Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   et Aastaajad ja ilm

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [kuusteist]

Aastaajad ja ilm

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: Need--n-aa-ta--a-: Need on aastaajad: N-e- o- a-s-a-j-d- ------------------ Need on aastaajad: 0
Jaro, léto, Kevad---uv-, Kevad, suvi, K-v-d- s-v-, ------------ Kevad, suvi, 0
podzim a zima. s-g-- ja-tal-. sügis ja talv. s-g-s j- t-l-. -------------- sügis ja talv. 0
Léto je horké. S----on ku--. Suvi on kuum. S-v- o- k-u-. ------------- Suvi on kuum. 0
V létě svítí slunce. Suve- -a-st-b-p-i-e. Suvel paistab päike. S-v-l p-i-t-b p-i-e- -------------------- Suvel paistab päike. 0
V létě chodíme rádi na procházky. S-v-l-käi---h-a ---le-a--al-t-mas. Suvel käime hea meelega jalutamas. S-v-l k-i-e h-a m-e-e-a j-l-t-m-s- ---------------------------------- Suvel käime hea meelega jalutamas. 0
Zima je chladná. T--v -n---l-. Talv on külm. T-l- o- k-l-. ------------- Talv on külm. 0
V zimě sněží nebo prší. T--v-- ----b-l--d-v-i --hma. Talvel sajab lund või vihma. T-l-e- s-j-b l-n- v-i v-h-a- ---------------------------- Talvel sajab lund või vihma. 0
V zimě zůstáváme rádi doma. T----l---e-- h-a me--eg- -o-u-. Talvel oleme hea meelega kodus. T-l-e- o-e-e h-a m-e-e-a k-d-s- ------------------------------- Talvel oleme hea meelega kodus. 0
Je chladno. On kü-m. On külm. O- k-l-. -------- On külm. 0
Prší. S-ja----h--. Sajab vihma. S-j-b v-h-a- ------------ Sajab vihma. 0
Fouká vítr. On t-u-i-e. On tuuline. O- t-u-i-e- ----------- On tuuline. 0
Je teplo. O- soe. On soe. O- s-e- ------- On soe. 0
Je slunečno. On -----sep---te-in-. On päikesepaisteline. O- p-i-e-e-a-s-e-i-e- --------------------- On päikesepaisteline. 0
Je jasno. O---e-g-. On selge. O- s-l-e- --------- On selge. 0
Jaké je dnes počasí? Ku-d----n---- ----? Kuidas on ilm täna? K-i-a- o- i-m t-n-? ------------------- Kuidas on ilm täna? 0
Dnes je chladno. T----on-kül-. Täna on külm. T-n- o- k-l-. ------------- Täna on külm. 0
Dnes je teplo. Tän- -n --e. Täna on soe. T-n- o- s-e- ------------ Täna on soe. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!