Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   sq Stinёt dhe moti

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [gjashtёmbёdhjetё]

Stinёt dhe moti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: K--o --nё st-nёt --v---t: K--- j--- s----- e v----- K-t- j-n- s-i-ё- e v-t-t- ------------------------- Kёto janё stinёt e vitit: 0
Jaro, léto, pr-----a, ve-a p-------- v--- p-a-v-r-, v-r- -------------- pranvera, vera 0
podzim a zima. vjes--a -he-di-r-. v------ d-- d----- v-e-h-a d-e d-m-i- ------------------ vjeshta dhe dimri. 0
Léto je horké. V--- --h-- --n-eh--. V--- ё---- e n------ V-r- ё-h-ё e n-e-t-. -------------------- Vera ёshtё e nxehtё. 0
V létě svítí slunce. Nё v--ё -ie-li-sh-ё--e-. N- v--- d----- s-------- N- v-r- d-e-l- s-k-l-e-. ------------------------ Nё verё dielli shkёlqen. 0
V létě chodíme rádi na procházky. N--v--ё -ali- sh-t--j--me -ej-. N- v--- d---- s------- m- q---- N- v-r- d-l-m s-ё-i-j- m- q-j-. ------------------------------- Nё verё dalim shёtitje me qejf. 0
Zima je chladná. Dimr----h---- -t--tё. D---- ё---- i f------ D-m-i ё-h-ё i f-o-t-. --------------------- Dimri ёshtё i ftohtё. 0
V zimě sněží nebo prší. N- d-------e--o-- --e-sh-. N- d---- b-- b--- o-- s--- N- d-m-r b-e b-r- o-e s-i- -------------------------- Nё dimёr bie borё ose shi. 0
V zimě zůstáváme rádi doma. Nё d---r --im- ----htё-- m------. N- d---- r---- n- s----- m- q---- N- d-m-r r-i-ё n- s-t-p- m- q-j-. --------------------------------- Nё dimёr rrimё nё shtёpi me qejf. 0
Je chladno. Ёs--ё---oht-. Ё---- f------ Ё-h-ё f-o-t-. ------------- Ёshtё ftohtё. 0
Prší. B-e s-i. B-- s--- B-e s-i- -------- Bie shi. 0
Fouká vítr. Fr-n ---. F--- e--- F-y- e-ё- --------- Fryn erё. 0
Je teplo. Ё-htё-ng----ё. Ё---- n------- Ё-h-ё n-r-h-ё- -------------- Ёshtё ngrohtё. 0
Je slunečno. Ё-h-- -i-- me----ll. Ё---- d--- m- d----- Ё-h-ё d-t- m- d-e-l- -------------------- Ёshtё ditë me diell. 0
Je jasno. Ё-----ko-- - -t--el-ё-. Ё---- k--- e k--------- Ё-h-ё k-h- e k-h-e-l-t- ----------------------- Ёshtё kohё e kthjellёt. 0
Jaké je dnes počasí? S--ёs--- mot---o-? S- ё---- m--- s--- S- ё-h-ё m-t- s-t- ------------------ Si ёshtё moti sot? 0
Dnes je chladno. Sot-ё-----f--h-ё. S-- ё---- f------ S-t ё-h-ё f-o-t-. ----------------- Sot ёshtё ftohtё. 0
Dnes je teplo. So- --ht----r-h--. S-- ё---- n------- S-t ё-h-ё n-r-h-ё- ------------------ Sot ёshtё ngrohtё. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!