Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   no Nektelse 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [sekstifem]

Nektelse 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? E- -e- -in----dy-? E- d-- r----- d--- E- d-n r-n-e- d-r- ------------------ Er den ringen dyr? 0
Ne, stojí jen sto euro. Nei- d-- -o--e----re h-n-r-----o. N--- d-- k----- b--- h----- e---- N-i- d-n k-s-e- b-r- h-n-r- e-r-. --------------------------------- Nei, den koster bare hundre euro. 0
Ale já mám jen padesát. M-----------bare----ti. M-- j-- h-- b--- f----- M-n j-g h-r b-r- f-m-i- ----------------------- Men jeg har bare femti. 0
Jsi už hotový / hotová? E- --------g----? E- d- f----- a--- E- d- f-r-i- a-t- ----------------- Er du ferdig alt? 0
Ne, ještě ne. Ne---i--e-e---. N--- i--- e---- N-i- i-k- e-d-. --------------- Nei, ikke enda. 0
Ale už brzo budu hotový. M-n---g e---n-rt--e-dig. M-- j-- e- s---- f------ M-n j-g e- s-a-t f-r-i-. ------------------------ Men jeg er snart ferdig. 0
Chceš ještě polévku? Vi- -u-h- --r-s-pp-? V-- d- h- m-- s----- V-l d- h- m-r s-p-e- -------------------- Vil du ha mer suppe? 0
Ne, už nechci. Ne- t-kk, -e---il-ikk- h- ---. N-- t---- j-- v-- i--- h- m--- N-i t-k-, j-g v-l i-k- h- m-r- ------------------------------ Nei takk, jeg vil ikke ha mer. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. M-----g v-l ----er-i-. M-- j-- v-- h- m-- i-- M-n j-g v-l h- m-r i-. ---------------------- Men jeg vil ha mer is. 0
Bydlíš tady už dlouho? H-r-d- --d- her-le-g-? H-- d- b--- h-- l----- H-r d- b-d- h-r l-n-e- ---------------------- Har du bodd her lenge? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Nei, -ar- en må-ed. N--- b--- e- m----- N-i- b-r- e- m-n-d- ------------------- Nei, bare en måned. 0
Ale znám už hodně lidí. Men-j---k--nner---ng- folk -ll-----. M-- j-- k------ m---- f--- a-------- M-n j-g k-e-n-r m-n-e f-l- a-l-r-d-. ------------------------------------ Men jeg kjenner mange folk allerede. 0
Pojedeš zítra domů? Kjøre- du-h--m i------n? K----- d- h--- i m------ K-ø-e- d- h-e- i m-r-e-? ------------------------ Kjører du hjem i morgen? 0
Ne, až o víkendu. Ne-- i--e fø--- he-ga. N--- i--- f-- i h----- N-i- i-k- f-r i h-l-a- ---------------------- Nei, ikke før i helga. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. M-n--e- ---mer--il---e-all-------å -øn-a-en. M-- j-- k----- t------ a------- p- s-------- M-n j-g k-m-e- t-l-a-e a-l-r-d- p- s-n-a-e-. -------------------------------------------- Men jeg kommer tilbake allerede på søndagen. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Er -att-r- di -lle-e-e -okse-? E- d------ d- a------- v------ E- d-t-e-a d- a-l-r-d- v-k-e-? ------------------------------ Er dattera di allerede voksen? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. N--, hun er ---e -y--en. N--- h-- e- b--- s------ N-i- h-n e- b-r- s-t-e-. ------------------------ Nei, hun er bare sytten. 0
Ale už má přítele. Men h-----r a-le-e-e-e--------t-. M-- h-- h-- a------- e- k-------- M-n h-n h-r a-l-r-d- e- k-æ-e-t-. --------------------------------- Men hun har allerede en kjæreste. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!