikkje før i helga. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. M---e- -jem t--b--e alt på s-nd-ge-. M-- e- k--- t------ a-- p- s-------- M-n e- k-e- t-l-a-e a-t p- s-n-a-e-. ------------------------------------ Men eg kjem tilbake alt på sundagen. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Er-d-t--r- -i--aks-n? E- d------ d- v------ E- d-t-e-a d- v-k-e-? --------------------- Er dottera di vaksen? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. Nei,-h- -r b-r-- -y----. N--- h- e- b---- s------ N-i- h- e- b-r-e s-t-e-. ------------------------ Nei, ho er berre sytten. 0
Ale už má přítele. Men--o har -l----ie --- k-æ-a--. M-- h- h-- a------- e-- k------- M-n h- h-r a-l-r-i- e-n k-æ-a-t- -------------------------------- Men ho har allereie ein kjærast. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!