Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   uk Заперечення 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [шістдесят п’ять]

65 [shistdesyat pʺyatʹ]

Заперечення 2

[Zaperechennya 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Пер-тень--оро--й? П------- д------- П-р-т-н- д-р-г-й- ----------------- Перстень дорогий? 0
Per-t-n- --r----̆? P------- d-------- P-r-t-n- d-r-h-y-? ------------------ Perstenʹ dorohyy̆?
Ne, stojí jen sto euro. Ні------ко-т-- т-ль-и с-о----о. Н-- в-- к----- т----- с-- є---- Н-, в-н к-ш-у- т-л-к- с-о є-р-. ------------------------------- Ні, він коштує тільки сто євро. 0
N---vi- k-s----- -il-ky-s---ye---. N-- v-- k------- t----- s-- y----- N-, v-n k-s-t-y- t-l-k- s-o y-v-o- ---------------------------------- Ni, vin koshtuye tilʹky sto yevro.
Ale já mám jen padesát. А-- - -аю ---ьки п’-тд---т. А-- я м-- т----- п--------- А-е я м-ю т-л-к- п-я-д-с-т- --------------------------- Але я маю тільки п’ятдесят. 0
Ale-------u ----k------tdes---. A-- y- m--- t----- p----------- A-e y- m-y- t-l-k- p-y-t-e-y-t- ------------------------------- Ale ya mayu tilʹky p'yatdesyat.
Jsi už hotový / hotová? Ти-в-е г---ви--- ----ва? Т- в-- г------ / г------ Т- в-е г-т-в-й / г-т-в-? ------------------------ Ти вже готовий / готова? 0
T----he-h-t-vy-̆ / hot--a? T- v--- h------- / h------ T- v-h- h-t-v-y- / h-t-v-? -------------------------- Ty vzhe hotovyy̆ / hotova?
Ne, ještě ne. Ні- ще -і. Н-- щ- н-- Н-, щ- н-. ---------- Ні, ще ні. 0
Ni--s-c-e --. N-- s---- n-- N-, s-c-e n-. ------------- Ni, shche ni.
Ale už brzo budu hotový. А-----ор- --ду --т---- --гот---. А-- с---- б--- г------ / г------ А-е с-о-о б-д- г-т-в-й / г-т-в-. -------------------------------- Але скоро буду готовий / готова. 0
Ale-s-oro -ud---o--vyy--/ ho-ova. A-- s---- b--- h------- / h------ A-e s-o-o b-d- h-t-v-y- / h-t-v-. --------------------------------- Ale skoro budu hotovyy̆ / hotova.
Chceš ještě polévku? Хоч-ш щ---у-у? Х---- щ- с---- Х-ч-ш щ- с-п-? -------------- Хочеш ще супу? 0
K-o---s- shch--s-pu? K------- s---- s---- K-o-h-s- s-c-e s-p-? -------------------- Khochesh shche supu?
Ne, už nechci. Ні--- -іл--е -е ----. Н-- я б----- н- х---- Н-, я б-л-ш- н- х-ч-. --------------------- Ні, я більше не хочу. 0
N-, -a --lʹ--e ne -h---u. N-- y- b------ n- k------ N-, y- b-l-s-e n- k-o-h-. ------------------------- Ni, ya bilʹshe ne khochu.
Ale chci ještě zmrzlinu. А-е--е --не-м---з-во. А-- щ- о--- м-------- А-е щ- о-н- м-р-з-в-. --------------------- Але ще одне морозиво. 0
A-e---c------- -o--z---. A-- s---- o--- m-------- A-e s-c-e o-n- m-r-z-v-. ------------------------ Ale shche odne morozyvo.
Bydlíš tady už dlouho? Т----вг- -же-т-т ж-веш? Т- д---- в-- т-- ж----- Т- д-в-о в-е т-т ж-в-ш- ----------------------- Ти довго вже тут живеш? 0
Ty d---- v--e t-- ----e--? T- d---- v--- t-- z------- T- d-v-o v-h- t-t z-y-e-h- -------------------------- Ty dovho vzhe tut zhyvesh?
Ne, teprve jeden měsíc. Н-- -і---и --с-ц-. Н-- т----- м------ Н-, т-л-к- м-с-ц-. ------------------ Ні, тільки місяць. 0
Ni,--i-ʹ----is-a-s-. N-- t----- m-------- N-, t-l-k- m-s-a-s-. -------------------- Ni, tilʹky misyatsʹ.
Ale znám už hodně lidí. Але-я--на---ж- ---а---л-д--. А-- я з--- в-- б----- л----- А-е я з-а- в-е б-г-т- л-д-й- ---------------------------- Але я знаю вже багато людей. 0
A----- z-ayu -----ba-ato---ud---. A-- y- z---- v--- b----- l------- A-e y- z-a-u v-h- b-h-t- l-u-e-̆- --------------------------------- Ale ya znayu vzhe bahato lyudey̆.
Pojedeš zítra domů? Ї----за-тр--д---му? Ї--- з----- д------ Ї-е- з-в-р- д-д-м-? ------------------- Їдеш завтра додому? 0
I-de-h za-t-a --d-m-? I----- z----- d------ I-d-s- z-v-r- d-d-m-? --------------------- Ïdesh zavtra dodomu?
Ne, až o víkendu. Ні, тіл--- - ----д-і. Н-- т----- у в------- Н-, т-л-к- у в-х-д-і- --------------------- Ні, тільки у вихідні. 0
N-,-tilʹky-u-v--hi-ni. N-- t----- u v-------- N-, t-l-k- u v-k-i-n-. ---------------------- Ni, tilʹky u vykhidni.
Ale přijedu zpátky už v neděli. А---я--ове-т-ю-я в-е у-н-ді-ю. А-- я п--------- в-- у н------ А-е я п-в-р-а-с- в-е у н-д-л-. ------------------------------ Але я повертаюся вже у неділю. 0
A-e ------e--ay-s-- vzhe-- ne---y-. A-- y- p----------- v--- u n------- A-e y- p-v-r-a-u-y- v-h- u n-d-l-u- ----------------------------------- Ale ya povertayusya vzhe u nedilyu.
Je tvoje dcera už dospělá? Т-оя--о-----же------ла? Т--- д---- в-- д------- Т-о- д-ч-а в-е д-р-с-а- ----------------------- Твоя дочка вже доросла? 0
T-o----o---a v-h- do-os--? T---- d----- v--- d------- T-o-a d-c-k- v-h- d-r-s-a- -------------------------- Tvoya dochka vzhe dorosla?
Ne, je jí teprve sedmnáct. Н-- ї--т----и сімнадця-ь. Н-- ї- т----- с---------- Н-, ї- т-л-к- с-м-а-ц-т-. ------------------------- Ні, їй тільки сімнадцять. 0
Ni, i--- t--ʹ-- si-na---yatʹ. N-- i--- t----- s------------ N-, i-y- t-l-k- s-m-a-t-y-t-. ----------------------------- Ni, ïy̆ tilʹky simnadtsyatʹ.
Ale už má přítele. Ал---о-а-в-- -а--хлоп-я. А-- в--- в-- м-- х------ А-е в-н- в-е м-є х-о-ц-. ------------------------ Але вона вже має хлопця. 0
Al- -on--vz-e may----lop-s-a. A-- v--- v--- m--- k--------- A-e v-n- v-h- m-y- k-l-p-s-a- ----------------------------- Ale vona vzhe maye khloptsya.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!