Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   ro Negaţie 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [şaizeci şi cinci]

Negaţie 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? E--e sc-m---ne---? E--- s---- i------ E-t- s-u-p i-e-u-? ------------------ Este scump inelul? 0
Ne, stojí jen sto euro. Nu--nu --st--d-câ- o--u-ă d--Eu--. N-- n- c---- d---- o s--- d- E---- N-, n- c-s-ă d-c-t o s-t- d- E-r-. ---------------------------------- Nu, nu costă decât o sută de Euro. 0
Ale já mám jen padesát. D-r eu a---uma---i-ci-e--. D-- e- a- n---- c--------- D-r e- a- n-m-i c-n-i-e-i- -------------------------- Dar eu am numai cincizeci. 0
Jsi už hotový / hotová? E--i g----d-j-? E--- g--- d---- E-t- g-t- d-j-? --------------- Eşti gata deja? 0
Ne, ještě ne. Nu,-înc- --. N-- î--- n-- N-, î-c- n-. ------------ Nu, încă nu. 0
Ale už brzo budu hotový. Da--i---i-t s--- ---a. D-- i------ s--- g---- D-r i-e-i-t s-n- g-t-. ---------------------- Dar imediat sunt gata. 0
Chceš ještě polévku? Mai--o--şt----p-? M-- d------ s---- M-i d-r-ş-i s-p-? ----------------- Mai doreşti supă? 0
Ne, už nechci. Nu------a- dor--c. N-- n- m-- d------ N-, n- m-i d-r-s-. ------------------ Nu, nu mai doresc. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. D-r-în-- o -n-h--ată. D-- î--- o î--------- D-r î-c- o î-g-e-a-ă- --------------------- Dar încă o îngheţată. 0
Bydlíš tady už dlouho? L---ieş-i -e-m-l- ti-p-aic-? L-------- d- m--- t--- a---- L-c-i-ş-i d- m-l- t-m- a-c-? ---------------------------- Locuieşti de mult timp aici? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Nu- ab------o---n-. N-- a--- d- o l---- N-, a-i- d- o l-n-. ------------------- Nu, abia de o lună. 0
Ale znám už hodně lidí. Da- c--osc -e-a----t- p--s-a-e. D-- c----- d--- m---- p-------- D-r c-n-s- d-j- m-l-e p-r-o-n-. ------------------------------- Dar cunosc deja multe persoane. 0
Pojedeš zítra domů? Mer-i m-i-----as-? M---- m---- a----- M-r-i m-i-e a-a-ă- ------------------ Mergi mâine acasă? 0
Ne, až o víkendu. N-,-nu-a- la --â---t -e-s--t-mână. N-- n---- l- s------ d- s--------- N-, n-m-i l- s-â-ş-t d- s-p-ă-â-ă- ---------------------------------- Nu, numai la sfârşit de săptămână. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. D---mă î-t-r---e-- du-inic-. D-- m- î----- d--- d-------- D-r m- î-t-r- d-j- d-m-n-c-. ---------------------------- Dar mă întorc deja duminică. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Fiica t---st--de-a m---ră? F---- t- e--- d--- m------ F-i-a t- e-t- d-j- m-j-r-? -------------------------- Fiica ta este deja majoră? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. Nu,-ar- --ma- -a-t--p--z--- --i. N-- a-- n---- ş------------ a--- N-, a-e n-m-i ş-p-e-p-e-e-e a-i- -------------------------------- Nu, are numai şaptesprezece ani. 0
Ale už má přítele. D-r-a-- d-ja--n---i-t-n. D-- a-- d--- u- p------- D-r a-e d-j- u- p-i-t-n- ------------------------ Dar are deja un prieten. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!