Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   sr Негација 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [шездесет и пет]

65 [šezdeset i pet]

Негација 2

[Negacija 2]

čeština srbština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Да л- ј- п----- с---? Да ли је прстен скуп? 0
D- l- j- p----- s---? Da l- j- p----- s---? Da li je prsten skup? D- l- j- p-s-e- s-u-? --------------------?
Ne, stojí jen sto euro. Не- о- к---- с--- с------ е---. Не, он кошта само стотину евра. 0
N-, o- k---- s--- s------ e---. Ne- o- k---- s--- s------ e---. Ne, on košta samo stotinu evra. N-, o- k-š-a s-m- s-o-i-u e-r-. --,---------------------------.
Ale já mám jen padesát. Ал- ј- и--- с--- п------. Али ја имам само педесет. 0
A-- j- i--- s--- p------. Al- j- i--- s--- p------. Ali ja imam samo pedeset. A-i j- i-a- s-m- p-d-s-t. ------------------------.
Jsi už hotový / hotová? Је-- л- в-- г---- / г-----? Јеси ли већ готов / готовa? 0
J--- l- v--́ g---- / g-----? Je-- l- v--- g---- / g-----? Jesi li već gotov / gotova? J-s- l- v-ć g-t-v / g-t-v-? -----------́-------/-------?
Ne, ještě ne. Не- ј-- н-. Не, још не. 0
N-, j-- n-. Ne- j-- n-. Ne, još ne. N-, j-š n-. --,-------.
Ale už brzo budu hotový. Ал- с-- у----- г---- / г-----. Али сам ускоро готов / готова. 0
A-- s-- u----- g---- / g-----. Al- s-- u----- g---- / g-----. Ali sam uskoro gotov / gotova. A-i s-m u-k-r- g-t-v / g-t-v-. ---------------------/-------.
Chceš ještě polévku? Же--- л- ј-- с---? Желиш ли још супе? 0
Ž---- l- j-- s---? Že--- l- j-- s---? Želiš li još supe? Ž-l-š l- j-š s-p-? -----------------?
Ne, už nechci. Не- н- ж---- в---. Не, не желим више. 0
N-, n- ž---- v---. Ne- n- ž---- v---. Ne, ne želim više. N-, n- ž-l-m v-š-. --,--------------.
Ale chci ještě zmrzlinu. Ал- ј-- ј---- с-------. Али још један сладолед. 0
A-- j-- j---- s-------. Al- j-- j---- s-------. Ali još jedan sladoled. A-i j-š j-d-n s-a-o-e-. ----------------------.
Bydlíš tady už dlouho? Ст------ л- в-- д--- о---? Станујеш ли већ дуго овде? 0
S------- l- v--́ d--- o---? St------ l- v--- d--- o---? Stanuješ li već dugo ovde? S-a-u-e- l- v-ć d-g- o-d-? ---------------́----------?
Ne, teprve jeden měsíc. Не- т-- ј---- м----. Не, тек један месец. 0
N-, t-- j---- m----. Ne- t-- j---- m----. Ne, tek jedan mesec. N-, t-k j-d-n m-s-c. --,----------------.
Ale znám už hodně lidí. Ал- в-- п------- м---- љ---. Али већ познајем много људи. 0
A-- v--́ p------- m---- l----. Al- v--- p------- m---- l----. Ali već poznajem mnogo ljudi. A-i v-ć p-z-a-e- m-o-o l-u-i. -------́---------------------.
Pojedeš zítra domů? Пу----- л- с---- к---? Путујеш ли сутра кући? 0
P------ l- s---- k--́i? Pu----- l- s---- k----? Putuješ li sutra kući? P-t-j-š l- s-t-a k-ći? --------------------́-?
Ne, až o víkendu. Не- т-- з- в-----. Не, тек за викенд. 0
N-, t-- z- v-----. Ne- t-- z- v-----. Ne, tek za vikend. N-, t-k z- v-k-n-. --,--------------.
Ale přijedu zpátky už v neděli. Ал- с- в----- в-- у н-----. Али се враћам већ у недељу. 0
A-- s- v---́a- v--́ u n------. Al- s- v------ v--- u n------. Ali se vraćam već u nedelju. A-i s- v-a-́a- v-ć u n-d-l-u. -----------́------́----------.
Je tvoje dcera už dospělá? Да л- ј- т---- ћ---- в-- о------? Да ли је твоја ћерка већ одрасла? 0
D- l- j- t---- će--- v--́ o------? Da l- j- t---- c----- v--- o------? Da li je tvoja ćerka već odrasla? D- l- j- t-o-a će-k- v-ć o-r-s-a? ----------------́--------́--------?
Ne, je jí teprve sedmnáct. Не- о-- и-- т-- с--------- г-----. Не, она има тек седамнаест година. 0
N-, o-- i-- t-- s--------- g-----. Ne- o-- i-- t-- s--------- g-----. Ne, ona ima tek sedamnaest godina. N-, o-a i-a t-k s-d-m-a-s- g-d-n-. --,------------------------------.
Ale už má přítele. Ал- о-- в-- и-- м----. Али она већ има момка. 0
A-- o-- v--́ i-- m----. Al- o-- v--- i-- m----. Ali ona već ima momka. A-i o-a v-ć i-a m-m-a. -----------́----------.

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!