Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   sq Mohore 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [gjashtёdhjetёepesё]

Mohore 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? A-ёs-t---------njtё-unaz-? A ёshtё e shtrenjtё unaza? A ё-h-ё e s-t-e-j-ё u-a-a- -------------------------- A ёshtё e shtrenjtё unaza? 0
Ne, stojí jen sto euro. J---k-s--o- ---ё- nj-q--- e--o. Jo, kushton vetёm njёqind euro. J-, k-s-t-n v-t-m n-ё-i-d e-r-. ------------------------------- Jo, kushton vetёm njёqind euro. 0
Ale já mám jen padesát. P-- unё-k-m-vet---p-s--h-e--. Por unё kam vetёm pesёdhjetё. P-r u-ё k-m v-t-m p-s-d-j-t-. ----------------------------- Por unё kam vetёm pesёdhjetё. 0
Jsi už hotový / hotová? A j- g-t-? A je gati? A j- g-t-? ---------- A je gati? 0
Ne, ještě ne. J-- ako-a -o. Jo, akoma jo. J-, a-o-a j-. ------------- Jo, akoma jo. 0
Ale už brzo budu hotový. Por--- tё--em g------ni s-pejt. Por do tё jem gati tani shpejt. P-r d- t- j-m g-t- t-n- s-p-j-. ------------------------------- Por do tё jem gati tani shpejt. 0
Chceš ještě polévku? A -o ---sё----u--? A do pёrsёri supё? A d- p-r-ё-i s-p-? ------------------ A do pёrsёri supё? 0
Ne, už nechci. Jo- --- du- m-. Jo, nuk dua mё. J-, n-k d-a m-. --------------- Jo, nuk dua mё. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. Po- -j--aku-l--e. Por njё akullore. P-r n-ё a-u-l-r-. ----------------- Por njё akullore. 0
Bydlíš tady už dlouho? A-ken--s---ё q- b-n-ni -ёtu? A keni shumё qё banoni kёtu? A k-n- s-u-ё q- b-n-n- k-t-? ---------------------------- A keni shumё qё banoni kёtu? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Jo,--e-ёm -j--m---. Jo, vetёm njё muaj. J-, v-t-m n-ё m-a-. ------------------- Jo, vetёm njё muaj. 0
Ale znám už hodně lidí. P-r-n--- s---ё n--r-- t--h--. Por njoh shumё njerёz tashmё. P-r n-o- s-u-ё n-e-ё- t-s-m-. ----------------------------- Por njoh shumё njerёz tashmё. 0
Pojedeš zítra domů? A--- tё -i---h p-r-n- shtё----esёr? A do tё nisesh pёr nё shtёpi nesёr? A d- t- n-s-s- p-r n- s-t-p- n-s-r- ----------------------------------- A do tё nisesh pёr nё shtёpi nesёr? 0
Ne, až o víkendu. J---------dj---. Jo, nё fundjavё. J-, n- f-n-j-v-. ---------------- Jo, nё fundjavё. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. P-r ----ё -th--em -ё-di----. Por do tё kthehem tё dielёn. P-r d- t- k-h-h-m t- d-e-ё-. ---------------------------- Por do tё kthehem tё dielёn. 0
Je tvoje dcera už dospělá? A--ё--s--- rri--r -a-za? A tё ёshtё rritur vajza? A t- ё-h-ё r-i-u- v-j-a- ------------------------ A tё ёshtё rritur vajza? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. Jo,-ё-ht--v-t-m -hta---bё-hje-ё-v--ç. Jo, ёshtё vetёm shtatёmbёdhjetё vjeç. J-, ё-h-ё v-t-m s-t-t-m-ё-h-e-ё v-e-. ------------------------------------- Jo, ёshtё vetёm shtatёmbёdhjetё vjeç. 0
Ale už má přítele. Por-----ashmё njё---ok. Por ka tashmё njё shok. P-r k- t-s-m- n-ё s-o-. ----------------------- Por ka tashmё njё shok. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!