Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   kk Negation 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [алпыс бес]

65 [alpıs bes]

Negation 2

[Teriske şığarw 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? С--ина -ым-----а? С----- қ----- п-- С-қ-н- қ-м-а- п-? ----------------- Сақина қымбат па? 0
Saq-n---ı-------? S----- q----- p-- S-q-n- q-m-a- p-? ----------------- Saqïna qımbat pa?
Ne, stojí jen sto euro. Жо-, ол не---і-ж-з--у-о ----ды. Ж--- о- н----- ж-- е--- т------ Ж-қ- о- н-б-р- ж-з е-р- т-р-д-. ------------------------------- Жоқ, ол небәрі жүз еуро тұрады. 0
J-q,-ol-neb--i -ü- -wro t-----. J--- o- n----- j-- e--- t------ J-q- o- n-b-r- j-z e-r- t-r-d-. ------------------------------- Joq, ol nebäri jüz ewro turadı.
Ale já mám jen padesát. Б-ра---е--е------л- ---- ---. Б---- м---- т-- е-- ғ--- б--- Б-р-қ м-н-е т-к е-у ғ-н- б-р- ----------------------------- Бірақ менде тек елу ғана бар. 0
B-ra---en-e -e- -lw-ğa-a bar. B---- m---- t-- e-- ğ--- b--- B-r-q m-n-e t-k e-w ğ-n- b-r- ----------------------------- Biraq mende tek elw ğana bar.
Jsi už hotový / hotová? С-н-----нсы- -а? С-- д------- б-- С-н д-й-н-ы- б-? ---------------- Сен дайынсың ба? 0
S-- d-y-n-ıñ --? S-- d------- b-- S-n d-y-n-ı- b-? ---------------- Sen dayınsıñ ba?
Ne, ještě ne. Жо-- ә-- ----- ---с---. Ж--- ә-- д---- е------- Ж-қ- ә-і д-й-н е-е-п-н- ----------------------- Жоқ, әлі дайын емеспін. 0
J--, äli-d-yı--emesp--. J--- ä-- d---- e------- J-q- ä-i d-y-n e-e-p-n- ----------------------- Joq, äli dayın emespin.
Ale už brzo budu hotový. Бі----қазі- --йы- бола-. Б---- қ---- д---- б----- Б-р-қ қ-з-р д-й-н б-л-м- ------------------------ Бірақ қазір дайын болам. 0
B-r-q qazi- --y-n--ola-. B---- q---- d---- b----- B-r-q q-z-r d-y-n b-l-m- ------------------------ Biraq qazir dayın bolam.
Chceš ještě polévku? Тағ-----е---есі---е? Т--- к--- і----- б-- Т-ғ- к-ж- і-е-і- б-? -------------------- Тағы көже ішесің бе? 0
T-ğ- k-je--şes-ñ -e? T--- k--- i----- b-- T-ğ- k-j- i-e-i- b-? -------------------- Tağı köje işesiñ be?
Ne, už nechci. Жо-,-іш--м--елме---. Ж--- і---- к-------- Ж-қ- і-к-м к-л-е-д-. -------------------- Жоқ, ішкім келмейді. 0
Joq- --k-m---l--ydi. J--- i---- k-------- J-q- i-k-m k-l-e-d-. -------------------- Joq, işkim kelmeydi.
Ale chci ještě zmrzlinu. Бір-- -ағы-бір-бал-ұзд-қ-------. Б---- т--- б-- б-------- ж------ Б-р-қ т-ғ- б-р б-л-ұ-д-қ ж-й-і-. -------------------------------- Бірақ тағы бір балмұздақ жеймін. 0
B-raq----ı-b-- ba---zdaq j-ymi-. B---- t--- b-- b-------- j------ B-r-q t-ğ- b-r b-l-u-d-q j-y-i-. -------------------------------- Biraq tağı bir balmuzdaq jeymin.
