Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   eo Neado 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [sesdek kvin]

Neado 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Ĉu----r-n-- mu-te--stas? Ĉ- l- r---- m----------- Ĉ- l- r-n-o m-l-e-o-t-s- ------------------------ Ĉu la ringo multekostas? 0
Ne, stojí jen sto euro. Ne---i k-s-as n-----n- ---ojn. N-- ĝ- k----- n-- c--- e------ N-, ĝ- k-s-a- n-r c-n- e-r-j-. ------------------------------ Ne, ĝi kostas nur cent eŭrojn. 0
Ale já mám jen padesát. S----- h---- -ur----ndek. S-- m- h---- n-- k------- S-d m- h-v-s n-r k-i-d-k- ------------------------- Sed mi havas nur kvindek. 0
Jsi už hotový / hotová? Ĉ- -- j----ret--? Ĉ- v- j-- p------ Ĉ- v- j-m p-e-a-? ----------------- Ĉu vi jam pretas? 0
Ne, ještě ne. N-- a--o--- --. N-- a------ n-- N-, a-k-r-ŭ n-. --------------- Ne, ankoraŭ ne. 0
Ale už brzo budu hotový. S-d-m- bald-- ----os. S-- m- b----- p------ S-d m- b-l-a- p-e-o-. --------------------- Sed mi baldaŭ pretos. 0
Chceš ještě polévku? Ĉ---i-ŝ-tu- -----a s---? Ĉ- v- ŝ---- p-- d- s---- Ĉ- v- ŝ-t-s p-i d- s-p-? ------------------------ Ĉu vi ŝatus pli da supo? 0
Ne, už nechci. N---mi -e---l------. N-- m- n- v---- p--- N-, m- n- v-l-s p-i- -------------------- Ne, mi ne volas pli. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. Sed-----n-g--c--ĵ--. S-- p---- g--------- S-d p-i-n g-a-i-ĵ-n- -------------------- Sed plian glaciaĵon. 0
Bydlíš tady už dlouho? Ĉ- d--long- -i-l-ĝ-s -i-tie? Ĉ- d- l---- v- l---- ĉ------ Ĉ- d- l-n-e v- l-ĝ-s ĉ---i-? ---------------------------- Ĉu de longe vi loĝas ĉi-tie? 0
Ne, teprve jeden měsíc. N---d- -u- u-- --nato. N-- d- n-- u-- m------ N-, d- n-r u-u m-n-t-. ---------------------- Ne, de nur unu monato. 0
Ale znám už hodně lidí. Se--m---am-ko--s -ult--- -o---n. S-- m- j-- k---- m------ h------ S-d m- j-m k-n-s m-l-a-n h-m-j-. -------------------------------- Sed mi jam konas multajn homojn. 0
Pojedeš zítra domů? Ĉu----v-turos ---m-n -or---? Ĉ- v- v------ h----- m------ Ĉ- v- v-t-r-s h-j-e- m-r-a-? ---------------------------- Ĉu vi veturos hejmen morgaŭ? 0
Ne, až o víkendu. N-- n-- ĉ--ti---sema--finon. N-- n-- ĉ------ s----------- N-, n-r ĉ---i-n s-m-j-f-n-n- ---------------------------- Ne, nur ĉi-tiun semajnfinon. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. S----i---- re-e--- --------. S-- m- j-- r------ d-------- S-d m- j-m r-v-n-s d-m-n-o-. ---------------------------- Sed mi jam revenos dimanĉon. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Ĉu v-- fi-ino-es--- --e--r---a? Ĉ- v-- f----- e---- p---------- Ĉ- v-a f-l-n- e-t-s p-e-k-e-k-? ------------------------------- Ĉu via filino estas plenkreska? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. N----i -sta--n-r-------ja--. N-- ŝ- e---- n-- d---------- N-, ŝ- e-t-s n-r d-k-e-j-r-. ---------------------------- Ne, ŝi estas nur deksepjara. 0
Ale už má přítele. Sed ŝi-jam----a- ko--m-kon. S-- ŝ- j-- h---- k--------- S-d ŝ- j-m h-v-s k-r-m-k-n- --------------------------- Sed ŝi jam havas koramikon. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!