Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   eo Neado 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [sesdek kvin]

Neado 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Ĉ- l--r-ngo -ul-ekost-s? Ĉ_ l_ r____ m___________ Ĉ- l- r-n-o m-l-e-o-t-s- ------------------------ Ĉu la ringo multekostas? 0
Ne, stojí jen sto euro. N-, -- ----a--nur--e-t--ŭro-n. N__ ĝ_ k_____ n__ c___ e______ N-, ĝ- k-s-a- n-r c-n- e-r-j-. ------------------------------ Ne, ĝi kostas nur cent eŭrojn. 0
Ale já mám jen padesát. Se--m- h-va---ur-kv-n--k. S__ m_ h____ n__ k_______ S-d m- h-v-s n-r k-i-d-k- ------------------------- Sed mi havas nur kvindek. 0
Jsi už hotový / hotová? Ĉu -i j-m pr---s? Ĉ_ v_ j__ p______ Ĉ- v- j-m p-e-a-? ----------------- Ĉu vi jam pretas? 0
Ne, ještě ne. N------o--ŭ ne. N__ a______ n__ N-, a-k-r-ŭ n-. --------------- Ne, ankoraŭ ne. 0
Ale už brzo budu hotový. S---m--b-l-aŭ--r----. S__ m_ b_____ p______ S-d m- b-l-a- p-e-o-. --------------------- Sed mi baldaŭ pretos. 0
Chceš ještě polévku? Ĉu vi -atu----- -a-----? Ĉ_ v_ ŝ____ p__ d_ s____ Ĉ- v- ŝ-t-s p-i d- s-p-? ------------------------ Ĉu vi ŝatus pli da supo? 0
Ne, už nechci. Ne--mi--- ----- p-i. N__ m_ n_ v____ p___ N-, m- n- v-l-s p-i- -------------------- Ne, mi ne volas pli. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. Se--p--a- ----ia-o-. S__ p____ g_________ S-d p-i-n g-a-i-ĵ-n- -------------------- Sed plian glaciaĵon. 0
Bydlíš tady už dlouho? Ĉ---- l-----vi-l-ĝ-s-ĉi-t-e? Ĉ_ d_ l____ v_ l____ ĉ______ Ĉ- d- l-n-e v- l-ĝ-s ĉ---i-? ---------------------------- Ĉu de longe vi loĝas ĉi-tie? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Ne,-de-n-- un- m-nat-. N__ d_ n__ u__ m______ N-, d- n-r u-u m-n-t-. ---------------------- Ne, de nur unu monato. 0
Ale znám už hodně lidí. S---mi--am--o-a- -ul-aj- h-mo-n. S__ m_ j__ k____ m______ h______ S-d m- j-m k-n-s m-l-a-n h-m-j-. -------------------------------- Sed mi jam konas multajn homojn. 0
Pojedeš zítra domů? Ĉ- vi---t-ros -ejme--m--g-ŭ? Ĉ_ v_ v______ h_____ m______ Ĉ- v- v-t-r-s h-j-e- m-r-a-? ---------------------------- Ĉu vi veturos hejmen morgaŭ? 0
Ne, až o víkendu. N-, -u- ---t-un-sem---f---n. N__ n__ ĉ______ s___________ N-, n-r ĉ---i-n s-m-j-f-n-n- ---------------------------- Ne, nur ĉi-tiun semajnfinon. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. Se--mi--a- r-v-----d--an-on. S__ m_ j__ r______ d________ S-d m- j-m r-v-n-s d-m-n-o-. ---------------------------- Sed mi jam revenos dimanĉon. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Ĉ- v----i---- est-s--le----s--? Ĉ_ v__ f_____ e____ p__________ Ĉ- v-a f-l-n- e-t-s p-e-k-e-k-? ------------------------------- Ĉu via filino estas plenkreska? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. Ne, ŝi --t-- n-r-deks--ja-a. N__ ŝ_ e____ n__ d__________ N-, ŝ- e-t-s n-r d-k-e-j-r-. ---------------------------- Ne, ŝi estas nur deksepjara. 0
Ale už má přítele. Se--ŝi--a--h-v-- k-ra-i---. S__ ŝ_ j__ h____ k_________ S-d ŝ- j-m h-v-s k-r-m-k-n- --------------------------- Sed ŝi jam havas koramikon. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + esperanto (1-100) MP3 esperanto (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!