Bydlíš tady už dlouho? Се- м--д- -өпте---ері тұ--сың-б-? С-- м---- к----- б--- т------ б-- С-н м-н-а к-п-е- б-р- т-р-с-ң б-? --------------------------------- Сен мұнда көптен бері тұрасың ба? 0
S-n-m-nd----p-en -e-i --rası- -a? S-- m---- k----- b--- t------ b-- S-n m-n-a k-p-e- b-r- t-r-s-ñ b-? --------------------------------- Sen munda köpten beri turasıñ ba?
Ne, teprve jeden měsíc. Ж--, б-р-а---ан--б--д-. Ж--- б-- а- ғ--- б----- Ж-қ- б-р а- ғ-н- б-л-ы- ----------------------- Жоқ, бір ай ғана болды. 0
J--,---r-a- -a-a -ol--. J--- b-- a- ğ--- b----- J-q- b-r a- ğ-n- b-l-ı- ----------------------- Joq, bir ay ğana boldı.
Ale znám už hodně lidí. Б-ра--кө- а-а---------ын. Б---- к-- а----- т------- Б-р-қ к-п а-а-д- т-н-м-н- ------------------------- Бірақ көп адамды танимын. 0
Bi-a--kö- -d--dı ta-ïmın. B---- k-- a----- t------- B-r-q k-p a-a-d- t-n-m-n- ------------------------- Biraq köp adamdı tanïmın.
Pojedeš zítra domů? Е------йг----ра--ң---? Е---- ү--- б------ б-- Е-т-ң ү-г- б-р-с-ң б-? ---------------------- Ертең үйге барасың ба? 0
Ert-ñ -y-e-----s-- ba? E---- ü--- b------ b-- E-t-ñ ü-g- b-r-s-ñ b-? ---------------------- Erteñ üyge barasıñ ba?
Ne, až o víkendu. Жо-,-д------ ----е---ғ-на. Ж--- д------ к------ ғ---- Ж-қ- д-м-л-с к-н-е-і ғ-н-. -------------------------- Жоқ, демалыс күндері ғана. 0
J-q--d-malı--kün-e-- -a--. J--- d------ k------ ğ---- J-q- d-m-l-s k-n-e-i ğ-n-. -------------------------- Joq, demalıs künderi ğana.
Ale přijedu zpátky už v neděli. Бір-қ -екс-н-і-- қ--тып ----мі-. Б---- ж--------- қ----- к------- Б-р-қ ж-к-е-б-д- қ-й-ы- к-л-м-н- -------------------------------- Бірақ жексенбіде қайтып келемін. 0
B-----j-kse----e-q---ıp---le--n. B---- j--------- q----- k------- B-r-q j-k-e-b-d- q-y-ı- k-l-m-n- -------------------------------- Biraq jeksenbide qaytıp kelemin.
Je tvoje dcera už dospělá? С--і----зың ----ет-- ----ы--а? С---- қ---- б------- қ---- м-- С-н-ң қ-з-ң б-й-е-і- қ-л-ы м-? ------------------------------ Сенің қызың бойжетіп қалды ма? 0
S--iñ-qı--ñ-bo----ip-----ı-ma? S---- q---- b------- q---- m-- S-n-ñ q-z-ñ b-y-e-i- q-l-ı m-? ------------------------------ Seniñ qızıñ boyjetip qaldı ma?
Ne, je jí teprve sedmnáct. Жоқ, о---е-ә-і----же---е. Ж--- о- н----- о- ж------ Ж-қ- о- н-б-р- о- ж-т-д-. ------------------------- Жоқ, ол небәрі он жетіде. 0
Jo-,-o- --bä-- o--j--ide. J--- o- n----- o- j------ J-q- o- n-b-r- o- j-t-d-. ------------------------- Joq, ol nebäri on jetide.
Ale už má přítele. Біра- -ны--д-сы-ба-. Б---- о--- д--- б--- Б-р-қ о-ы- д-с- б-р- -------------------- Бірақ оның досы бар. 0
B-r-q--n-- --s--b--. B---- o--- d--- b--- B-r-q o-ı- d-s- b-r- -------------------- Biraq onıñ dosı bar.

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!