Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   da Benægtelse 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [femogtres]

Benægtelse 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Er-r---e--d--? E- r----- d--- E- r-n-e- d-r- -------------- Er ringen dyr? 0
Ne, stojí jen sto euro. Ne---d-n koste---u----n-red------. N--- d-- k----- k-- h------- e---- N-j- d-n k-s-e- k-n h-n-r-d- e-r-. ---------------------------------- Nej, den koster kun hundrede euro. 0
Ale já mám jen padesát. Me----g-----ku- --l--r-ds. M-- j-- h-- k-- h--------- M-n j-g h-r k-n h-l-t-e-s- -------------------------- Men jeg har kun halvtreds. 0
Jsi už hotový / hotová? E-----al-ere-e fær-ig? E- d- a------- f------ E- d- a-l-r-d- f-r-i-? ---------------------- Er du allerede færdig? 0
Ne, ještě ne. Ne-, i--- endn-. N--- i--- e----- N-j- i-k- e-d-u- ---------------- Nej, ikke endnu. 0
Ale už brzo budu hotový. M----e---r----r--fæ-d-g. M-- j-- e- s---- f------ M-n j-g e- s-a-t f-r-i-. ------------------------ Men jeg er snart færdig. 0
Chceš ještě polévku? Vi- -- have-mere-----e? V-- d- h--- m--- s----- V-l d- h-v- m-r- s-p-e- ----------------------- Vil du have mere suppe? 0
Ne, už nechci. Nej,---g v-l ik-----ve--e--. N--- j-- v-- i--- h--- m---- N-j- j-g v-l i-k- h-v- m-r-. ---------------------------- Nej, jeg vil ikke have mere. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. Men ---is m-re. M-- e- i- m---- M-n e- i- m-r-. --------------- Men en is mere. 0
Bydlíš tady už dlouho? H----u -oe- -e--l-nge? H-- d- b--- h-- l----- H-r d- b-e- h-r l-n-e- ---------------------- Har du boet her længe? 0
Ne, teprve jeden měsíc. N-j- -u- e---å-e-. N--- k-- e- m----- N-j- k-n e- m-n-d- ------------------ Nej, kun en måned. 0
Ale znám už hodně lidí. Me- je- ----er-a-----d- m-ng- -enn-sk-r. M-- j-- k----- a------- m---- m--------- M-n j-g k-n-e- a-l-r-d- m-n-e m-n-e-k-r- ---------------------------------------- Men jeg kender allerede mange mennesker. 0
Pojedeš zítra domů? Kø-e---u-hje--i m-r--n? K---- d- h--- i m------ K-r-r d- h-e- i m-r-e-? ----------------------- Kører du hjem i morgen? 0
Ne, až o víkendu. Nej, -ørst - we-ken--n. N--- f---- i w--------- N-j- f-r-t i w-e-e-d-n- ----------------------- Nej, først i weekenden. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. M-n-jeg---m--------a-- a-lerede--å---ndag. M-- j-- k----- t------ a------- p- s------ M-n j-g k-m-e- t-l-a-e a-l-r-d- p- s-n-a-. ------------------------------------------ Men jeg kommer tilbage allerede på søndag. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Er -----a-ter -lle--d----k--n? E- d-- d----- a------- v------ E- d-n d-t-e- a-l-r-d- v-k-e-? ------------------------------ Er din datter allerede voksen? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. N-j--hu- er -u---yt-en. N--- h-- e- k-- s------ N-j- h-n e- k-n s-t-e-. ----------------------- Nej, hun er kun sytten. 0
Ale už má přítele. M-n------a---lle-e-e--n k-re-t-. M-- h-- h-- a------- e- k------- M-n h-n h-r a-l-r-d- e- k-r-s-e- -------------------------------- Men hun har allerede en kæreste. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!